Odpověď:

Toto označení použil o Kristu Jan Křtitel Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa (Jan 1;29) a my ho opakujeme během každé Eucharistie. Uvedený výraz vyplývá ze srovnání s izraelskou smírnou obětí a znamená: toto je beránek, kterého nedávají lidé Bohu, ale Bůh lidstvu; oběť tohoto Beránka přináší skutečnou očistu, kterou izraelský kult nepřinášel.

Beránek, který byl obětován místo Izáka, byl předobrazem Krista, který zemřel místo hříšníků. Navíc Ježíš zemřel v tutéž hodinu, kdy se v chrámě zabíjeli beránci pro velikonoční slavnost. Na jeho smrti se také splnili předpovědi Písma, že neotevře svá ústa jako beránek vedený na porážku (Iz 53;7 a Jer 11; 19) a nebude mu zlomena žádná kost (Ex 12; 46 a Žalm 34; 21). Podobný obraz se vyskytuje samozřejmě i na dalších místech Písma Už byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus. (1Kor 5;7), Byli jste vykoupeni převzácnou krví Kristovou; on je beránek bez vady a poskvrny. (1 Petrův 1;19), a stejně o něm mluví i Zjevení.

Také biskup Jan Fischer (mučedník z 16. století) vysvětluje, že Ježíšova smrt nebyla otázkou něšťasné souhry událostí, ale následkem Božího záměru změnit lidi z nitra: Ježíš Kristus je náš velekněz a jeho drahé tělo je naše oběť, kterou obětoval na oltáři kříže pro spásu všech lidí. Krev, která byla prolita pro naše vykoupení je krví nejnevinnějšího beránka, našeho spasitele Ježíše Krista. Chrám, v němž náš velekněz přinesl posvátnou oběť, nebyl vytvořen lidskýma rukama, ale vystavěn mocí samotného Boha. Vždyť svou krev prolil před očima celého světa. To je ten zvláštní chrám vybudovaný samotnou rukou Boží. A ten chrám má také dvě části: jednou z nich je země, kterou nyní obýváme, druhá je nám smrtelníkům dosud neznámá. Nejprve totiž Kristus přinesl oběť zde na zemi, když podstoupil přeukrutnou smrt. A potom oblečen v nový oděv nesmrtelnosti vstoupil s krví do velesvatyně, to jest do nebe. A na této svaté a věčné oběti mají účast všichni, kdo mají opravdovou lítost nad tím, čím se provinili, a dali se na pokání.

Beránek představuje tiché, prosté a trpělivé zvíře a je symbolem nevinnosti a čistoty. Beránek se jako žádné jiné zvíře nebrání tomu, aby byl veden k zabití. Velikonoční beránek je tedy nejoblíbenějším přeobrazem ukřižovaného a vzkříšeného Pána. Na obraze bratří van Eycků vytéká z hrudi beránka stojícího na oltáři krev, která je zachycována do zlatého kalicha a kolem klečí ve zbožné úctě lidé ze všech vrstev. Známý je také příběh mladé římanky Anežky, která odmítla sňatek s pohanem, z důvodu, že je křesťankou a proto byla týrána a sťata. Poté se objevila nad svým hrobem zalitá září a doprovázená sněhobílým beránkem. Proto je také beránek častým námětem v katakombách.