Odpověď:

Hlavním důvodem, proč se vůbec Týden modliteb za jednotu křesťanů koná, je bezpochyby smutný fakt, že křesťané nejsou jednotni – začalo to již v apoštolských dobách (1 Kor 1,10nn) a přetrvává do současnosti. Ke společným modlitbám za jednotu vyzýval již dekret o ekumenismu II. vatikánského koncilu r. 1964, od r. 1966 začínají s oficiální přípravou textu pro Týden modliteb Komise pro víru a řád Světové rady církví a Sekretariát pro podporu jednoty křesťanů (později přejmenovaný na Papežskou radu pro jednotu křesťanů). Ostatně vzorem je nám již Kristova prosba „…aby všichni byli jedno“ (Jan 17,21).
Prvním dnem Týdne modliteb za jednotu křesťanů je 18. leden – svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů. Její mateřství ji spojuje s jejím Synem »a pro své zvláštní úkoly a milosti je také vnitřně spojena s církví. Jak učil už sv. Ambrož, Bohorodička je vzor církve – ve víře, lásce a dokonalém spojení s Kristem. (Srov. sv. Ambrož, Expos. Lc. II, 7: PL 15, 1555.)« (Lumen gentium 63)
Společná úcta k Bohorodičce zůstala trvalým poutem mezi západními a východními křesťany i po jejich rozdělení. Proto také bylo úsilí o obnovu jednoty často svěřováno pod její ochranu (např. v encyklice Lva XIII. Adiutricem populi z 5. 9. 1895). Proto také zmiňovaná konstituce Lumen gentium vybízí:
»Všichni věřící v Krista nechť ustavičně přednášejí Matce Boží a Matce lidí své prosby, aby ona, která svými modlitbami pomáhala prvotní církvi, také nyní – když je vyvýšena v nebi nad všechny svaté i anděly – ve společenství všech svatých se přimlouvala u svého syna, dokud se všechny rodiny národů – ať už mají čest nazývat se křesťanskými, nebo dosud svého Spasitele neznají – nespojí šťastně v míru a svornosti v jeden Boží lid ke slávě nejsvětější a nerozdílné Trojice.« (LG 69)
Také na letošní rok je připraven soubor textů k Týdnu modliteb za jednotu křesťanů. Najdete ho např. na internetových stránkách brněnského biskupství.