Datum vložení: 10.10.2001
1) Především nesouhlasím s názorem, že homosexualita je něco zcela "normálního". Ačkoli od určité doby díky intervencím společností homosexuálů nefiguruje na seznamu nemocí, přesto ji nelze prohlásit za běžnou variantu k heterosexualitě. Samotná sexualita má svůj cíl nejen ve vytváření společenství manželů, ale i v plození, což v případě homosexuality nepřipadá v úvahu a z toho hlediska se jedná o něco naprosto nepřirozeného.
2) Kladení homosexuality a heterosexuality na stejnou úroveň a považovat je za regulérní projevy sexuality způsobuje značné škody v hodnotové orientaci mládeže. Zde nemluvím jen jako kněz, ale především jako pedagog, který s tím má praktické zkušenosti. Dospívající mládež, především z více zranitelných skupin, kde chybí rodina výchova k hodnotám, přistupuje k sexualitě jako k výběru bot: vyzkoušíme toho více a co nám padne nebo co nám bude více vyhovovat, u toho zůstaneme.
3) Zákon o registrovaném partnerství smazává podstatu a význam rodiny. Nelze popřít, že rodina je základní složkou společnosti a budoucností nejen státu, ale i lidstva jako celku, a to především jako ohnisko pro výchovu budoucích generací. Z toho důvodu má privilegované postavení a měla by být státem zvláště protěžována. Pokud ji redukujeme pouze na jednu z různých sociálně-ekonomických buněk společnosti, ztratí v očích veřejnosti svůj význam a ohodnocení a povede to nakonec k rozkladu společnosti jako takové.
4) Z pohledu křesťanství je praktikování homosexuality (nikoli homosexualita jako taková, tak je mravně nelišná) hříšným chováním a jeho legalizace by byla dalším "nemravným" nebo "neetickým" zákonem. Tento bod záměrně uvádím až pozdějším místě, protože podle principů postmoderní společnosti nemůže církev, která je pouze částí společnosti, požadovat po nečlenech, aby se řídili jejími pravidly.
5) Církev nechce v žádném případě diskriminovat občany s homosexuálním zaměřením, ale upozorňuje na důsledky, které by navrhovaný zákon o registrovaném partnerství mohl přinést. Pokud bude homosexuální soužití právně upraveno tak, aby bylo zachováno privilegované postavení rodiny a hodnota plodící síly sexuality, pak nebudou námitky.
6) Osobně si myslím, že celá diskuze kolem registrovaného partnerství je spíše nafouknutou bublinou a politickým tahem, než "palčivým problémem". Je totiž zvláštní, že v době, kdy velká část lidí odmítá manželství jako něco přežitého a žije ve volných svazcích, popřípadě neuznává trvalý závazek z manželství plynoucí, vystoupí malá část s "údajnou diskriminací". Proč se společnost neangažuje více v oblasti manželství a rodiny?
Otázka:
Zajímalo by mně, co přesně závažného obsahuje pojem "Registrované partnerství". Co lze odpovědět na dotaz: "A co proti nim máš?" DěkujiOdpověď:
Svůj osobní názor na "registrované partnerství" jsem na těchto stránkách už prezentoval. Takže bych udělal pouze stručný výčet.1) Především nesouhlasím s názorem, že homosexualita je něco zcela "normálního". Ačkoli od určité doby díky intervencím společností homosexuálů nefiguruje na seznamu nemocí, přesto ji nelze prohlásit za běžnou variantu k heterosexualitě. Samotná sexualita má svůj cíl nejen ve vytváření společenství manželů, ale i v plození, což v případě homosexuality nepřipadá v úvahu a z toho hlediska se jedná o něco naprosto nepřirozeného.
2) Kladení homosexuality a heterosexuality na stejnou úroveň a považovat je za regulérní projevy sexuality způsobuje značné škody v hodnotové orientaci mládeže. Zde nemluvím jen jako kněz, ale především jako pedagog, který s tím má praktické zkušenosti. Dospívající mládež, především z více zranitelných skupin, kde chybí rodina výchova k hodnotám, přistupuje k sexualitě jako k výběru bot: vyzkoušíme toho více a co nám padne nebo co nám bude více vyhovovat, u toho zůstaneme.
3) Zákon o registrovaném partnerství smazává podstatu a význam rodiny. Nelze popřít, že rodina je základní složkou společnosti a budoucností nejen státu, ale i lidstva jako celku, a to především jako ohnisko pro výchovu budoucích generací. Z toho důvodu má privilegované postavení a měla by být státem zvláště protěžována. Pokud ji redukujeme pouze na jednu z různých sociálně-ekonomických buněk společnosti, ztratí v očích veřejnosti svůj význam a ohodnocení a povede to nakonec k rozkladu společnosti jako takové.
4) Z pohledu křesťanství je praktikování homosexuality (nikoli homosexualita jako taková, tak je mravně nelišná) hříšným chováním a jeho legalizace by byla dalším "nemravným" nebo "neetickým" zákonem. Tento bod záměrně uvádím až pozdějším místě, protože podle principů postmoderní společnosti nemůže církev, která je pouze částí společnosti, požadovat po nečlenech, aby se řídili jejími pravidly.
5) Církev nechce v žádném případě diskriminovat občany s homosexuálním zaměřením, ale upozorňuje na důsledky, které by navrhovaný zákon o registrovaném partnerství mohl přinést. Pokud bude homosexuální soužití právně upraveno tak, aby bylo zachováno privilegované postavení rodiny a hodnota plodící síly sexuality, pak nebudou námitky.
6) Osobně si myslím, že celá diskuze kolem registrovaného partnerství je spíše nafouknutou bublinou a politickým tahem, než "palčivým problémem". Je totiž zvláštní, že v době, kdy velká část lidí odmítá manželství jako něco přežitého a žije ve volných svazcích, popřípadě neuznává trvalý závazek z manželství plynoucí, vystoupí malá část s "údajnou diskriminací". Proč se společnost neangažuje více v oblasti manželství a rodiny?
Na otázku odpověděl:
P. Mgr. Petr Šikula
