Datum vložení: 12.6.2008
»V naší době se lidstvo stále více sjednocuje a přibývá vzájemných vztahů mezi různými národy. Církev proto pozorněji uvažuje o tom, jaký je její vztah k nekřesťanským náboženstvím. V souvislosti se svým úkolem podporovat jednotu a lásku mezi lidmi a také mezi národy zaměřuje pozornost především na to, co mají lidé společného a co je vede k vzájemné pospolitosti.«
(čl. 1)
»Katolická církev neodmítá nic, co je v těchto náboženstvích pravdivé a svaté. S upřímnou vážností se dívá na jejich způsoby chování a života, pravidla a nauky. Ačkoli se v mnohém rozcházejí s tím, co ona věří a k věření předkládá, přece jsou nezřídka odrazem Pravdy, která osvěcuje všechny lidi. Sama však hlásá a je povinna neustále hlásat Krista, který je „cesta, pravda a život“ (Jan 14,6), v němž lidé nalézají plnost náboženského života a skrze něhož Bůh všechno smířil se sebou. (Srov. 2 Kor 5,18–19«
(čl. 2)
Správně píšete, že některé myšlenky vyjádřené v jiných náboženstvích mohou být přínosné. Nicméně pro křesťana je rozhodujícím kritériem pravda Zjevení, tedy pravda křesťanství. Křesťan může hodnotit některé náboženské systémy jako oduševnělé, ušlechtilé apod., nemůže je však klást na stejnou úroveň s křesťanstvím, jako by byly „stejně pravdivé“. To je vyloučeno už z hlediska logiky.
Postoj křesťanství k ostatním náboženstvím velice pěkně básnickým způsobem shrnuje teolog Shafique Keshavjee:
»Se všemi našimi bratry a sestrami křesťany vyznáváme,
že Jediný Bůh je Otec,
který je nad každým a nade vším,
Syn, který je blízký každému a všemu,
a Duch svatý, který je v každém a ve všem.
Vyznáváme, že třikrát svatý Bůh je Tajemství nekonečnosti a blízkosti,
Společenství a Sdílení, Něžnosti a Spravedlnosti.
Spolu s našimi bratry a sestrami judaisty vyznáváme,
že Bůh je Stvořitel vesmíru, a že je Svatý.
A na rozdíl od nich vyznáváme,
že se Stvořitel stal tvorem,
a že Svatý se vtělil.
Spolu s našimi bratry a sestrami muslimy vyznáváme,
že Bůh je Všemohoucí, Dokonalý a Nesmrtelný.
A na rozdíl od nich vyznáváme,
že Všemohoucí přijal zranitelnost, Dokonalý nesl naše nedokonalosti
a Nesmrtelný skrze Ježíšovu smrt a vzkříšení přetvořil naši smrtelnost.
Spolu s našimi bratry a sestrami hinduisty vyznáváme,
že Bůh je nepopsatelná Jedinost.
A na rozdíl od nich vyznáváme,
že jeho Jedinost je mnohočetná,
a že mnohotvárný svět se v této Jedinosti nerozplývá.
Spolu s našimi bratry a sestrami buddhisty vyznáváme,
že Poslední skutečnost je nevyjádřitelná.
A na rozdíl od nich vyznáváme,
že Nevyjádřitelný se vyjádřil ne jako neosobní velké Prázdno,
ale jako Osobnost, která se úplně vydala.
Také se všemi východními náboženstvími vyznáváme,
že Bůh je Ticho a Vanutí dechu.
Spolu s judaismem a islámem vyznáváme,
že Bůh je Slovo.
A na rozdíl ode všech vyznáváme,
že Bůh je zároveň Ticho i Slovo i Dech:
Otec a Syn a Duch Svatý,
že Pramen ticha se stal Slovem,
Slovo se stalo tělem
a skrze Dech Slova se může každé tělo stát oživeným slovem
ke chvále Boha.
Spolu s našimi bratry a sestrami, lidmi dobré vůle,
kteří nevyznávají žádné náboženství, vyznáváme,
že práva muže a ženy jsou nezcizitelná.
A na rozdíl od nich vyznáváme,
že člověk je Božím obrazem.
Spolu s apoštolem Pavlem a všemi křesťany všech dob vyznáváme
božství, vtělení, smrt, vzkříšení a povýšení
Ježíše, Božího Syna, Mesiáše,
který přišel a znovu přijde.
Toto společné vyznání nám dává hlubokou radost.«
(v překladu S. Prokopy Tomáškové OSU otiskl časopis Amen, ročník 2000, č. 1)
Otázka:
Zajímal by mě váš postoj k jiným náboženstvím. Pocházím z ateistické rodiny, ale později jsem začla hledat, číst knihy s náboženskou tematikou a myslím, že v současné době o sobě můžu prohlásit, že jsem věřící. Pokud se hlásím ke křestanství, znamená to, že musím odmítat všechny „cizí“ nauky? Všimla jsem si, že v Dotazech striktně odmítáte každé zmínky o východních náboženstvích. Já si ale myslím, že některé jejich zásady jsou dobré a obohacující, a že by nebylo správné je odmítat, jen proto, že jsou „cizí“. V poslední době jsem hodně četla knihy o mezináboženském dialogu z nakladatelství Vyšehrad… Znamená to, že nejsem křesťanka, jestliže zjistím, že u mě některé myšlenky z jiných kultur vyvolávají určitou odezvu a obohacení mého duchovního života? – Omlouvám se, jestli dotaz působí zmateně, ale tahle věc mě v poslední době dost trápí. Předem děkuji za odpověď.Odpověď:
Na Vaši otázku může nejlépe odpovědět dokument II. vatikánského koncilu Nostra aetate – deklarace o poměru církvek nekřesťanským náboženstvím. Zde se mimo jiné dočtete:»V naší době se lidstvo stále více sjednocuje a přibývá vzájemných vztahů mezi různými národy. Církev proto pozorněji uvažuje o tom, jaký je její vztah k nekřesťanským náboženstvím. V souvislosti se svým úkolem podporovat jednotu a lásku mezi lidmi a také mezi národy zaměřuje pozornost především na to, co mají lidé společného a co je vede k vzájemné pospolitosti.«
(čl. 1)
»Katolická církev neodmítá nic, co je v těchto náboženstvích pravdivé a svaté. S upřímnou vážností se dívá na jejich způsoby chování a života, pravidla a nauky. Ačkoli se v mnohém rozcházejí s tím, co ona věří a k věření předkládá, přece jsou nezřídka odrazem Pravdy, která osvěcuje všechny lidi. Sama však hlásá a je povinna neustále hlásat Krista, který je „cesta, pravda a život“ (Jan 14,6), v němž lidé nalézají plnost náboženského života a skrze něhož Bůh všechno smířil se sebou. (Srov. 2 Kor 5,18–19«
(čl. 2)
Správně píšete, že některé myšlenky vyjádřené v jiných náboženstvích mohou být přínosné. Nicméně pro křesťana je rozhodujícím kritériem pravda Zjevení, tedy pravda křesťanství. Křesťan může hodnotit některé náboženské systémy jako oduševnělé, ušlechtilé apod., nemůže je však klást na stejnou úroveň s křesťanstvím, jako by byly „stejně pravdivé“. To je vyloučeno už z hlediska logiky.
Postoj křesťanství k ostatním náboženstvím velice pěkně básnickým způsobem shrnuje teolog Shafique Keshavjee:
»Se všemi našimi bratry a sestrami křesťany vyznáváme,
že Jediný Bůh je Otec,
který je nad každým a nade vším,
Syn, který je blízký každému a všemu,
a Duch svatý, který je v každém a ve všem.
Vyznáváme, že třikrát svatý Bůh je Tajemství nekonečnosti a blízkosti,
Společenství a Sdílení, Něžnosti a Spravedlnosti.
Spolu s našimi bratry a sestrami judaisty vyznáváme,
že Bůh je Stvořitel vesmíru, a že je Svatý.
A na rozdíl od nich vyznáváme,
že se Stvořitel stal tvorem,
a že Svatý se vtělil.
Spolu s našimi bratry a sestrami muslimy vyznáváme,
že Bůh je Všemohoucí, Dokonalý a Nesmrtelný.
A na rozdíl od nich vyznáváme,
že Všemohoucí přijal zranitelnost, Dokonalý nesl naše nedokonalosti
a Nesmrtelný skrze Ježíšovu smrt a vzkříšení přetvořil naši smrtelnost.
Spolu s našimi bratry a sestrami hinduisty vyznáváme,
že Bůh je nepopsatelná Jedinost.
A na rozdíl od nich vyznáváme,
že jeho Jedinost je mnohočetná,
a že mnohotvárný svět se v této Jedinosti nerozplývá.
Spolu s našimi bratry a sestrami buddhisty vyznáváme,
že Poslední skutečnost je nevyjádřitelná.
A na rozdíl od nich vyznáváme,
že Nevyjádřitelný se vyjádřil ne jako neosobní velké Prázdno,
ale jako Osobnost, která se úplně vydala.
Také se všemi východními náboženstvími vyznáváme,
že Bůh je Ticho a Vanutí dechu.
Spolu s judaismem a islámem vyznáváme,
že Bůh je Slovo.
A na rozdíl ode všech vyznáváme,
že Bůh je zároveň Ticho i Slovo i Dech:
Otec a Syn a Duch Svatý,
že Pramen ticha se stal Slovem,
Slovo se stalo tělem
a skrze Dech Slova se může každé tělo stát oživeným slovem
ke chvále Boha.
Spolu s našimi bratry a sestrami, lidmi dobré vůle,
kteří nevyznávají žádné náboženství, vyznáváme,
že práva muže a ženy jsou nezcizitelná.
A na rozdíl od nich vyznáváme,
že člověk je Božím obrazem.
Spolu s apoštolem Pavlem a všemi křesťany všech dob vyznáváme
božství, vtělení, smrt, vzkříšení a povýšení
Ježíše, Božího Syna, Mesiáše,
který přišel a znovu přijde.
Toto společné vyznání nám dává hlubokou radost.«
(v překladu S. Prokopy Tomáškové OSU otiskl časopis Amen, ročník 2000, č. 1)
Na otázku odpověděl:
Zdeněk Drštka
