Budeme-li věřit veřejnému mínění, pak je svět vážně ohrožen populační explozí a exploze jsou, jak známo, nebezpečné. Musí se tedy něco dělat! Mnoho zuby skřípajících odpůrců církve a někteří její bezradní přátelé však tvrdí, že papež se opět vzpírá záchraně světa, která sice není snadná, ale byla by možná, "kdyby těmto věcem rozuměl"!
    Jiný pohled vyp adá takto: ony prý tak dobročinné programy OSN, světových bank, "Plánovaného rodičovství" - organizace, která má své duchovní kořeny prokazatelně v nacistické nauce o rasách, nejen že člověku nepomohou, ale znásilňují jeho vlastní práva a odvádí j e j od problémů, které mají jen málo co do činění s morálností či nemorálností prostředků zabraňujících početí.
    Někteří lidé jakoby neslyšeli prorockou kritiku Církve, adresovanou zmíněným programům OSN a vrhají se na "věčně dráždivé" téma kritiky - na ono "NE" k umělému zabraňování početí. Jako by právě zde byl papežem schovávaný klíč k vyřešení všech těchto problémů.
    Tento zkratkovitý pohled na věci bude prolomen pouze otázkami, bez jejichž zodpovězení (a to nejen několika stručnými slovy) bychom o přelidnění vůbec neměli hovořit:
- Přelidnění logicky předpokládá nějaký vztažný bod: Podle čeho lze definovat přelidnění? Podle produkce potravin? Podle skromnosti prostředků k živobytí? Nebo podle škody způsobené životnímu prostředí, kterou ubohé zemi působí (jak se někteří opravdu vyjadřují) "jedovatá sněť jménem člověk" ?
- Jestliže existuje přelidnění: kde je a kde není problémem? Neměli by Evropané a Američané, kteří trpí "podlidněním" mluvit především o svém problému - totiž o inplozi obyvatel - a přenechat alespoň poslední slovo o přelidnění těm, kterých se to týká? Jaké jsou příčiny přelidnění? Je jen jedna příčina, nebo přitom hraje roli více faktorů? Kdo má pravdu: ti, kteří tvrdí, že přelidnění vede k chudobě, nebo ti, kteří říkají, že je tomu obráceně: chudoba vede k přelidnění a že jejím lékem - "pilulkou" - je důsledný rozvoj a překonání chudoby?
- Jaké existují prostředky proti přelidnění? Přináší žádané výsledky to,   o čem jsme přesvědčeni, že to máme používat? Umenšují chudobu, nebo jen chudé? Jsou zprávy o nucených potratech (například z Číny) a stejně tak o sterilizacích (v Indii odhadnuto na 6 milionů!). Jedná se jen
o nehody jinak dobrého programu, nebo pramení ze stejné ideologi e , jako perverzní - dokonce
v dokumentech OSN používaný - pojem "jistého potratu", který připomíná popravčího pojem "jistá poprava"?
- Na jaké vrstvy se budou vztahovat programy kontroly obyvatelstva: na horní vrstvu bílé pleti, nebo (jen?) na bar evné chudé ženy? Je to možné, že zde průmyslové národy chtějí jen a jen z blíženecké lásky vydat miliardy dolarů - ti samí boháči, kteří ve skutečnosti nechtějí otevřít své trhy rozvojovým zemím i přes všechnu chválu volného tržního hospodářství? J a ké motivy může mít jejich neočekávaná velkorysost? Není to zvláštní, že tato údajně nezištná pomoc přitéká z větší části zpět do pokladen antikoncepčního průmyslu bohatých zemí? Je obtížné důvěřovat chirurgovi, který doporučuje amputaci a pokaždé se opírá o jiné argumenty, který je zároveň majitelem továrny na protézy
a pacientovi vyhrožuje, že zastaví všechny ostatní terapie, pokud si nenechá nohu uřezat?

Kdo má rozhodovat o počtu dětí: rodina, nebo zaměstnanec centrální plánovací stanice podle představ OSN? Plánování hospodářství se ukázalo
v každém ohledu jako nepoužitelné a člověku nepřátelské - a nyní má slavit radostné přijetí v intimní oblasti rodiny? Radostné - ale pro koho?
    Přirozeně, existují důvody k omezování počtu dětí. Církev jen nechce, aby rodiče byli zbaveni svéprávnosti a vychováváni lidmi a politiky, kteří těžko mohou poznat konkrétní problémy lidí a tím méně je nutit polykat nějaké prostředky. "Nadpočetní" se zdají být vždy jen ti druzí. V žádném přípa dě bohatí a bílí!
    Proti tomu by se dalo namítnout: jak se ale mohou lidé zodpovědně rozhodovat, když neznají žádné prostředky, nemluvě o tom, že by si je mohli dovolit. Správně, na této otázce se tříbí duchové! V každém případě může Církev trojím způsobem zabodovat: přirozené plánování početí neobohacuje už bohaté a nevytváří žádné hospodářské závislosti. Není zdraví škodlivé. Je to ženě
a muži odpovídající způsob řízení početí, protože požaduje podřízení sexuální touhy (především mužů) zákonitostem ženského cyklu a tím vede ony "nenasytné muže" ke změně myšlení a zároveň pomáhá ženě obhájit svou důstojnost. Jestliže někdo tvrdí, že přirozená regulace početí není proveditelná a že není dostatečně spolehlivá, ten nezná fakta: dokonce Britský lékařský žurnál potvrzuje názor katolické církve, že tento postup je výborný především pro tak zvaný třetí svět.
    Jinými slovy: I kdyby papež neměl pravdu, když odmítá antikoncepční prostředky, vůbec z toho neplyne, že zmíněné programy OSN jsou pro lidi dobré - zvláště když se uskutečňují tak, jako doposud. Zcela volně vyjádřeno: Moře rozumu je bezmocné proti palisádám předsudků. Posuzovat stanovisko církve může člověk teprve tehdy, když pečlivě zvážil i odpovědi na kladené ot á zky (a snad i další). Kdo si myslí, že je to snadné, neví o čem mluví. To, co působí potíže, je věcná mluva o problému, který nás všechny pálí v rukou. Když takovou věc budeme ale přehlížet, nebo se informujeme jen napůl, pak se činíme spoluvinn ý mi na jednom z největších a nejnebezpečnějších porušení lidských práv v dějinách. Evropští křesťané by měli ze zkušeností dvacátého století vědět, jak je nebezpečné nebrat vážně zlé ideologie a jejich strůjce.