AIDS, mor 20. století, je ve dvojím ohledu zvláštní nemoc:
    Nejprve z lékařského hlediska, neboť AIDS není v pravém slova smyslu nemoc, ale činí tělo bezbranným vůči jakékoli nemoci.
    AIDS ale vzrušuje mysl i z jiného důvodu: Nejčastější přenos smrtelné infekce probíhá při homosexuálním pohlavním styku a při promiskuitě, tedy
při dvou způsobech jednání, které církev označuje jako hřích. Na druhé straně je jasné, že by AIDS vymřel, kdyby lidé žili jen několik let zcela podle katolické morál k y. Ideologové, jejichž sexuální morálka byla kvůli AIDS přivedena k absurditě se vzdát nechtějí. Proto se na jedné straně pokoušejí dokázat, že se AIDS homosexuálů nikterak netýká - "AIDS se týká všech", říkají - a na druhé straně chtějí všemi p rostředky udělat homosexualitu schopnou společenského života. Proto neberou v úvahu nakažlivé jednání, ale proklamují "bezpečný sex" prostřednictvím kondomů.

Co říká k problému AIDS Církev? Odpověď se naskýtá z jejího zásadního postoje:

Přeje si a doufá, že lékaři zvítězí i nad touto nemocí.
- Doprovází nemocné na jejich cestě utrpení.
- Věří, že všechna utrpení tohoto světa souvisí s hříchem.
- Věří, že každé utrpení, které člověk příjme jako kříž, přispívá ke spáse světa - tedy i utrpen í AIDS
- Odmítá povrchní teorii trestu - "Jak těžký musí být hřích, když Bůh za to posílá takový trest?" Že takto smýšlet nelze, říká jasně Ježíš v příběhu se slepým od narození (36).
- Církev pokládá homosexuální jednání za hřích a sice nezávisle na tom, jestli se skrze něj lidé nakazí, nebo ne.
- Věří, že nad AIDS se může zvítězit jen odpovědností a změnou lidského jednání. A to tím více, čím méně se v praxi ukazuje účinnost ochrany kondomů, v rozporu s propagandou. I když kondomy z určitého hlediska přinášejí užitek, je jejich propagace jistě odsouzena ke zániku.