Datum vložení: 1.3.2010
S největší pravděpodobností tento název souvisí s tím, že na velikonoční vigilii a následně po celou dobu velikonoční (s výjimkou svátků mučedníků a slavnosti Seslání Ducha Svatého) se používá bílá liturgická barva. Samotné obřady velikonoční vigilie spadají pod následující neděli – slavnost Zmrtvýchvstání Páně – ovšem slaví se v noci ze soboty na neděli; v dřívějších dobách dokonce bývala vigilie slavena již v sobotu dopoledne, proto si ji lidé spojovali se sobotou.
Krom toho je možné, že byla „barevná“ motivace ovlivněna i Zeleným čtvrtkem, kde je však původ pojmenování zcela jiný.
Některé prameny uvádějí, že motivací pro pojmenování Bílé soboty byla bílá roucha, která nově pokřtění oblékali po křtu o velikonoční vigilii. Osobně o tom pochybuji; kdyby tomu tak skutečně bylo, objevila by se nejspíše tato motivace i v jiných jazycích, nic takového však nenastalo. Navíc pojmenování „Bílá sobota“ se objevuje až v době, kdy byla drtivá většina křesťanů křtěna v dětství, a to co nejdříve po narození, tj. v průběhu celého roku. Je dosti nepravděpodobné, že v českých zemích, tedy končinách (kdysi) vzdálených od misijních území, byl takový nárůst křtů v dospělosti, zatímco v ostatních částech Evropy by byla zcela jiná situace. Bílá křestní roucha dospělých novokřtěnců (nemám zde samozřejmě na mysli tzv. habány neboli anabaptisty) byla motivací pro pojmenování jiného dne – neděle po Velikonocích, tj. 2. neděle velikonoční, nazývané starým latinským termínem Dominica in albis (deponendis) – „Bílá neděle“ (resp. „Neděle odkládání bílé barvy“); tento den totiž v křesťanském starověku nově pokřtění odkládali bílá roucha, která přijímali při křtu. Někteří autoři pravděpodobně mechanicky převzali vysvětlení jména této neděle a mechanicky jej převedli na Bílou sobotu – tak aspoň soudím já.
Otázka:
Proč je sobota velikonočního tridua právě BÍLÁ?Odpověď:
Pojmenování „Bílá sobota“ je skutečně poněkud zvláštní, v jazycích západní Evropy se nevyskytuje – latina používá termín Sabbatum sanctum, tedy Svatá sobota, ostatní jazyky (angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština) mají ekvivalenty stejně motivované. Ruština používá termín Cтрастная суббота, tedy Bolestná sobota.S největší pravděpodobností tento název souvisí s tím, že na velikonoční vigilii a následně po celou dobu velikonoční (s výjimkou svátků mučedníků a slavnosti Seslání Ducha Svatého) se používá bílá liturgická barva. Samotné obřady velikonoční vigilie spadají pod následující neděli – slavnost Zmrtvýchvstání Páně – ovšem slaví se v noci ze soboty na neděli; v dřívějších dobách dokonce bývala vigilie slavena již v sobotu dopoledne, proto si ji lidé spojovali se sobotou.
Krom toho je možné, že byla „barevná“ motivace ovlivněna i Zeleným čtvrtkem, kde je však původ pojmenování zcela jiný.
Některé prameny uvádějí, že motivací pro pojmenování Bílé soboty byla bílá roucha, která nově pokřtění oblékali po křtu o velikonoční vigilii. Osobně o tom pochybuji; kdyby tomu tak skutečně bylo, objevila by se nejspíše tato motivace i v jiných jazycích, nic takového však nenastalo. Navíc pojmenování „Bílá sobota“ se objevuje až v době, kdy byla drtivá většina křesťanů křtěna v dětství, a to co nejdříve po narození, tj. v průběhu celého roku. Je dosti nepravděpodobné, že v českých zemích, tedy končinách (kdysi) vzdálených od misijních území, byl takový nárůst křtů v dospělosti, zatímco v ostatních částech Evropy by byla zcela jiná situace. Bílá křestní roucha dospělých novokřtěnců (nemám zde samozřejmě na mysli tzv. habány neboli anabaptisty) byla motivací pro pojmenování jiného dne – neděle po Velikonocích, tj. 2. neděle velikonoční, nazývané starým latinským termínem Dominica in albis (deponendis) – „Bílá neděle“ (resp. „Neděle odkládání bílé barvy“); tento den totiž v křesťanském starověku nově pokřtění odkládali bílá roucha, která přijímali při křtu. Někteří autoři pravděpodobně mechanicky převzali vysvětlení jména této neděle a mechanicky jej převedli na Bílou sobotu – tak aspoň soudím já.
Na otázku odpověděl:
Zdeněk Drštka
