Odpověď:

Jak se to vezme - v občanském kalendáři sice existují jednak jména, která sem byla zařazena na základě jmen světců z kalendáře církevního (např. Petr a Pavel 29. června), jednak jména, která nemají vlastní protějšek v církevním kalendáři (např. Jaroslav 27. dubna, Lenka 21. února apod.). Jedná se o jména, jejichž nositeli nejsou žádní světci, nebo jména, která vznikla jako odvozeniny ze jmen starších. Tak vznikla např. Lenka nejspíše zkrácením z Helena nebo Apolena, resp. Apolonie. Jména v občanském kalendáři jsou řazena obvykle podle kalendáře církevního (viz zmiňovaní Petr a Pavel), není to však pravidlem; vzhledem k tomu, že v církevním kalendáři se některá jména opakují (Petr, Jan, Markéta apod.), byla - ve snaze "umožnit jmeniny co nejvíce lidem" - zařazena nová jména na "uvolněná" místa. Navíc mnohdy občanský kalendář reflektuje starší stav kalendáře církevního - např. Tomáš (7. března) se shoduje se starým datem svátku sv. Tomáše Akvinského (nyní 28. ledna).
Nemusíte však mít obavu, že by některé jméno (byť se vyskytuje pouze v občanském kalendáři) bylo připraveno o patrona; nositelé těch jmen, která se v katolickém kalendáři nevyskytují, se mohou obracet na patrona, jehož jméno odpovídá jejich jménu na základě vnější podobnosti (Jaroslav - Jaromír - Gerhart, v církevním kalendáři 24. září), pravděpodobné etymologie (Zdeněk - Sidonius, v církevním kalendáři 14. listopadu), ekvivalentu v jiných jazycích (Rostislav - Crescentius, v církevním kalendáři 18. dubna) či mužského protějšku (Štěpánka - Štěpán, v církevním kalendáři 26. prosince).

Kompletní seznam světců najdete na adrese http://svaty.katolik.cz/

Autor odpovědi je filolog.