Datum vložení: 13.3.2002
Otázka:
S evangelíky jsme zkoumali důvody, které je vedly k tomu, že se oddělili od Katolické církve.
Překvapilo mě, že popírají svůj historický původ v Jedné Církvi a že tvrdí, že navazují na hypotetickou Prvotní církev a církevní vývoj v průběhu 15 století se jich vůbec netýká. Nicméně mnohé poznatky, které ŘKC v průběhu dějin získala, se jim "hodí", např. vypořádání se s různými bludy (arianizmus atd.), ale berou je jen jako teologické východisko, které dává rozum, ne tradice.
Je důvodem jejich oddělení jen touha po snížení požadavků mravního zákona, který si sami určují - často i v rozporu s Božím zákonem (rozvod, zpověď, přijímání, svátosti vůbec, svévolné pojetí pojmu Boží lid a společenství svatých a jiné...)?
Odpověď:
Vznik protestatnských církví má kořeny ve snaze o reformu nešvarů, které se v katolické církvi objevily. Někteří reformátoři se snažili o změnu a zlepšení stávajícího společenství, jiní to řešili radikálněji: dali vznik samostatným církvím. Tím chtěli zpřetrhat historikou souvislost se stávající církví a svou existenci založit pouze na biblickém ideálu "Sola scriptura" bez obledu na dosavatní církevní dějiny. Tento návrat k Písmu byl rozhodně dobrý a chályhodný, na druhé straně vytržení z doby může vést (a vedl) ke svévolným výkladů. Biblický text je sice inspirovaný a tím pádem neomylný, ovšem nedá se rozhodně zařadit mezi naprosto jednoznačný, evidentní a uzavřený systém. Bible je něco velmi živého, byla psána dějinami Izraele a dějinami apoštolů, nespadla jako kompaktní celek shůry. Novozákonní knihy jsou reflexí prvotní církve na Ježíšův život a dobové problémy. Vždyť vznikly dosti pozdě po Ježíšově smrti. Proto nelze život prvních křesťanů od bible oddělit. To, co v bibli není, ale co v prvotním společenství existovalo a pokládalo se za samozřejmé, o tom nám referuje tzv. tradice (mimobiblické spisy církevních otců). Ty podávají výklad jak biblických textů, tak referují o jejich aplikaci v nitru církve. Domnívám se, že je nelze jen tak klidně obejít.
Vím, že bývá často argumentováno: je to nebiblické, bible o tom nemluví, atd. Jenže samotný fakt, že to v bibli není, neznamená, že by jí to odporovalo (mám tak trochu dojem, že se směšují pojmy kontradikce a kontrárnosti). Do důsledku vzato: bible je také "nebiblická", protože v ní nikde nenajdete seznam knih, které do ní patří. Vždyť máme ještě tolik dalších evangelií, listů, skutků, zjevení... Definitivní ustanovení kánonu biblických knih je až ze 4. století. Nebýt prvotní církve, nebyla by ani bible.
Neřekl bych však, že by důvodem k rozdělení byla touha po snížení pořadavků mravního zákona. I protestantské církve jsou jak liberální, tak konzervativní. Někdy bychom se divili, jak jsou v oblasti dodržování mravního zákona důslední, na druhé straně existují přesně opačné extrémy.
Na otázku odpověděl:
P. Mgr. Petr Šikula