Odpověď:

Zde se jedná spíše o překladatelský problém, jak do textu zapadají slova o "větru": v původním řeckém textu Ježíšova rozhovoru s Nikodémem je použit výraz "pneuma", který se dá přeložit jako "vání, vánek, vítr, povětří, bouře, dech, duše, smýšlení, život, Duch svatý". To je velmi široký okruh významů, prakticky podobný jako u hebrejského slova "ruah". Jak přeložit?
V Bibli běžně najdeme spojení "pneuma tou theou" - "Boží duch" nebo jen "pneuma" v témže smyslu. Latinský text Vulgáty překládá onu pasáž "Duch vane, kam chce,..." (tedy "spiritus" nikoli "ventus" = vítr).
Druhá možnost je chápat větu jako slovní hříčku: pneuma jako vítr a Duch. Pak se bude překládat tak, jak je v ekumenickém překladu: "Vítr vane kam chce,..."
Smysl však zůstává stejný: Tak jako vítr (nebo i Boží duch) je nevyzpytatelný v tom, odkud a kam vane, tak je pro člověka nepochopitelné, jak dojde k "novému" narození z Ducha, nad kterým se Nikodém v daném úryvku podivoval.