Datum vložení: 3.10.2003
Chtěl bych se zeptat na jednu věc, která mě trápí.
Jsem elektrotechnik a mým koníčkem jsou různé úpravy mobilních telefonů, odblokování, přehrání software a v poslední době klonování SIMkaret. Kamarádům jsem tyto služby poskytoval v podstatě zadarmo od dalších lidí jsem si nechával zaplatit. Můj příjem z těchto
činností nepřesáhne 6000Kč, takže jsem ho ani nedanil.
Myslím, že věci jako je: odblokování
telefonu na všechny operátory, přehrání software jsou v pořádku.
Ale co klonování SIMkaret?
Operátor má ve své smlouvě se zákazníkem, že se zakazuje karty kopírovat, nebo nějak upravovat jejich software.
( Jedná se o to, že na jednu smart kartu se nahraje 1- 10 dalších karet, které majitel vlastní.
Jde o to, že když chce používat více SIMkaret, nemusí je v telefonu měnit, ale připíná si je
přímo přes menu. Originály karet mu leží doma v šuplíku
Pokud by tedy nebyly klony, musíte si koupit k telefou nevzhledný
a často pochybně fungující kryt na dvě, max. 3 karty. Na některé telefony se tento kryt vůbec
nedělá. Např. sám tohoto klonu využívám, protože neustálé měnění karet prostě není možné.
Vhodnou kombinací operátorů tak výrazně ušetřím na měsíčních platbách za telefon. )
Před klonováním operátoři varují zejména proto, že ten kdo klony dělá, může jich pak samozřejmě zneužít. Nikdy jsem nic takového neudělal. Je tedy hřích provádět tuto činnost ? Co když mě o klon požádá můj známý ? Mám dosud nakoupené polotovary (smart karty)
zase prodat ?
Někteří prodejci klony dokonce nabízejí i jako reklamu v novinách.
Jak se tedy mám stavět k těmto „pololegálním“ věcem ?
Dekuji Radek
Předem bych chtěl podotknou, že není možné dát rovnítko mezi legalitu a morálku. Jsou zákony, které schvalují jako legální to, co morálka označuje jako nemorální (např. potrat je z hlediska práva legální, morálka jej považuje za nepřípustný; opačně třeba nedovoleným překročením státních hranic se vystavujete právnímu postihu, zatímco z hlediska morálky se nemusí jednat o hřích).
V naší otázce klonování jde o to zjistit, z jakého důvodu operátor zakazuje vytvoření kopie. Těch důvodů najdeme asi několik: kromě toho, že je vlastníkem softwaru nahraného na čipu, tak se zákazem duplikátů brání tomu, aby zákazník jen tak lehce operátora měnil. Osobně bych nepovažoval za krádež to, když člověk vlastní originály a kopie si vytvoří pro vlastní potřebu. Člověk se tím sice vystavuje právnímu postihu, jako hříšné bych to neviděl. Kdesi kdysi jsem četl, že samotní operátoři umožňují „nahrání“ více čísel na jednu SIM kartu, ovšem muselo se jednat o čísla téhož operátora. Důvod je jasný: vytlačit konkurenci. Ostatně, někdy by se také člověk mohl ptát, zda jsou tyto praktiky morální – vyždímat klienta, co se dál :-).
Nechávám tuto odpověď diskuzi, jen podotýkám, že vystavovat se právnímu postihu, ač není nemorální, není také zrovna rozumné. Každopádně vydělávat si kopírováním SIM karet si opravdu s nemorálností zahrává.
Otázka:
Dobrý den,Chtěl bych se zeptat na jednu věc, která mě trápí.
Jsem elektrotechnik a mým koníčkem jsou různé úpravy mobilních telefonů, odblokování, přehrání software a v poslední době klonování SIMkaret. Kamarádům jsem tyto služby poskytoval v podstatě zadarmo od dalších lidí jsem si nechával zaplatit. Můj příjem z těchto
činností nepřesáhne 6000Kč, takže jsem ho ani nedanil.
Myslím, že věci jako je: odblokování
telefonu na všechny operátory, přehrání software jsou v pořádku.
Ale co klonování SIMkaret?
Operátor má ve své smlouvě se zákazníkem, že se zakazuje karty kopírovat, nebo nějak upravovat jejich software.
( Jedná se o to, že na jednu smart kartu se nahraje 1- 10 dalších karet, které majitel vlastní.
Jde o to, že když chce používat více SIMkaret, nemusí je v telefonu měnit, ale připíná si je
přímo přes menu. Originály karet mu leží doma v šuplíku
Pokud by tedy nebyly klony, musíte si koupit k telefou nevzhledný
a často pochybně fungující kryt na dvě, max. 3 karty. Na některé telefony se tento kryt vůbec
nedělá. Např. sám tohoto klonu využívám, protože neustálé měnění karet prostě není možné.
Vhodnou kombinací operátorů tak výrazně ušetřím na měsíčních platbách za telefon. )
Před klonováním operátoři varují zejména proto, že ten kdo klony dělá, může jich pak samozřejmě zneužít. Nikdy jsem nic takového neudělal. Je tedy hřích provádět tuto činnost ? Co když mě o klon požádá můj známý ? Mám dosud nakoupené polotovary (smart karty)
zase prodat ?
Někteří prodejci klony dokonce nabízejí i jako reklamu v novinách.
Jak se tedy mám stavět k těmto „pololegálním“ věcem ?
Dekuji Radek
Odpověď:
Zatímco klonování lidského embrya morální teologie velmi široce pojednávala, o klonování SIM karet jsem žádné odborné posouzení nečetl. Nejsme expert ani přes morálku, ani přes elektroniku, ani přes právo. Proto mou odpověď berte nikoli jako definitivní, ale jako otevřenou.Předem bych chtěl podotknou, že není možné dát rovnítko mezi legalitu a morálku. Jsou zákony, které schvalují jako legální to, co morálka označuje jako nemorální (např. potrat je z hlediska práva legální, morálka jej považuje za nepřípustný; opačně třeba nedovoleným překročením státních hranic se vystavujete právnímu postihu, zatímco z hlediska morálky se nemusí jednat o hřích).
V naší otázce klonování jde o to zjistit, z jakého důvodu operátor zakazuje vytvoření kopie. Těch důvodů najdeme asi několik: kromě toho, že je vlastníkem softwaru nahraného na čipu, tak se zákazem duplikátů brání tomu, aby zákazník jen tak lehce operátora měnil. Osobně bych nepovažoval za krádež to, když člověk vlastní originály a kopie si vytvoří pro vlastní potřebu. Člověk se tím sice vystavuje právnímu postihu, jako hříšné bych to neviděl. Kdesi kdysi jsem četl, že samotní operátoři umožňují „nahrání“ více čísel na jednu SIM kartu, ovšem muselo se jednat o čísla téhož operátora. Důvod je jasný: vytlačit konkurenci. Ostatně, někdy by se také člověk mohl ptát, zda jsou tyto praktiky morální – vyždímat klienta, co se dál :-).
Nechávám tuto odpověď diskuzi, jen podotýkám, že vystavovat se právnímu postihu, ač není nemorální, není také zrovna rozumné. Každopádně vydělávat si kopírováním SIM karet si opravdu s nemorálností zahrává.
Na otázku odpověděl:
R.D. Mgr. Petr Šikula
