Odpověď:

V Ježíšově době bylo území rozděleno na severní část Galileu a jižní Judsko, mezi nimi se táhl pás Samařska. Nejproblematičtější byl vztah se Samařany, což byla skupina, jejíž počátek sahal do 4. století př. Kr. a která znovu vybudovala území kolem Šekemu. Jejich kultovním místem se stala hora Gerizim, kde si vybudovali svůj chrám a odmítali se podílet na kultu v Jeruzalémě. Po náboženské stránce mezi Samařany a Židy v Jeruzalémě existovale silné napětí: Samařané uznávali pouze Tóru ve vlastní verzi, jež definovala základní články víry: víra v jednoho Boha, v proroka Mojžíše, v Zákon, v obětní místo na hoře Gerizim, v den soudu a odplaty a v návrat Mojžíše. Odmítali náboženskou praxi judaismu, proto byli pravověrnými Židy pokládáni za méněcenné. K pohrdání ze strany jeruzalémských Židů přispělo i podezření z etnické nečistoty.

Obyvatelé Galilee na tom byli o něco lépe. Ovšem jejich vzdálenost od hlavního města, blízkost okolních pohanských národů a severská jednoduchost a provinčnost z nich dělaly v očích judejců Židy druhé kategorie. Po kulturní a obchodní stránce nebyla Galilea ani zdaleka bezvýznamná, jižní Galilea kolem Genezaretského jezera (Galilejského moře) zahrnovala významná města jako Genezaret či Kafarnaum, která byla vyhlášena jako střediska obchodu, rybolovu atd. Ovšem po náboženské stránce nebyla v očích judejců a především obyvatel Jeruzaléma dostatečně "na výši".

Určitě by se dalo najít mnoho příměrů z dnešní doby a z našeho prostředí, třeba pro Pařížany je město jen Paříž, vše ostatní je "province", venkov. A jak je to třeba s Prahou a zbytkem světa? ;-)