Datum: 29.11.2024
Ve společenství pokřtěných jsme živi z modlitby a lásky druhých a sami poskytujeme modlitbu a lásku, kterou k životu potřebují zase oni. Jsme součástí velké soustavy dávání a výměny.
Datum: 28.11.2024
Křest nás přivádí do styku s ostatními křesťany, a člověk nemůže být křesťan a nestýkat se přitom s jinými křesťany. Mnohé to zvlášť nepotěší, vždyť s ostatními křesťany bývá taková svízel.
Datum: 27.11.2024
Druhá pravda o křtu tkví v tom, že křest nás přivádí nejen do blízkosti Boha Otce, nejen do blízkosti utrpení a zmatku lidského světa, nýbrž i do blízkosti všech ostatních lidí, kteří byli pozvání tak jako já.
Datum: 26.11.2024
Křtem se člověk vydává na nebezpečnou cestu. Možná by k němu mělo být přibaleno něco jako poučení o zdravotních rizicích: "Učiníte-li tento krok, ponoříte se do těchto hlubin, promění vás to, bude to vzrušující, životodárné a velmi, velmi nebezpečné."
Datum: 25.11.2024
Smyslem modlitby není, abychom se cítili dobře. Nejde o výsledek ani o to, aby byl člověk spokojený sám se sebou. Je to zkrátka něco, co ve vás, když jste poblíž Ježíše, působí Bůh.
Datum: 24.11.2024
Křesťané se modlí spíš proto, že se v nich dere na povrch Duch a oni nemohou jinak. A právě proto, že si člověk někdy nemůže pomoci, může se mu modlitba v některých chvílích zdát temná a neuspokojivá, ba hluboce znepokojivá a sotva o ní dokáže co říct.
Datum: 23.11.2024
Modlitba nebude pokaždé jasná ani radostná a nemusí ji pokaždé provázet pocit, že bude vyslyšena. Křesťané se nemodlí v očekávání, že dostanou přesně to, oč žádají - asi jste si všimli, že nic takového absolutně není zaručeno!
Datum: 22.11.2024
Modlitba ve společenství pokřtěných se pozvedá z hlubin života samého Boha. Jsme taženi proudem hlubším, než jsme sami, který vyvěrá z hlubin Božích a z hlubin světa.
Datum: 21.11.2024
Modlitba pokřtěných vyrůstá z této situace a proto vždycky povede na hlubinu. Modlitba pokřtěných nikdy nebude jen povrchním "drmolením". Modlitba pokřtěných vrůstá a vplývá do modlitby samého Ježíše, a proto může být i obtížná a tajemná.
Datum: 20.11.2024
Obklopují nás dvě skutečnosti, které jako by byly v příkrém protikladu: Žijeme v Božím srdci, v extatické radosti Otce, Syna a Ducha Svatého, a současně ve světě plném hrozeb, utrpení, hříchu a bolesti. A protože se Ježíš postavil do samého středu těchto dvou skutečností, stojíme tam i my. Jak Ježíš řekl: "Tam, kde jsem já, bude i můj služebník".
Datum: 19.11.2024
Když se spolu s Ježíšem vystavujeme riziku lásky a solidarity, otvíráme se Duchu.
Datum: 18.11.2024
Shromáždění pokřtěných nepředstavuje setkání nějaké vydělené a vyvýšené smetánky, nýbrž lidi, kteří pochopili, co znamená být v srdci poskvrněného a zaneřáděného světa trpícího nouzí. Jinak řečeno, člověk se dost dobře nemůže ponořit do vod Jordánu a zároveň pořádně nerozvířit bahno!
Datum: 17.11.2024
Křest je obřad, při němž jsme omyti, očištěni a znovu stvořeni. A přitom je to i obřad, jímž jsme vtaženi do lidské situace, která nás může zraňovat, z níž nevyjedeme nedotčeni ani nepotřísněni.
Datum: 16.11.2024
Křtem nezískáváme postavení, jímž bychom se lišili od druhých. To, že někdo o sobě může říct "jsem pokřtěný", nezakládá žádnou zvláštní důstojnost a už vůbec ne výsadu, která by ho vydělovala ze zbytku lidského rodu, ale zakládá naopak nový stupeň solidarity s druhými. Vede nás k poznání, že být křesťan znamená být zasažen - snad by se dokonce dalo říct znečištěn či poskvrněn- vším, čím je lidství zaneřáděno a zaneseno. Je to obrovský paradox.
Datum: 15.11.2024
Křest tedy znamená vydat se s Ježíšem "na hlubinu": na hlubinu lidské nouze, včetně hlubin našich já v jejich nouzi - ale i na hlubinu Boží lásky, na hlubinu, kde Duch znovu tvoří a oživuje takový lidský život, jaký Bůh zamýšlel.
Datum: 14.11.2024
Křesťany najdeme poblíž Ježíše - a Ježíše zase najdeme, jak bezbranně stojí po boku lidí v tísni, poblíž lidského zmatku a trápení.
Datum: 13.11.2024
Nové lidství, které je stvořeno ve spojení s Ježíšem, nebude pokaždé slavit úspěch a nebude mít všechno pod kontrolou, ale zato to bude lidství, které dokáže natáhnout z hloubi chaosu ruku, aby se jí dotkla ruka Boží.
Datum: 12.11.2024
Pokud Ježíš obnovuje lidství takříkajíc "zevnitř", musí sestoupit do chaosu našeho lidského světa. Musí sestoupit zcela na naši úroveň, tam kde věci nedávají smysl, do stavu zranitelnosti a nezajištěnosti.
Datum: 11.11.2024
A co Bůh chtěl? Chtěl, aby ho lidé postupně začali tak milovat a tak mu důvěřovat, že se budou právem nazývat Boží synové a dcery. Lidé se této identity vzdali, opustili ji, zapomněli na ni nebo ji pokřivili. Ježíš svým vstupem na scénu vrací lidstvo tam, kde mělo být.
Datum: 10.11.2024
Když církev promýšlela, jaký má křest smysl, začala ho chápat jako jakousi obnovu pravého lidství člověka. Křtem získává člověk zpět lidství, jakým ho Bůh chtěl původně obdařit.
Datum: 9.11.2024
Ježíš mluv o nadcházejícím utrpení a smrti jako o "křtu", který bude muset podstoupit. Jako by měl být na cestě k utrpení ponořen, utonout nebo být čímsi zaplaven. Křest se tedy od počátku pojí s představou, že člověk sestupuje do temnoty Ježíšova utrpení a smrti, že je "zaplaven" skutečností toho, co Ježíš vytrpěl.
Datum: 8.11.2024
Co nám tyto projevy (totiž křest, Bible, eucharistie a modlitba) sdělují o podstatě křesťanského života a jakými lidmi máme naději se stát ve společenství, kde se pěstují?
Datum: 7.11.2024
Křesťané promýšlejí a prožívají nejrůznější stránky své víry fantasticky rozmanitými způsoby, ale tyto čtyři základní projevy jsou trvale a nepominutelně vlastní většině těch, kdo se označují za křesťany.
Datum: 6.11.2024
Křesťané vstupují do plného společenství církve politím či pokropením vodou, křesťané čtou Bibli, křesťané se scházejí, aby si sdílením chleba a vína připomínali smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, a křesťané se modlí.
