Datum: 27.7.2024
Bylo by dost pyšné myslet si, že naše modlitby nesmějí být prosbami za vlastní potřeby: vždyť by to nebylo nic jiného než nenápadný způsob, jak se dostat ne stejnou rovinu jako Bůh – předstírat, že nemáme žádné potřeby, jako bychom nebyli tvorové závislí na Bohu a z jeho vůle také závislí na hmotných věcech.
Datum: 26.7.2024
Ale, konec konců, Bohu nezáleží na tom, jestli jsou naše modlitby zištné. Chce, aby vůbec byly.
Proste a dostanete.
Datum: 25.7.2024
Ale Lax řekl: „Ne. K tomu, aby byl někdo světec, stačí chtít. To nevěříš, že Bůh z tebe udělá to, proč Tě stvořil, jen když ho necháš, aby to udělal? Jenom stačí po tom toužit.“
Datum: 24.7.2024
Zbabělost říká: Stačí, když dosáhnu spásy a budu se vyhýbat smrtelnému hříchu. Ale ve skutečnosti to znamená: Nechci se vzdát svých hříchů a svých zálib.
Datum: 23.7.2024
„Jak myslíš, že by ze mne mohl být světec?“ „Tím, že bys chtěl,“ řekl prostě Lax. „Ze mě nemůže být světec,“
odpověděl jsem mu.
Falešná pokora v nás říká, že nemůžeme udělat to, co udělat musíme.
Datum: 22.7.2024
Lax se mne jednoho dne zeptal: „A co to vlastně chceš být?“ Nedalo se odpovědět: Chci být Thomas Merton, známý autor recenzí, nebo Thomas Merton, profesor angličtiny. Odpověděl jsem tedy: „Nevím. Asi dobrý katolík.“ Lax to nevzdal: „Měl bys spíš říct, že chceš být světec.“
Datum: 21.7.2024
Světci jsou plní Krista v jeho královské a božské moci a vědí o tom a odevzdávají se mu, aby skrze jejich drobné a zdánlivě bezvýznamné skutky vykonával svou moc ke spáse světa.
Datum: 20.7.2024
Lidé netuší, co zmůže jediný světec: svatost je totiž silnější než celé peklo.
Datum: 19.7.2024
A říkám vám, že z této svátosti vychází síla světla a pravdy a vlévá se i do srdcí těch, kdo o něm nic neslyšeli, a nezdá se, že by byli schopni víry.
Datum: 18.7.2024
Nevěděl jsem ani, kdo je Kristus. Myslel jsem, že kostely jsou místa, kde se lidé scházejí, aby zazpívali pár písní. Ale teď vám říkám, vám, kteří jste tam, kde jsem byl tenkrát já, nevěřící, že právě tato Svátost, a pouze ona, Kristus živý uprostřed nás, námi obětovaný, právě a jedině On drží tento svět pohromadě a brání tomu, abychom se okamžitě nepřelili do propasti věčného sebezničení.
Datum: 17.7.2024
Jak úžasná věc, žít na místě které je utvářeno tak, že jste navzdory sami sobě nuceni k rozjímání, aspoň trochu.
Datum: 16.7.2024
Celá krajina, přivedená k jednotě kostelem a jeho k nebi směřující věží jako by říkala: toto je pravý význam stvořených věcí – nebyly jsme stvořeny pro nic jiného, než aby nás lidé použili ke svému vlastnímu pozvednutí k Bohu, aby hlásali jeho slávu.
Datum: 15.7.2024
Středem všeho byl kostel. A dodnes se tam pod vysokými pilíři odehrává ona úžasná, tajemná a zjevná oběť, tak tajemná, že ji stvořený rozum nikdy nedokáže plně pochopit, a přece tak zjevná, že nás tato její zjevnost oslepuje svým velikým jasem: nekrvavá oběť Boha pod způsobami chleba a vína.
Datum: 19.2.2023
Jen člověk, který musí čelit zoufalství, je opravdu přesvědčen, že potřebuje milosrdenství. Ti, kdo milosrdenství nechtějí, nikdy je nehledají. Je lépe najít Boha na prahu beznaděje. než riskovat svůj život v sebeuspokojeném hovění si, které nikdy necítí potřebu odpuštění. Život bez problémů může být doslova beznadějnější než život neustále hraničící se zoufalstvím. Nedoufám-li v Jeho lásku ke mně, pak Krista nikdy opravdu nepoznám.
Datum: 18.2.2023
Proto On je nadevše Bohem těch, kteří dokáží doufat tam, kde není žádná naděje. Kající lotr, který umíral s Kristem, byl schopen vidět Boha tak, kde vykladači zákona právě dokázali, že Ježíšův nárok na božství je nemožný.
Datum: 17.2.2023
Ti, kdo opouštějí vše, aby hledali Boha, dobře vědí, že On je Bůh chudých. Říci že on je Bůh chudých a Bůh žárlivý, - a říci, že on je Bůh žárlivý a Bůh nekonečného milosrdenství, je totéž. Naše naděje nespočívá v tom, že stavíme tyto dva Bohy proti sobě, uplácejíce jednoho, aby se usmířil druhý. Pán vší spravedlnosti je žárlivý na svoje výhradní právo Otce milosrdenství a nejvyšším projevem jeho milosrdenství je, že odpouští těm, kterým by nikdo jiný neodpustil.
Datum: 16.2.2023
Zavržení se sami utvrzují ve víře, že že nemohou doufat v Boha. Jelikož všechen hřích pramení z pýchy, která odmítá milovat, zavržené si někdy představujeme jako lidi, kteří se domnívají, že jen oni jsou dobří. Ale pýcha těch, kdo žijí, jako by věřili, že jsou lepší než kdokoliv jiný, je zakořeněna ve skryté neschopnosti uvěřit ve svou vlastní dobrotu. Nemohu být pokorný, jestliže dříve nevím, že jsem dobrý, jestliže nevím, že to, co je ve mně dobré, není moje vlastní, a jestliže nevím, jak lehce mohu dobro, které mi Bůh daroval, nahradit zlem své vlastní volby.
Datum: 15.2.2023
Hřích klade hranice naší naději a uzamyká naši lásku do vězení. Klademe-li svůj poslední cíl do něčeho omezeného, vzdálili jsme své srdce zcela službě živému Bohu. Milujeme-li Jej nadále jako svůj cíl, ale svou naději upínáme mimo Něj ještě k něčemu jinému, pak naše láska a naděje nejsou tím, čím by měly být, protože žádný člověk nemůže sloužit dvěma pánům.
Datum: 14.2.2023
Omezovat jakkoliv svou naději v Boha by byl hřích. Musíme jej milovat bez míry. Všechen hřích má kořeny v neúspěchu lásky. Všechen hřích je ústupem lásky od Boha, aby milovala něco jiného
Datum: 13.2.2023
Máme právo milovat všechny věci a vyhledávat je, jakmile se staly prostředkem lásky k Bohu. Neexistuje nic, co bychom po Bohu nemohli chtít, toužíme-li po tom, aby On mohl být námi nebo druhými lidmi více milován.
Datum: 12.2.2023
Milujeme-li Boha pro něco menšího, než je On sám, pak živíme touhu, která nás může zklamat. Riskujeme, že jej budeme nenávidět, nedostaneme-li to v co doufáme.
Datum: 11.2.2023
Všechny touhy až na jednu mohou neuspět. Jedinou touhou, která se neomylně vyplňuje, je touha být milován Bohem. Svoboda je dokonalá, když žádná jiná láska nemůže brzdit naši touhu milovat Boha.
Datum: 10.2.2023
Raději než doufat v cokoliv od Pána kromě Jeho lásky, obraťme všechnu svou naději v samu Jeho lásku. Taková naděje je tak jistá jak Bůh sám. Nikdy nemůže být zmařena. Hledá Boha s vědomím, že Jím už byla nalezena. Putuje do nebe a nejasně si uvědomuje, že už tam dorazila.
Datum: 9.2.2023
Někteří, kdo myslí, že důvěřují Bohu, hřeší ve skutečnosti proti naději, protože neužívají vůle a úsudku, které jim On dal. K čemu je mi doufat v milost, neodvážím-li se učinit skutek vůle odpovídající milosti? Co získám tím, že se odevzdám trpně do Jeho vůle, postrádám-li sílu vůle podřídit se Jeho příkazům? Věřím-li v Boží milost, musím počítat i se svou vlastní svobodnou vůlí, bez níž by se Jeho milost vylévala na mou duši bezúčelně.
Datum: 8.2.2023
Jestliže je On milosrdný a jestliže moje svoboda je darem Jeho milosrdenství, pak musím ukázat svou důvěru v Jeho dobrotu tím, že že užívám svobodné volby. Musím nechat naději a blíženskou lásku očišťovat a posilovat mou lidskou svobodu a pozvedat mě k slavné autonomii Božího syna.
Datum: 7.2.2023
A přece, doufám-li v Boha, musím také s důvěrou užívat přirozených prostředků, které mi s milostí umožní přijít k Němu. Jestliže je Bůh dobrý a jestliže je moje inteligence Jeho darem, pak musím ukázat svou důvěru v Jeho dobrotu tím, že své inteligence užívám.
Datum: 6.2.2023
Pokud místo abych důvěřoval Bohu, důvěřuji jen své inteligenci, síle a rozvaze, pak prostředky, které mi Bůh dal, abych našel cestu k Němu, mě všechny zklamou. Bez naděje nedojde nic stvořeného svého nejvyššího užitku.
Datum: 5.2.2023
Bez naděje nám víra dává jen jakousi známost s Bohem. Bez lásky a naděje Jej víra zná jen jako cizince. Naděje nás však vrhá do náruče Jeho milosrdenství a Jeho prozřetelnosti. Jestliže v Něho doufáme, pak nejen dojdeme k poznání, že je milosrdný, ale zakusíme Jeho milosrdenství ve svém životě.
Datum: 4.2.2023
Naděje je úměrná odstupu. Uvádí naši duši do stavu nejdokonalejšího odstupu. Takto obnovuje všechny hodnoty, seřazujíc je v jejich pravém řádu. Naděje nám uvolňuje ruce, abychom jimi mohli pracovat. Ukazuje nám, že máme pro co pracovat, a učí nás, jak pro to pracovat.
Datum: 3.2.2023
Naděje nás oprošťuje od všeho, co není Bůh, aby všechny věci mohly sloužit svému pravému účelu jako prostředky vedoucí nás k Bohu.
Datum: 2.2.2023
A tak duše, která doufá v Boha, Mu již patří, a patřit Mu je totéž jako jej vlastnit, protože On se dává cele těm, kdo se dávají jemu. Jediné, co nám víra a naděje nedávají, je jasný pohled na toho, jehož vlastníme. Jsme s Ním spojeni v temnotě, protože musíme doufat.
Datum: 1.2.2023
Vírou známe Boha, aniž bychom jej viděli. Nadějí vlastníme Boha, aniž bychom cítili jeho přítomnost. Doufáme-li v Boha, nadějí Jej už vlastníme, protože naděje je důvěra, kterou On vytváří v naší duši na tajný důkaz, že nás vzal do svého držení.
Datum: 31.1.2023
Nadpřirozená naděje je ctnost, která nás zbavuje všech věcí, aby nám dala vlastnictví všech věcí. Nedoufáme v to, co máme. Proto žít v naději je žít v chudobě nic nemajíce. A přece, svěříme-li se hospodářství božské Prozřetelnosti, máme vše, v co doufáme.
Datum: 30.1.2023
Když netoužíme po věcech tohoto světa pro ně samé, jsme schopni vidět je takové, jaké jsou. Ihned vidíme jejich dobrotu a účel a můžeme je ocenit jako nikdy předtím. Jakmile jsme se od nich osvobodili, začnou nás těšit. Jakmile jsme se přestali spoléhat na ně samotné, mohou nám sloužit.
Datum: 29.1.2023
Nejsme dokonale svobodní, dokud nežijeme v ryzí naději. Když je totiž naše naděje ryzí, pak nedůvěřuje již výlučně lidským a viditelným prostředkům a neupíná se k nějakému viditelnému cíli. Kdo doufá v Boha, důvěřuje Tomu, jehož nikdy neuvidí, že mu dá v držení věci, které se vymykají lidské představivosti.
Datum: 27.4.2020
Bůh, který je nekonečně bohatý, se stal člověkem, aby zažil chudobu a ubohost padlého člověka, ne proto, že by tuto zkušenost potřeboval, ale protože my jsme potřebovali jeho příklad! Nyní, když vidíme jeho lásku, milujme se navzájem, tak, jako on miloval nás.
Datum: 26.4.2020
Takové slitování se nenajde v uspokojeném životě, v němž odpouštíme platonicky hříchy druhých bez smyslu pro to, že my sami jsme součástí světa hříchu. Chceme-li poznat Boha, musíme se naučit chápat slabosti, hříchy a nedokonalosti druhých lidí, jako by byly naše vlastní. Musíme ctít jejich chudobu, jako Kristus zakoušel naši vlastní.
Datum: 25.4.2020
Můžeme mít milosrdenství Boží, kdykoliv je chceme, tím, že jsme milosrdní k druhým, protože to je Boží milosrdenství, které na ně působí skrze nás, když On nás má k tomu, abychom s nimi zacházeli tak, jak On zachází s námi. Jeho milosrdenství světí naši vlastní chudobu slitováním, které máme pro jejich chudobu. Takové slitování se nenaučí bez utrpení.
Datum: 24.4.2020
Jestliže, ve chvíli naší smrti, smrt k nám přijde jako nevítaný cizinec, je to proto, že i Kristus byl pro nás vždy nevítaným cizincem. Protože až přijde smrt, přijde také Kristus, přinášeje nám věčný život, který nám vykoupil svou smrtí.
Datum: 23.4.2020
Světec není ten, kdo kdo přijímá utrpení, protože je má rád... Je to člověk, který docela dobře může utrpení nenávidět jako kdokoliv jiný, ale který tolik miluje Krista, že dovolí, aby jeho láska byla zkoušena jakýmkoliv utrpením.
Datum: 22.4.2020
Ježíš není pouze někdo, kdo jednou tolik lidi miloval, že za ně zemřel. Jeho láska k nám je nekonečná láska Boha, který je silnější, než všechno zlo, a nemůže být dotčen smrtí. Utrpení může být proto zasvěceno Bohu jen někým, kdo věří, že Ježíš není mrtev. A k samé podstatě křesťanství patří vystavit se utrpení a smrti ne proto, že jsou dobré, ne proto, že dávají smysl, ale protože vzkříšení Ježíše je o jejich smysl oloupilo.
Datum: 21.4.2020
Smrt Ježíše Krista na kříži má nekonečný smysl a hodnotu ne jako smrt, ale jako smrt Syna Božího. Kříž Krista neříká nic o moci utrpení či smrti. Mluví jen o moci Toho, kdo přemohl jak utrpení, tak smrt tím, že vstal z hrobu.
Datum: 13.3.2020
Ve všech životních situacích k nám přichází "Boží vůle" ne pouze jako vnější diktát neosobního zákona, ale především jako vnitřní pozvání osobní lásky. Běžné chápání "Boží vůle" jako tyranské síly, podobné sfinze, jež na nás doléhá tíživě a s neúprosným nepřátelstvím, vede až příliš často ke ztrátě víry v Boha, kterého člověk nemůže milovat.
Datum: 12.3.2020
Každý okamžik a každá událost života člověka na zemi zasazují něco do jeho duše. Neboť právě tak, jako vítr unáší tisíce okřídlených semen, tak s sebou každý okamžik přináší zárodky duchovní životnosti, jež nepostřehnutelně ulpívají v myslích a vůlích lidí. Většina z těchto nepočítaných semen hyne a je ztracena, protože lidé nejsou připraveni na to, aby je přijali - neboť tato semena nemohou vzklíčit jinde, než v dobré půdě svobody, spontánnosti a lásky.
Datum: 11.3.2020
Tou první pohnutkou v každé modlitbě, společně s vírou v jeho přítomnost,
by měla být touha poznat jeho vůli a vzdát se sám sebe, zcela oddán všem jeho plánům a záměrům, které s námi má. Bez toho vás touha po kontemplaci povede jen k tomu, že se budete vrhat hlavou proti holé zdi. Ale s tím – pokoj.
Datum: 10.3.2020
Naše touha po Bohu musí vycházet od Boha a být řízena jeho vůlí, má-li něco znamenat v nadpřirozeném řádu. A tak nestačí přiřítit se do kostela s touhou po kontemplaci nebo dělat spoustu dobrých skutků a ctnostných úkonů s touhou po svatosti. Ve všech aspektech života je tím nejvyšším dobrem, jež zahrnuje všechno ostatní, Boží vůle. Bez ní nejsou kontemplace a ctnost ničím.
Datum: 9.3.2020
Někdo řekne: veškerá touha po jednotě s Bohem je inspirována požehnáním. Není to pravda. I ďáblové touží zmocnit se Boha. Je v nás přirozená touha po nebi, po blaženosti v Bohu. Je zde přirozená touha po kontemplaci. Všechno tohle je bez ceny nebo bez hodnoty.
Datum: 8.3.2020
Touha milovat Boha, touha po dokonalé jednotě s Bohem neznamená v Božích očích vůbec nic a je v Božích očích bez jakékoli zásluhy nebo ceny,
není – li inspirována a provázena milostí a v souladu s Boží vůlí.
Datum: 7.3.2020
Být malým, být ničím, těšit se ze své nedokonalosti, být rád, že nejsem hoden žádné pozornosti, že nemám na světě žádný význam. To je jediné osvobození. Jediná cesta k opravdové samotě.
Datum: 6.3.2020
Při modlitbě jsem si uvědomil Boží čistotu obklopující mou vlastní nedokonalost čistotou a mírem. Ale i svou bezmocnost ustoupit jí z cesty, tak, aby nezbylo nic jiného, než jeho čistota. Žádné jiné východisko, jen čekat v lásce a v pokoře a milovat svou nedokonalost.
Datum: 5.3.2020
Nechci si přát být chudý takovým způsobem, který by znamenal, že si myslím, že jsem bohatý.
Datum: 4.3.2020
Chudoba může být prožívána také jako stránka samoty, nebo „nahota“ – odloučení, izolace ode všeho zbytečného ve vnitřním životě.
Datum: 3.3.2020
Ale, konec konců, Bohu nezáleží na tom, jestli jsou naše modlitby zištné. Chce, aby vůbec byly.
Proste a dostanete.
Datum: 3.3.2020
Bylo by dost pyšné myslet si, že naše modlitby nesmějí být prosbami za vlastní potřeby: vždyť by to nebylo nic jiného, než nenápadný způsob, jak se dostat na stejnou rovinu jako Bůh – předstírat, že nemáme žádné potřeby, jako bychom nebyli tvorové závislí na Bohu a z jeho vůle také závislí na hmotných věcech.
Datum: 2.3.2020
Ale Lax řekl: „Ne. K tomu, aby byl někdo světec, stačí chtít. To nevěříš, že Bůh z tebe udělá to, proč Tě stvořil, jen když ho necháš, aby to udělal?
Jenom stačí po tom toužit.“
Datum: 1.3.2020
„Ze mě nemůže být světec,“ odpověděl jsem mu.
Falešná pokora v nás říká, že nemůžeme udělat to, co udělat musíme.
Zbabělost říká: Stačí, když dosáhnu spásy a budu se vyhýbat smrtelnému hříchu. Ale ve skutečnosti to znamená: Nechci se vzdát svých hříchů a svých zálib.
Datum: 28.2.2020
Lax se mne jednoho dne zeptal: „A co to vlastně chceš být?“
Odpověděl jsem: „Nevím. Asi dobrý katolík.“ Lax to nevzdal: „Měl bys spíš říct, že chceš být světec.“
„Jak myslíš, že by ze mne mohl být světec?“
„Tím, že bys chtěl,“ řekl prostě Lax.
Datum: 27.2.2020
Světci jsou plní Krista v jeho královské a božské moci a vědí o tom
a odevzdávají se mu, aby skrze jejich drobné a zdánlivě bezvýznamné skutky vykonával svou moc ke spáse světa.
Datum: 26.2.2020
Lidé netuší, co zmůže jediný světec: svatost je totiž silnější než celé peklo.
Datum: 25.2.2020
Nevěděl jsem ani, kdo je Kristus. Myslel jsem, že kostely jsou místa, kde se lidé scházejí, aby zazpívali pár písní. Ale teď vám říkám, vám, kteří jste tam, kde jsem byl tenkrát já, nevěřící, že právě tato Svátost, a pouze ona, Kristus živý uprostřed nás, námi obětovaný, právě a jedině On drží tento svět pohromadě a brání tomu, abychom se okamžitě nepřelili do propasti věčného sebezničení. A říkám vám, že z této svátosti vychází síla světla a pravdy a vlévá se i do srdcí těch, kdo o něm nic neslyšeli, a nezdá se, že by byli schopni víry.
Datum: 24.2.2020
Celá krajina, přivedená k jednotě kostelem a jeho k nebi směřující věží jako by říkala: toto je pravý význam stvořených věcí – nebyly jsme stvořeny pro nic jiného, než aby nás lidé použili ke svému vlastnímu pozvednutí k Bohu, aby hlásali jeho slávu.
Datum: 1.11.2019
Pokora je jediný klíč k víře, s nímž duchovní život začíná, protože víra a pokora jsou neoddělitelné. V dokonalé pokoře mizí veškerá sobeckost a vaše duše už nežije pro sebe nebo v sobě pro Boha, ale je ztracena a ponořena do Boha a proměněna do Boha.
Datum: 31.10.2019
Ale člověk, který je opravdu pokorný, si nemůže zoufat, protože v pokorném člověku už není něco takového, jako sebelítost. Je téměř nemožné přecenit hodnotu pravé pokory a její sílu v duchovním životě. Pokora v sobě obsahuje odpověď na všechny velké problémy duševního života.
Datum: 30.10.2019
Zoufalství je poslední vývojový stupeň pýchy tak veliké a tak zaryté, že si raději volí absolutní neštěstí zatracení, než aby přijala štěstí z Božích rukou a tak uznala, že On je s námi a že my nejsme schopni sami naplnit svůj ideál.
Datum: 29.10.2019
V každém člověku se ukrývá nějaký kořen zoufalství, protože v každém člověku je pýcha, která bují a vyhání listy a páchnoucí květy sebelítosti, jakmile nám dojdou naše vlastní zdroje. Ale vzhledem k tomu, že naše vlastní zdroje nevyhnutelně dojdou, víceméně všichni podléháme sklíčenosti a zoufalství.
Datum: 28.10.2019
Zoufalství je nejvyšším vyvrcholením sebelásky. Člověk ho dosáhne, když úmyslně odmítne veškerou pomoc od kohokoliv jiného, aby si vychutnal prohnilý luxus toho, že ví, že je ztracen.
Datum: 16.8.2019
A toto je vskutku její sláva: že tím, že neměla nic svého vlastního, že si neponechala nic ze „sebe“, co by se mohlo chlubit v čemkoli kvůli sobě, nepostavila žádnou překážku Boží milosti, a žádným způsobem neodporovala Jeho lásce a Jeho vůli. Proto od něj získala víc, než kterýkoliv jiný svatý. Maria … byla svobodná od jakékoliv poskvrny sobectví, jež by mohla zatemnit Boží světlo v jejím bytí.
Datum: 15.8.2019
Dílo, které v ní bylo vykonáno, bylo čistě Božím dílem. „Veliké věci mi učinil ten, který je mocný.“ Mariina sláva je čistě a jednoduše slávou Boha v ní a ona může jako každý jiný říct, že nemá nic, co by od Něj nepřijala skrze Krista.
Datum: 14.8.2019
Zapomíná se, že Mariina hlavní sláva je v její nicotnosti, v tom, že je „děvečkou Páně“, je tou, jež se stala Matkou Boží jednoduše na základě milujícího podřízení Jeho pokynům, v čisté poslušnosti víry. Není požehnaná pro nějakou mytickou rádoby božskou výsadu, nýbrž jako někdo, kdo při svých lidských a ženských omezeních uvěřil. Je to víra a věrnost této pokorné děvečky, „plné milosti“co jí umožňuje být dokonalým Božím nástrojem a ničím víc, než nástrojem.
Datum: 13.8.2019
Na to sami katolíci často zapomínají, a proto nepřekvapuje, že ti, kdo nejsou katolíky, mají často chybnou představu o katolickém uctívání Matky Boží. Představují si, a někdy jejich důvody chápeme, že katolíci přistupují k Blahoslavené Panně téměř jako k nějaké božské bytosti, jako kdyby měla nějakou svou vlastní slávu, nějakou svou vlastní moc, nějakou svou vlastní velebnost, která by ji stavěla na roveň se samým Kristem.
Datum: 12.8.2019
Je velice příhodné mluvit o Marii jako o Královně a jednat tak, jako byte věděli, co to znamená, že má trůn nad anděly. To by ale nikoho nemělo vést k tomu, aby zapomněl, že její největší výsadou je její chudoba a její největší slávou je to, že je nejvíc skrytá, a zdrojem veškeré její moci je to, že je jako nic v přítomnosti Krista, Boha.
Datum: 9.8.2019
Pokorný člověk se totiž nebojí neúspěchu. Ve skutečnosti se nebojí ničeho – ani sebe, protože dokonalá pokora v sobě zahrnuje dokonalou důvěru v moc Boha, před Nímž žádná jiná moc nic neznamená a pro Něhož neexistují žádné překážky.
Datum: 8.8.2019
Pokorný člověk může dělat velké věci s neobvyklou dokonalostí, protože se už nezabývá nepodstatnými věcmi, jako jsou jeho vlastní zájmy a jeho pověst, a proto už nepotřebuje mrhat svými silami na jejich obranu.
Datum: 7.8.2019
Kdybyste byli opravdu pokorní, nestarali byste se o sebe vůbec. Proč byste měli? Zajímali byste se jen o Boha a o jeho vůli a o objektivní řád věcí a hodnot tak, jak jsou, a ne tak, jak je vaše sobeckost chce mít.
Datum: 6.8.2019
Pokorný člověk přijímá chválu tak, jako čisté okno přijímá paprsek slunce. Čím je světlo opravdovější a silnější, tím méně vidíte sklo.
Datum: 5.8.2019
Pokorný člověk se nerozrušuje chválou. Vzhledem k tomu, že se už nezabývá sám sebou a protože ví, odkud přichází dobro, které v něm je, neodmítá chválu, protož ta patří Bohu, kterého miluje.
Datum: 7.6.2019
Světec ví, že svět a vše, co Bůh stvořil, je dobré, kdežto ti, kdo nejsou svatí, si buď myslí, že stvořené věci jsou nesvaté, nebo se o tuto otázku nezajímají, protože se starají jen sami o sebe. Světec se nikdy nad ničím neuráží a nesoudí ničí hřích, protože nezná hřích. Zná Boží milosrdenství. Ví, že jeho posláním na zemi je přinášet toto milosrdenství všem lidem.
Datum: 6.6.2019
Někteří mají za to, že svatý nemůže ani vypít sklenici chladné vody, aniž by neudělal úkon chladné kajícnosti za to, že utišil žízeň, jako by šlo o smrtelný hřích. Jako kdyby pro světce byla každá reakce na krásu, na dobrotu, na něco příjemného, pokleskem a hříchem.
Datum: 5.6.2019
Zaměňovat takovou modlu s Bohem je tím nejhorším druhem sebeklamu. Dělá z člověka fanatika, který už není schopen trvalého styku s pravdou, není už schopen opravdové lásky.
Datum: 4.6.2019
Ti, kdo se snaží … jednat s dobrými věcmi od Boha, jako by to bylo něco zlého, se pouze utvrzují v hrozném klamu. Jsou jako Adam vinící Evu a jako Eva vinící hada v ráji. „Žena mě sváděla. Víno mě svádělo. Žena je zhouba. Víno je jed. Tím, že je budu nenávidět, se budu líbit Bohu. To jsou myšlenky a postoje dítěte, divocha a modláře, který se snaží magickým zaříkávání, a kouzelnými slovy chránit své sobecké já a usmířit malého nenasytného boha ve svém srdci.
Datum: 3.6.2019
Neodpoutáváme se od věcí, abychom se připoutali k Bohu. Ale spíše se odpoutáváme od sebe sama, abychom všechny věci viděli a užívali v Bohu a pro Boha. To je zcela nová perspektiva, kterou mnohá upřímně mravná asketická mysl vůbec nevidí.
Datum: 15.3.2019
Bůh je svatost. Všechna stvoření jsou svatá do té míry, do jaké se podílejí na jeho bytí. Lidé jsou povoláni být svatí daleko vznešenějším způsobem – tím, že se budou podílet na Boží vznešenosti.
Datum: 14.3.2019
Světec není ani tak člověkem, který si uvědomuje, že je ctnostný a svatý, jako tím, kdo je zaplavený Boží svatostí.
Datum: 13.3.2019
Bůh se dává těm, kdo se dávají jemu.
Datum: 12.3.2019
Nemyslím nutně rozjímat o kříži, ale alespoň s láskou a pokorou hledět na Krista na kříži. Protože jeho kříž je pramenem celého našeho života a bez něj modlitba vysychá a všechno umírá.
Datum: 11.3.2019
Kontemplativní život se stává strašně jalovým a šedivým, jestliže několik dní výslovně nemyslíte na Kristovo umučení.
Datum: 22.2.2019
Ve všech aspektech života je tím nejvyšším dobrem, jež zahrnuje všechno ostatní, Boží vůle. Bez ní nejsou kontemplace a ctnost ničím. Tou první pohnutkou v každé modlitbě, společně s vírou v jeho přítomnost, by měla být touha poznat jeho vůli a vzdát se sám sebe, zcela oddán všem jeho plánům a záměrům, které s námi má.
Datum: 21.2.2019
Naše touha po Bohu musí vycházet od Boha a být řízena jeho vůlí, má-li něco znamenat v nadpřirozeném řádu. A tak nestačí přiřítit se do kostela s touhou po kontemplaci nebo dělat spoustu dobrých skutků a ctnostných úkonů s touhou po svatosti.
Datum: 20.2.2019
Pramenem všeho trápení je naše vlastní iluze, že jsme něco jiného než prach.
Datum: 19.2.2019
Očekáváme příliš mnoho od sebe, zatímco bychom měli očekávat všechno od Boha, na kterém jsme naprosto závislí.
Datum: 18.2.2019
Jedním z důvodů, proč jsme méně horliví, než bychom měli být, je to, že mrzačíme svého vlastního ducha tím, že se bereme příliš vážně.
