Odpověď:

Breviář neboli Denní modlitba církve či Liturgie hodin je soubor biblických textů, křesťanských básní (hymnů), proseb a modliteb, který se církev recituje v jednotlivých denních dobách. K modlitbě breviáře jsou vázáni ti, kdo přijali minimálně jeden ze stupňů kněžského svěcení a osoby zasvěceného života (řeholníci, řeholnice...). Smyslem této modlitby je "posvěcení času" a neustálý kontakt s Bohem prostřednictvím jeho Zjevení (Písma). Navazuje tak na typickou židovskou modlitbu žalmů. Křesťané prvních století si také uvědomovali, že údobí dne nejsou jen prostým vyjádřením času, ale že mají i duchovní smysl. Otcové ve 3. století se vcelku shodují na tom, že požadavek "Stále se modlete!" (srv. Ef 6,18) se dá těžko uskutečnit bez toho, že by byly přímo hodiny k modlitbě určené. Symbolickými se na biblickém základu staly zvláště noc, ráno a večer.
Od 4. století se vyčlenily dvě základní formy společné modlitby: modlitba křesťanského společenství kolem biskupa a kněží v katedrále a modlitba v klášterních společenstvích. Katedrální modlitba měla dvě hlavní části: ranní chvály (ráno) a nešpory (večer). Ale o nedělích a slavnostech se křesťané scházeli ještě k vigilii - nočnímu bdění. Klášterní modlitba měla kromě ranních chval a nešpor další části během dne a zavedla i každodenní vigilii.
Podle vzoru katedrální a klášterní modlitby vytvořil sv. Benedikt základní strukturu breviáře. Rozdělil 150 biblických žalmů do jednotlivých částí denní modlitby tak, aby se za týden všechny vystřídaly. Kromě toho zavádí do modlitby oslavné básně - hymny. Benediktinská denní modlitba církve měla tyto části: mattutinum, ranní chvály, prima, tercie, sexta, nona, nešpory, kompletář. Tato základní struktura byla v průběhu století postupně modifikována až do poslední reformy po 2. vatikánském koncilu (1970 a 1985).
Současná Denní modlitba církve má tyto části: Uvedení do první modlitby dne, Modlitba se čtením, Ranní chvály, Modlitba během dne, Nešpory a Modlitba před spaním.

Uvedení do první modlitby dne - je začátkem modlitebního dne. Jedná se o antifonu a žalm.
Modlitba se čtením - dřívější benediktinské mattutinum (modlitba v noci) - je dnes uzpůsobena tak, aby bylo možné se ji modlit kdykoli během dne. Sestává se z hymnu, 3 žalmů, delšího biblického čtení a úryvku ze spisu nějakého křesťanského autora.
Ranní chvály - jsou ranní modlitbou, která začíná hymnem, následují 2 žalmy a starozákonní kantikum a antifonami, krátké čtení z Písma, responzoriální zpěv, antifona se Zachariášovým kantikem (Lk 1,68-79), přímluvy, modlitba Páně a závěrečná modlitba.
Modlitba během dne - vznikla na základě tří modliteb, které se recitovaly dopoledne, v poledne a odpoledne (tercie, sexty a nony). I dnes je zachována forma dopolední, polední a odpolední s tím, že mimo společnou chórovou modlitbu je možné užít pouze jednu formu ze tří, která určena na dobu, kdy se ji dotyčný modlí. Jako obvykle začíná hymnem, následují 3 žalmy s antifonami, krátké čtení se zpěvem a závěrečná modlitba.
Nešpory - je večerní modlitbou s obdobnou strukturou jako ranní chvály. Pouze místo starozákonního kantika je užito novozákonní a místo Zachariášova kantika se recituje Magnifikat (Lk 1,46-55).
Modlitba před spaním - neboli Kompletář uzavírá modlitební cyklus dne. Začíná hymnem, následují jeden nebo dva žalmy s antifonami, krátké čtení a responzoriální zpěv, antifona se Simeonovým kantikem (Lk 2,29-32), záverečná modlitba a mariánská antifona.
Některé části modliteb jsou stále stejné, některé se obměňují podle liturgických dob, slavností, svátků a památek.

Toto je velmi obecný a teoretický přehled. Nejlépe je vzít do ruky samotný breviář (nebo zabrousit na www.breviar.sk) a seznámit se s textem konkrétně. Jen bych dodal, že u nás existují dvě verze breviáře: tzv. kněžský breviář a laický breviář. Kněžský je ve 3 dílech a 5 sešitcích, z laického je vypuštěna Modlitba se čtením a text je přeuspořádán do jednoho svazku. Laický breviář je běžně k dostání, vydalo jej Karmelitánské nakladatelství.