Odpověď:

Ano, stát se to mohlo; v prvních křesťanských staletích bývali za papeže voleni např. římští jáhnové. Jáhnem byl před svým zvolením např. sv. Kalixt I. (papežem zvolen 217, zemřel mučednickou smrtí 222). V takových případech vysvětili vítěze volby biskupové okolních obcí.
V současnosti upravuje papežskou volbu dokument Universi dominici gregis. V podstatě připouští možnost, že by mohl být zvolen kandidát, který není kardinálem; přesně řečeno kardinálský titul není podmínkou volitelnosti. Nicméně zmínka o tom, že dotyčný vítěz volby má být neprodleně vysvěcen na biskupa, předpokládá, že to bude alespoň kněz.
O kom mimo kardinálské kolegium by se v současnosti dalo říci, že by mohl být papežem, nejsem schopen posoudit. Ostatně soudím, že spekulace o případném konkláve nejsou „na pořadu dne“; Benedikt XVI. se zatím, pokud vím, těší dobrému zdraví.
Pro doplnění dodávám, že častým omylem je domněnka, že tzv. „kardinál-jáhen“ není knězem, nýbrž jen jáhnem. Není tomu tak; tradiční rozdělení na „kardinály-jáhny“, „kardinály-kněze“ a „kardinály-biskupy“ jsou jen čestné tituly a až na výjimky jsou všichni tito kardinálové nositeli biskupského svěcení. Výjimky ovšem být mohou – příkladem je kardinál Tomáš Špidlík, který je pouze knězem (a titulárně kardinálem-jáhnem u Sv. Agáty). Toto rozdělení pochází z dob, kdy papeže coby římského biskupa volilo duchovenstvo římské diecéze, tedy kněží a jáhnové.