Odpověď:

Vaší otázce v podstatě odpovídá otázka č. 1036, tudíž si dovolím citovat tamní odpověď otce Marka Slatinského:

»Třetí řády se vyznačují tím, že jejich členy jsou laici; šťastní manželé, ovdovělí… Jsou „šité na míru“ lidem se světským povoláním. Prostě k nim může patřit každý katolík. Členové totiž nejsou vázáni životem v řeholním společenství a nošením předepsaného svrchního oděvu, ale účastní se dobrého díla Řádu.

Svůj původ mají v oblátech a bratrstvech; také zakladatelé a dobrodinci klášterů byli pro svoji vazbu pohřbíváni v hábitech. Třetí řády (po prvních mužských a druhých ženských větvích) vznikly ve 13. století.

Na starosti je mají řády první, které je duchovně vedou. Proto je nejlepší se přímo obrátit třeba na karmelitány, dominikány, františkány. Něco lze nalézt na Adresáři českého katolického internetu.

V mých silách není všechno vypisovat. (Říká se, že jedna ze tří věcí, kterou neví ani papež, je počet ženských řádů. :-)) A mimo ně existují ještě hnutí Focolare, charismatická obnova a prelatura Opus Dei.
Focolare a Taizé jsou navíc ekumenické.

Těm, kterým nejde o znalosti, ale duchovní život, doporučím vybrat si vhodnou spiritualitu, která by oslovila. A kvůli bližšímu kontaktu a vzájemnému setkávání rozhlédnout se ve vlastním okolí či se optat faráře.«

K Vaší otázce ještě doplňuji, že členem třetího řádu (tzv. terciářem) může být i jeden z manželů, dokonce může být každý z manželů členem jiného třetího řádu. Rovněž není členství v třetím řádu překážkou manželství, protože terciáři neskládají slib čistoty jako řeholníci prvního či druhého řádu (tj. mužské či ženské větve). Pokud vím, platí to pro všechny třetí řády působící v ČR. Situace, kterou jste popisovala (zasvěcený život mimo kláštěrní společenství), odpovídá spíše tzv. sekulárním institutům, nikoli třetím řádům.