Odpověď:

Slovo křesťanství je překladem latinského christianitas a bylo utvořeno substantivní příponou -ství (srv. např. posel – poselství, král – království apod.) ze slova křesťan. Tento výraz pochází z řeckého slova christianos (χριστιανος, lat. christianus), který byl poprvé užit v Antiochii v letech cca 30–40 po Kr. (Sk 11,26) a je doložen i v dílech antických autorů Plinia Mladšího (Dopisy, 11. kniha), Cornelia Tacita (Annales, 15. kniha) a Gaia Suetonia Tranqiulla (De vita Caesarum, Neronův život). Význam tohoto slova je „stoupenec Krista“, „Kristovec“. Výraz vznikl latinskou příponou -anus (odpovídá zhruba našemu -ův nebo -ovský) z řeckého slova Christos (Χριστος, lat. Christus, č. Kristus), což znamená „Pomazaný“ (ve smyslu „Vyvolený“). Tento výraz je překladem hebr. Mešíjáh (č. Mesiáš), tj. „Pomazaný Páně“. Pomazáním byli označováni ti, které Bůh vyvolil pro zvláštní úkol – králové, proroci, velekněží; v novozákonní době tento výraz označoval především Božího Vyvoleného, kterého slíbil Bůh poslat židovskému národu jako spasitele. Tento slib se naplnil v osobě Ježíše z Nazareta, vtěleného Boha, který je „pomazaný par excellence“. Proto jej jeho první stoupenci, tj. apoštolové, kteří pocházeli z židovského národa, nazvali Mešíjáh čili Christos (Kristus). Křesťan (christianus, christianos) je pak ten, který patří Kristu či vyznává víru v Krista. Toto vyznání se nazývá křesťanství.