Odpověď:

Protože předpokládám, že tato otázka či odpověď na ni bude aktuálně zajímat i další čtenáře, zařazuji ji tedy přednostně před ostatní ještě nevyřízené dotazy.
Je jisté, že pozornost médií je v současné době zaměřena na dění v Římě, takže o jednotlivých událostech budeme průběžně informováni. Zkusím jen v kostce shrnout program následujících dní.
Smrtí papeže vstupují v platnost instrukce popsané v apoštolské konstituci Universi dominici gregis (UDG). Vedení církve je svěřeno sboru kardinálů, kteří ovšem nesmějí vykonávat nic z toho, co je vyhrazeno pouze papeži (řešení takových otázek připadne až dalšímu papeži), ani nemouhou měnit papežem vydané zákony. Jejich hlavní starostí je zajistit chod církve a zařídit vše potřebné pro papežskou volbu. Vůdčí osobností v období uprázdnění papežského stolce je kardinál-komorník - tuto funkci v současné době zastává Eduard Martínez Somalo. Sbor kardinálů bude pracovat ve dvou formách: generální kongregaci a mimořádné kongregaci. Generální kongregaci tvoří všichni kardinálové, ti se účastní přípravných jednání pro volbu papeže, popřípadě projednávají složitější otázky. Tzv. mimořádnou kongregaci tvoří kardinál-komorník spolu s dalšími třemi kardinály-asistenty, kteří jsou určeni losem. Tato kongregace zajišťuje běžný provoz. Kardinálové-asistenti vykonávají svou službu po tři dny, pak jsou losem zvoleni jiní.

Smrt papeže a pohřeb
Podle lékařské zprávy dr. Renata Buzzonettiho zemřel Jan Pavel II. v sobotu 2. 4. 2005 ve 21.37 hod. Po necelých 15 minutách oznámil papežovu smrt věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí kardinál Angelo Sodano. Kardinál-komorník Eduardo Martínez Somalo sňal prsten z prstu zemřelého papeže a spolu s pečetí jej rozlomil. Oficiální obřad prolášení smrti papeže provedl kardinál-komorník v neděli ráno. Byl zapečetěn byt papeže a jeho tělo přeneseno do Klementinského sálu, kde mu v odpoledních hodinách složili poslední poctu členové římské kurie, státní představitelé, diplomatický sbor i zaměstnanci vatikánského státu.
V pondělí bude tělo papeže od cca 17. hodiny vystaveno v bazilice sv. Petra. Téhož dne ráno se sejdou kardinálové, aby určili den a hodinu pohřbu. Podle UDG se má konat mezi čtvrtým a šestým dnem od smrti. Počínaje prvním dnem po smrti začínají devítidení smuteční slavnosti a zároveň přípravy na konkláve - volbu nového papeže. Podle předběžných informací bude papež zřejmě pohřben v papežské kryptě v bazilice sv. Petra. Kardinál-komorník přebírá zodpovědnost za osobní věci papeže a jeho písemnosti, jako i za splnění jeho poslední vůle.

Volba papeže
Počínaje 15. dnem po smrti papeže, nejpozději však do 20. dne se shromáždí kardinálové celého světa, aby zvolili příštího římského biskupa. Už papež Pavel VI. vydal omezení, že volby se účastní pouze ti, kteří nedosáhli 80 let. V současné době je tedy volba nového papeže v rukou 117 kardinálů. Volební shromáždění je označováno jako konkláve (z lat. con clave), tedy za zavřenými dveřmi s vyloučením každého, kdo není kardinál-volič. Před samotným zahájením volby budou probíhat jednání, na kterých se má zhodnotit situace a potřeby církve a takto nastínit kritéria, která by měl zvolený papež splňovat. Po mši "Za zvolení papeže" ve vatikánské bazilice se kardinálové odeberou do Sixtínské kaple, kde volba tradičně probíhá tajným hlasováním. Od té chvíle je zamezena jakákoliv komunikace s vnějším světem až do doby, kdy bude oznámeno: "Annuntio vobis gaudium magnum: Habemus papam!" (Oznamuji vám velkou radost: Máme papeže). Zvolený kandidát musí v tajném hlasování dosáhnout dvou třetin hlasů, proto je docela nepravděpodobné, že by byl zvolen již na prvním zasedání, které by se mělo konat prvního dne odpoledne. Další den bude probíhat dopoledne i odpoledne, dokud se voba nezdaří. Nedojde-li však ke shodě po sedném hlasování, bude následovat volný den pro modlitbu a diskuzi mezi voliči. Pak se budou volby opakovat. Bude-li i následujících sedm hlasování neúspešných, kardinál-komorník předloží návrh o změně formy hlasování, který pak musí odsouhlasit většina voličů. Konečná volba tak může rozhodovat mezi dvěma kandidády, kteří v předešlém kole získali nejvyšší počet hlasů. Jako "vítěz" z volby vychází ten, kdo obdrží většinu hlasů. Děkan kardinálského sboru se jej pak zeptá, zda přijímá volbu. Pokud souhlasí, otáže se jej, jaké jméno si zvolí. Shromáždění kardinálové mu pak vzdají hold a slib poslušnosti, první kardinál-jáhen jej pak představí lidu. Nad celým průběhem bdí mimořádná kongregace, tedy kardinál-komorník se třemi kardinály-asistenty, voliči jsou po dobu volby ubytováni v domu sv. Marty a musejí se zdržet komunikace s okolním světem.
A kdo může být zvolen? Volba není teoreticky omezena na účastníky konkláve, nicméně UDG předpokládá, že to bude alespoň kněz, který by byl okamžitě vysvěcen na biskupa. V praxi lze ale předpokládat, že příštím papežem bude někdo z kardinálů, respektive z účastníků konkláve.

Tolik ve stručnosti, zájemci o podrobnější informace si mohou prostudovat samotné znění konstituce Universi dominici gregis.