Odpověď:

Vaše zdraví a zdraví Vašeho dítěte jsou samozřejmě přednější; jezte tak, jak Vám to radí lékař a zdravotní stav. Berte to tak, že vlastně své dítě živíte tím, co sama sníte, a ono ještě není tzv. postem újmy vázáno – ten platí až od 18 let.
Jen pro vysvětlení doplňuji, co obnáší půst a jak se liší půst zdrženlivosti a půst újmy.
Půst na Popeleční středu a Velký pátek je redukcí původního předepsaného postu po celou dobu postní. Dnes jsou pro katolíka závazné pouze tyto dva dny (kromě obvyklého pátečního postu). Popeleční středa a Velký pátek jsou dny tzv. přísného postu: půst újmy (člověk se smí najíst do syta pouze jednou za den) a půst od masa. Půst byl a je jedním z výrazu pokání. K němu patřilo zřeknutí se všeho nadbytku a věcí postradatelných. Protože maso z teplokrevných zvířat bylo vždy pokládáno za určitý „luxus“, byl půst nejčastěji realizován zřeknutím se masitých pokrmů. Naopak ryby byly pokrmem těch nejchudších, proto se do postu nepočítají.
Samozřejmě je třeba tento půst od masa chápat jako „předepsané minimum“, pokání není pouze ve zřeknutí se části osobního pohodlí. (viz otázka č. 69)
Kodex kanonického práva (CIC) k tomu uvádí:
Všichni křesťané, každý svým způsobem, jsou z božího zákona povinni činit pokání; aby se všichni určitým zachováváním pokáním navzájem spojili, stanovují se dny pokání, v nichž se křesťané zvláště věnují modlitbě, konají skutky zbožnosti a lásky a také sebezápor tím, že své vlastní povinnosti věrněji plní a že zachovávají pokání újmou a zdrženlivostí od pokrmů.
Dny a doby pokání v celé církvi jsou jednotlivé pátky během celého roku a doba postní.
Pokání zdrženlivostí od masa nebo jiného pokrmu podle předpisů biskupské konference se zachovává každý pátek v roce, pokud nepřipadne na den slavnosti; pokání zdrženlivostí i újmou se zachovává na Popeleční středu a na Velký pátek, v den utrpení a smrti našeho Pána Ježíše Krista.
Zákonem pokání zdrženlivostí jsou vázány osoby od dovršení čtrnáctého roku věku; zákonem pokání újmou jsou vázáni všichni zletilí až do započatého šedesátého roku. Pastýři duší a rodiče dbají, aby také ti, kteří nejsou vázáni zákonem pokání zdrženlivostí a újmou z důvodu nezletilosti, byli vychováváni k správnému pochopení pokání.
(CIC 1249–1252)
Smyslem postu není týrání hladem ani dieta. Půst spočívá v tom, že si jednak uvědomíme, že „nejen chlebem je člověk živ“ (Mt 4,4), a jednak se tak můžeme stát podobnějšími Kristu, který se také postil čtyřicet dní; proto je dnem přísnějšího postu Popeleční středa a Velký pátek – hraniční dny postní doby. A také si v tyto dny můžeme uvědomit, že za nás Pán zemřel na kříži – že si připomínáme „dny, kdy od byl ženich vzat; proto se postíme“ (srv. Mt 9,15).