Síla rodičovské modlitby
Autor knihy:
Stormie Omartianová Nakladatelství: Nakladatelství Paulinky Kdo z nás by nechtěl pro svoje děti to nejlepší? Kupujeme a sháníme všechno nej, super, eko a bio. Čteme moudré knihy a ptáme se zkušenějších rodičů. Zapomínáme na svoje pohodlí a sloužíme tomu malému ukřičenému nic ve dne v noci. A začínáme pomalu chápat, co to znamená, když Bůh v Bibli říká, že „Já mu budu Otcem a on mi bude synem.“ (1 Par 17,13) a „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se nad synem vlastního života? I kdyby některé zapomněly, já na tebe nezapomenu. (Iz 49,15). Biblické obraty jako na rukou nosit, ochráním tě, jsi můj syn, dostávají nový a hlubší význam. Jako by nám chtěl Bůh dát zakusit něco ze svojí otcovské lásky a radosti. A můžeme pro svoje děti udělat ještě víc.
Byla jsem mnohokrát v situacích, kdy mi hrozilo nebezpečí nebo neštěstí, a kdy jediné, co jsem mohla dělat, bylo zoufale volat k Bohu. Modlitby rodičů mne chránily, dodávaly mi sílu a vedly mne, i když jsem nevěděla, že ochranu a sílu potřebuji. Jsem si jistá, že bez nich bych nebyla úplná a tak šťastná a plná naděje. Modlitba se stala důležitou součástí mého života. (Amanda Omartianová,13 let, dcera) Modlitba za děti je velkým požehnáním pro děti samotné i pro nás rodiče. Pomáhá nám dívat se na jejich život ze správné, totiž z Boží perspektivy, můžeme pozorovat jejich konkrétní obdarování a hledat cestu, kterou pro ně Bůh připravil. Učíme se, že nevychováváme děti pro sebe, ale pro život v Božím království. To má značně uzdravující účinky pro naše výchovné metody. Modlitba se stává ochranným štítem před útoky Zlého, kterého máme někdy sklon nevnímat, nebo podceňovat.
Jako rodič se vždycky budete zajímat o to, co se děje s vašimi dětmi, takže se za ně nikdy nepřestanete modlit, bez ohledu na to, kolik jim je a kde žijí. A nikdy není pozdě s modlitbou začít. Přednášejme Bohu svoje prosby za děti i ve zcela konkrétních věcech, jako je volba dobrých kamarádů a správných životních vzorů, dobré vztahy v rodině, prožívání radosti, modlitba nad dětským pokojem, zničení dědictví rodinných hříchů, život ve svobodě odpuštění, správná péče o tělo, osvobození od strachu, duch kajícnosti atd.
Bůh neslíbil, že se mému dítěti nikdy nic špatného nestane, ale modlitba uvolnila Boží moc, aby ta mohla v jeho životě působit. Také jsem se naučila, že bych neměla skrze modlitbu prosazovat vlastní představy o dítěti. Vede to jedině ke zklamání. Určitě víte, co myslím. Všichni k tomu máme sklony. „Pane Bože dej, ať se Christoper, až vyroste, ožení s dcerou mé nejlepší přítelkyně.“ (Její rodiče by byli skvělí příbuzní). Je možné, že si slova v závorce nepřiznáme, ale jsou v pozadí a slouží k tomu, abychom Bohu podsouvali svou vlastní vůli. Lepší je modlit se spíše v tomto duchu: Pane, ukaž mi, jak se mám modlit za toto dítě. Pomoz mi vychovávat ho podle tebe. Kéž se v jeho životě naplní tvá vůle.
Můj manžel a já poznáváme, že Bůh drží svou ruku nad životy našich dětí. Protože když se rodič modlí, do života dětí proniká Boží moc.