U Boha a u lidí

Autor knihy: Adrienne von Speyr
Nakladatelství: Nakladatelství Paulinky

Když mi moje přítelkyně vtiskla do ruky tři knihy, ať si je přečtu, ke každé řekla krátkou větu. K této pravila: „To je taková ženská mystika.“ Aha, řekla jsem si v duchu, tak tu ne. Raděj něco srozumitelnějšího. V tramvaji jsem pak zalistovala. Modlitby. Modlitby. Komentáře k modlitbám, ke každému řádku odstavec. Předmluva? Snad by mi pomohla autorku víc pochopit! Není tu žádná, jen modlitby a modlitby. Čti, kdo porozumíš. Kdo jsi nepochopil, nech být.

Proč ne, paní Adridenne byla lékařka a mystička, ale já jsem větší hmotař. Má cesta k Bohu je klopotná, nemám ten dar, jsem všechno, jen ne mystik.
Doma jsem brala střídavě ty tři knihy do ruky a začítala se. Po dvou týdnech mi jedna z nich uvízla drápkem v mysli. Hádejte, která?

Je to ta, kde se říká… „že jsi nám slíbil a daroval nejen svou přítomnost… ale také svoje přebývání v nás“. A ještě: „Požehnej tuto hodinu v našich zemích, požehnej ji v misiích, požehnej ji všude tam, kde jsou lidé…“ Vidím dobře? Všude tam, kde jsou lidé? Je ta modlitba příliš obecná – anebo je tak geniálně prostá a ohleduplná? Paní Adrienne von Speyr, švýcarská lékařka a mystička, osvědčila ženskou starostlivou náruč i v tom, jak psala. Dokonce i její lékařské záměry rostou z hmoty dál a výš. Léčí sama sebe modlitbou, chce léčit také nás a tím i svět. Srozumitelně, laskavě a s velkou pokorou. Má úzký vztah k Panně Marii a pomáhá nám porozumět pohnutkám svaté Matky lépe a nějak světštěji, ale pozor! – nikoliv méně svatě. V modlitbách Mariiných se dozvíme, že i Maria má strach, velký lidský strach, že nedostojí svému ANO, které tak snadno na Boží otázku odpověděla. Prosí o pomoc, aby životem dorostla ke svému přitakání. A cožpak my všichni děláme něco jiného? Dokonce přitakává i svému strachu: „Neprosím tě, abys ode mě ten strach odňal. Prosím tě, abys mu dopřál stát se v tobě plodným…“

Je pro vás modlitba, kterou se tak často společně modlíme, stále záhadou a nepochopeným mysteriem? Pak také otčenáš je zde rozebrán řádek po řádku. Adrienne zde vypsala, jak každý verš rezonuje v jejím ženském srdci. Pokud jde o mysterium, pak je to mysterium pro každého, protože Bůh je pro všechny. Nelámejte si víc hlavu s tím, zda dokážete Bohu rozumět. Nedokážete. To nevadí! Ale On vždy rozumí každému z nás. Modlete se, a pokud u toho něco cítíte, je to dobře.

A tak je pro nás zpracováno i Vyznání víry. Jednotlivé řádky z Knihy Zjevení. Najdeme tu modlitbu před mší svatou, po svatém přijímání, před svatostánkem. Modlitbu staré řeholní sestry, která svou prostotou hluboce dojímá. Dokonce i modlitbu za osvobození sebe sama. Modlitba za každého, v každé situaci, na jakémkoli místě na světě. Adrienne nechce pohledět na Boží tvář sama. Naopak. Touží po tom, ale jen když to budeme moci udělat VŠICHNI SPOLEČNĚ. Taková úzká knížka! Jak jen to do ní všechno dostala?

Své postoje a pocity odtajní nejen Matka Boží, ale i další dvě Marie, které stály pod křížem. Seznamte se s nimi jako s ženami své doby, které procházely svými osobními zkouškami bez jistoty, že uspějí.
Jako my.
Úplně jako my.

Na konci knihy najdeme od autorky to vzácné koření, které jsem chtěla dostat hned na začátku. Myšlenky o modlitbě. Ne předem, ale až teď, na závěr, když ses tím, ubohý člověče prokousal, odhodil škatulku, do které ses původně sám uzavřel, a pochopil jsi, že všichni jsme na tom stejně v tom svém klopýtání, TEĎ JE TA CHVÍLE.
Pojďme si popovídat o modlitbě.