Odpověď:

Katolická církev je pokračováním společenství apoštolů a prvních křesťanů a jako taková udržuje kontinuitu učení Krista a apoštolů již dva tisíce let. Základními prvky jsou: sedm svátostí, hierarchické (episkopální) zřízení, apoštolská posloupnost, jednota s Petrovým nástupcem - papežem.
Církev Československá husitská vznikla 8.ledna 1920 oddělením se části duchovenstva od katolické církve, má episkopální zřízení, ovšem hierarchie je volená, v čele stojí patriarcha, stejně jako katolická církev má sedm svátostí, ale jejich platnost (s výjimkou křtu od r.1994) je pochybná z důvodu pochybnosti o platném kněžském svěcení udělovatelů (nakolik je udělovatelem nositel kněžského svěcení). A ačkoli se nazývá `husitská`, nemá s husitstvím žádnou historickou kontinuitu. Tento přídomek se dostal do názvu až r. 1971.
Českobratrská církev evangelická vznikla sloučením českých luteránů a kalvinistů (s výjimkou slezských luteránů, kteří tvoří vlastní církev), od roku 1781 si zachovává nepřerušenou kontinuitu, má presbyterní strukturu, v čele stojí volený synodní senior. Nemá sedm svátostí (pouze křest a Večeři Páně), centrum bohoslužby je v Božím slově. Mezi Katolickou církví, Církví Československou husitskou a Českobratrskou evangelickou existuje od r. 1994 dohoda o křtu, kterou se navzájem uznává křest v těchto církvích za platný.