Odpověď:

1) Během nedělí liturgického roku se postupně předčítají čtení ze synoptických evangelií právě proto, že sladěně a harmonicky popisují většinou tytéž události, citují tatáž Kristova slova - byť s drobnými odchylkami či z jiného pohledu. Lukáš i Matouš vycházejí ze společného pramene, kterým je Markovo evangelium. Matouš však psal pro věřící obrácené ze židovského náboženství, Lukáš pro původně pohany (Řeky, Římany, Syřany...). Proto, aby se věřící seznámili při mši se všemi evangelními texty, opakují se cykly po třech letech. Každý rok dělitelný třemi se čte Lukášovo evangelium (tzv. cyklus C), následuje Matouš (cyklus A) a Marek (cyklus B). Janovo evangelium se čte v době velikonoční a o zvláštních příležitostech; krom toho někdy doplňuje cyklus B, protože Markovo evangelium je nejkratší a některé synoptické pasáže neobsahuje. První čtení je zvoleno tak, aby korespondovalo s evangeliem a žalm vychází z prvního čtení. Druhé čtení bývá z apoštolských listů a obvykle se čte po nedělích na pokračování.

2) Nový cyklus čtení začíná na první neděli adventní (spolu se začátkem liturgického roku), tzn. nedělí nejbližší 30. listopadu - svátku sv. Ondřeje - tedy mezi 27. listopadem a 3. prosincem včetně; tak, aby 25. prosinci předcházely právě čtyři neděle. Začátek církevního roku se v průběhu dějin měnil, ostatně začátek občanského roku také. Je logické, že začíná určitým liturgickým dnem, tedy začátkem určité liturgické doby. Vzhledem k tomu, že neděle mají pohyblivé datum, je tento začátek pohyblivý. Například letos bude první neděle adventní 30. listopadu, kterýmžto dnem začíná nový církevní rok a také cyklus C; proto se čte při mši Lukášovo evangelium, konkrétně Lk 21,25-28.34-36.
Kdybychom stanovili začátek liturgického roku na pevné datum, např. na 1. prosince, mohlo by se stát, že by v jednom roce byla např. dvakrát středa po 34. neděli v mezidobí nebo naopak chyběl by den pro čtvrtou adventní neděli.

3) Všední dny v liturgických dobách (advent, půst, doba vánoční a velikonoční) mají pevně dané texty, které se čtou každý rok a odpovídají duchu té které doby. V liturgickém mezidobí se mění první čtení a žalm; záměrem je opět seznámit účastníky bohoslužeb s větší částí Písma. Evangelium zůstává stejné; nejspíše proto, že by rozsahem evangelní texty nepokryly všechny dny mezidobí, krom toho některé texty jsou přímo spjaty s určitými liturgickými dobami a slavnostmi (např. velikonoční či vánoční texty). Všední dny v liturgickém mezidobí mají dva cykly - 1. pro liché roky, 2. pro sudé roky. Liturgické mezidobí začíná vždy mezi 8. a 14. lednem a končí mezi 26. listopadem a 2. prosincem téhož roku.

Příslušné texty si můžete vyhledat na naší adrese. A podobně, pokud vás zajímá členění slavností či střídání liturgických barev .