Odpověď:

Bůh nepotřebuje zlo, není to žádný předpoklad pro dobro. Nepoužívá k dobru zlo, ale dokáže zlo obrátit v dobro. Problém je navíc v chápání dobra a zla. Co je dobro určuje Bůh. Co on zavrhuje, to je zlo.
Bůh je dobrý, ale nemůže nebýt spravedlivý. Například vyprávění o zničení Sodomy předchází Abrahámovo vyjednávání. Stačilo by deset slušných lidí k její záchraně. Ale ti tam nejsou. Když to vezmeme doslova, pokusili se navíc ve zkaženém městě znásilnit Boží posly.
A potopa? Jak stanovit do jaké míry jde o historický popis událostí? Z archeologie víme, že minimálně v prostoru Blízkého východu a východního Středomoří došlo k přírodní katastrofě v podobě záplav. Vyprávění se však po staletí předávalo ústně a později bylo zapsáno jako teologická výpověď. Z té zaznívá, že Bůh zasáhl, aby hájil svoje dílo.
Potom s darem svobody souvisí ještě jedna věc - člověk, který jedná na základě svého svobodného rozhodnutí, musí být připraven nést za následky svého rozhodnutí zodpovědnost. Tedy rozhodne-li se svobodně pro zlo, musí počítat se spravedlivým trestem; a Bůh je přece spravedlivý. Kdyby Bůh všechno odpouštěl a nikdy netrestal, našel by se někdo, kdo by konal dobro? Navíc nejsme omezeni na dvě (či v podstatě jednu možnost). Máme svobodu rozhodování. Nejde jen o odmítnutí zla, patří tam i sledování dobra. A životní situace před nás staví škálu možností. My je potom svobodně řešíme.