Odpověď:

V letošním roce (tzv. B-cyklu) se bude na Květnou neděli číst evangelium v Markově podání, a to říká: Požehnaný, který přichází ve jménu Páně! Požehnané království našeho otce Davida, které přichází! (viz žalm 118; 26) To lze interpretovat ve smyslu, že dorazil Boží vyslanec očekávaný předky. My však vyjdeme z volání zástupu, jehož výraznější podobu zaznamenal Matouš: Hosana synu Davidovu! To jsme v 9. verši 21. kapitoly, ale o několik veršů dříve se cituje Zachariášovo proroctví (9;9 a také Iz 62;11) o siónské dceři, které se vztahuje na Jeruzalém. V obou případech se využívá přeneseného významu, jak to ostatně podává i samotný začátek evangelia rodokmen Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahámova. (Mt 1;1)

Slovům syn Davidův musíme rozumět ve smyslu Davidův potomek, z rodu Davidova. Když zástupy volaly Hosana Davidovu synu, myslely tím, že Ježíš je Mesiáš; ten, který naplní dávná proroctví.
On vstupuje do Jeruzaléma nejen jako tichý a pokorný Mesiáš, ale také Pán přicházející v Boží autoritě; jako syn Davida a zároveň Pán. (srov. Mt 20;30) Ten, který se narodil ve městě Davidově a z Davidova rodu (podle proroctví Mich 5;1), přichází převzít i Davidovo království.

Svatý Augustin to komentuje: Je zároveň Pán i syn Marie či, jak se říká, syn Davida; je Davidovým synem, protože je synem Mariiným. Jako je zároveň syn a Pán Davida: syn (ve smyslu "potomek") podle těla a Pán podle božství, tak je i syn Marie podle těla a Pán Marie podle důstojnosti.