Datum vložení: 24.2.2005
Jak je tedy možné, že jednomu evangelistovi, Matoušovi, vnukl, že Ježíš po narození uprchl s rodiči do Egypta, a jinému, Lukášovi, že byl 8. den obřezán v Jeruzalémě?
Kdo má pravdu a co lze pokládat za pravdivé?
Co se této otázky týče, pravděpodobný průběh předvánočních, vánočních a povánočních událostí můžeme podle novozákonních zpráv sestavit i takto:
1. zvěstování Zachariášovi a početí sv. Jana Křtitele (Lk 1,5–25)
2. zvěstování Panně Marii a početí Ježíšovo (Lk 1, 26–38)
3. zvěstování sv. Josefovi (Mt 1,18–25)
4. Mariina návštěva u sv. Alžběty (Lk 1,39–56)
5. narození sv. Jana Křtitele (Lk 1,57nn)
6. odchod Panny Marie se sv. Josefem do Betléma v rámci sčítání lidu (Lk 2,1–5)
7. narození Ježíše Krista v Betlémě (Lk 2,6–7) a klanění pastýřů tamtéž (Lk 2,8–20)
8. Ježíš Kristus obřezán a pojmenován osmého dne po svém narození (Lk 2,21)
9. čtyřicet dní poté byl jako prvorozený představen v jeruzalémském chrámě (Lk 2,22–38)
10. v průběhu následujících dvou let přišli od východu mudrcové do Jeruzaléma, kde se vyptávali na novorozeného židovského krále (Mt 2,1–9) a odkud přišli do Betléma, kde se poklonili Ježíšovi a obdarovali ho (Mt 2,10–11), a odešli tajně jinudy (Mt 2,12)
11. sv. Josef dostal ve snu pokyn, aby utekl s Ježíšem i Pannou Marií z Betléma do Egypta, což učinil (Mt 2,13–15)
12. Herodes dal pobít všechny betlémské chlapce do dvou let věku (Mt 2,16–18)
13. po čase Herodes zemřel a sv. Josef se na základě andělova pokynu vrátil s rodinou do Nazareta (Mt 2,19–23; srv. Lk 2,39)
Lukášovo evangelium vynechává zprávu o klanění mudrců, útěku do Egypta a vraždění betlémských dětí, proto píše, že po Ježíšově představení v jeruzalémském chrámě „když vykonali všechno podle Zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta“; z hlediska „širšího časového horizontu“ má pravdu.
Svatá rodina se v Betlémě mohla zdržet delší dobu – sčítání lidu bylo pravděpodobně dlouhodobější záležitostí. Krom toho můžeme vycházet z toho, že Herodes „dal v Betlémě i v celém jeho okolí pobít všechny chlapce do dvou let – podle času, který si zevrubně zjistil od mudrců“ (Mt 2,16). Koneckonců i mudrcům musela cesta z východních končin (pravděpodobně z Persie) trvat déle – i velbloud má své meze…:-). Nikde není napsáno, že se s Ježíšem setkali ve stáji či chlévě; tou dobou už mohl bydlet v obyčejném domě nebo zájezdním útulku.
Takto řečeno ve velké stručnosti a zjednodušeně. Dalo by se to komentovat mnohem zevrubněji, ale nechci tím odpověď nějak enormně protáhnout. Otázce přesné datace narození Ježíše Krista se věnuje článek na stránkách Vatikánského rádia, historicitě evangelních zpráv o událostech kolem Ježíšova narození homilie kardinála Špidlíka tamtéž.
Otázka:
Je skutečně Duch Svatý autorem Bible???Jak je tedy možné, že jednomu evangelistovi, Matoušovi, vnukl, že Ježíš po narození uprchl s rodiči do Egypta, a jinému, Lukášovi, že byl 8. den obřezán v Jeruzalémě?
Kdo má pravdu a co lze pokládat za pravdivé?
Odpověď:
Duch Svatý je autorem Bible především v tom smyslu, že autora (autory) vede, aby při zachycení Božího sdělení nepsal(i) teologické nesmysly. Zjednodušeně řečeno. Je třeba vědět, že autoři biblických textů měli osobní svobodu, vtiskli do textu svůj styl, svůj výběr látky, svoje členění látky, používali různé významové "zkratky". Autorství biblické knihy je plně v režii člověka i Ducha Svatého. Inspiraci Ducha Svatého nemůžeme chápat jako přesný diktát, ale u inspirace jde o správnou teologickou výpověď.Co se této otázky týče, pravděpodobný průběh předvánočních, vánočních a povánočních událostí můžeme podle novozákonních zpráv sestavit i takto:
1. zvěstování Zachariášovi a početí sv. Jana Křtitele (Lk 1,5–25)
2. zvěstování Panně Marii a početí Ježíšovo (Lk 1, 26–38)
3. zvěstování sv. Josefovi (Mt 1,18–25)
4. Mariina návštěva u sv. Alžběty (Lk 1,39–56)
5. narození sv. Jana Křtitele (Lk 1,57nn)
6. odchod Panny Marie se sv. Josefem do Betléma v rámci sčítání lidu (Lk 2,1–5)
7. narození Ježíše Krista v Betlémě (Lk 2,6–7) a klanění pastýřů tamtéž (Lk 2,8–20)
8. Ježíš Kristus obřezán a pojmenován osmého dne po svém narození (Lk 2,21)
9. čtyřicet dní poté byl jako prvorozený představen v jeruzalémském chrámě (Lk 2,22–38)
10. v průběhu následujících dvou let přišli od východu mudrcové do Jeruzaléma, kde se vyptávali na novorozeného židovského krále (Mt 2,1–9) a odkud přišli do Betléma, kde se poklonili Ježíšovi a obdarovali ho (Mt 2,10–11), a odešli tajně jinudy (Mt 2,12)
11. sv. Josef dostal ve snu pokyn, aby utekl s Ježíšem i Pannou Marií z Betléma do Egypta, což učinil (Mt 2,13–15)
12. Herodes dal pobít všechny betlémské chlapce do dvou let věku (Mt 2,16–18)
13. po čase Herodes zemřel a sv. Josef se na základě andělova pokynu vrátil s rodinou do Nazareta (Mt 2,19–23; srv. Lk 2,39)
Lukášovo evangelium vynechává zprávu o klanění mudrců, útěku do Egypta a vraždění betlémských dětí, proto píše, že po Ježíšově představení v jeruzalémském chrámě „když vykonali všechno podle Zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta“; z hlediska „širšího časového horizontu“ má pravdu.
Svatá rodina se v Betlémě mohla zdržet delší dobu – sčítání lidu bylo pravděpodobně dlouhodobější záležitostí. Krom toho můžeme vycházet z toho, že Herodes „dal v Betlémě i v celém jeho okolí pobít všechny chlapce do dvou let – podle času, který si zevrubně zjistil od mudrců“ (Mt 2,16). Koneckonců i mudrcům musela cesta z východních končin (pravděpodobně z Persie) trvat déle – i velbloud má své meze…:-). Nikde není napsáno, že se s Ježíšem setkali ve stáji či chlévě; tou dobou už mohl bydlet v obyčejném domě nebo zájezdním útulku.
Takto řečeno ve velké stručnosti a zjednodušeně. Dalo by se to komentovat mnohem zevrubněji, ale nechci tím odpověď nějak enormně protáhnout. Otázce přesné datace narození Ježíše Krista se věnuje článek na stránkách Vatikánského rádia, historicitě evangelních zpráv o událostech kolem Ježíšova narození homilie kardinála Špidlíka tamtéž.
Na otázku odpověděl:
Mgr. Petr Nešpor
