Jiří Anderle
Láska za lásku Jak to, že tenkrát lidi všechno statečně nesli? Čím to, že dnes jsme jiní, že jsme nespokojení s naším žitím, přecitlivělí, ženoucí se za pocity slasti a vzrušení? Že nebezpečí, brutalita, krutost a hazard je žádoucí obraz vezdejšího dne a přitom smrt, jak jen můžeme, ze života vytěsňujeme? Proč se neumíme srovnat se smrtí blízkých, nesdílíme s nimi jejich bolest a odcházení ze světa? Jak to, že své blízké poslední hodiny nedržíme za ruku a péči o ně svěřujeme do rukou jiných?
Zpět