Představte si, že máme něco velmi cenného, co bychom nikdy nechtěli ztratit, třeba nějakou věc, knihu nebo třeba přátelství. Hodnotné věci, o které nechceme přijít, nenecháváme jen tak lehkovážně pohozené. Jistě, nemusí se hned objevit zloděj, ale mohou být různými věcmi poškozeny, znehodnoceny. 
Škoda, že s životem někdy zacházíme jako s téměř bezcennou věcí. Nemyslím, že bychom byli hazardéři, kteří lehkovážně, často pro peníze, riskují 
a život ohrožují. Mám spíše na mysli situace, kdy se necháváme zasypávat množstvím slov, informací, reklam. Vím, možná řekneme: To bychom se tedy měli vrátit do středověku, kdy jich bylo podstatně méně? Ne, vůbec ne, ale učme se slova třídit, přijímat kriticky a rozhodovat o tom, která vpustíme dovnitř, protože obohatí náš život. 

Proč tak často netřídíme?
Protože nestíháme, často netřídíme, ale přebíráme názory jiných. Nedostatek času a velké množství informací je častým důvodem. 

Pro mnohé z nás známá škola: 
Často je slyšet: Máme toho moc, nestačíme se naučit. K čemu to vede? Mnozí studenti jsou schopni přejímat informace, které již někdo zpracoval a tyto informace bezmyšlenkovitě opakovat. A zde nám nastává problém. Tento systém často vede k utlumení vlastního přemýšlení a rozvoje. Staneme se lidmi, kteří prezentují a obhajují myšlenky jiných, a zanedbáme názory vlastní, mnohdy se nedobrovolně vzdáme vytváření vlastních závěrů. Možná namítneme: To se vám to mluví, ale jak to dělat, když je toho tolik? Zde je každá rada drahá. Snad více u učení přemýšlejme a učme se propojovat nové poznatky s životem. Snažme se, aby nás tyto informace obohatily nebo dokonce nadchly. Co není propojeno s životem, čemu nerozumím, se brzy stejně ztratí. Možná také: Učme se učit!

Reklamy a informace:
Jak záleží na tom, aby byli lidé informováni o všem – ani ne tak co potřebují k životu slyšet – ale co se nabízí, chce prodat. Reklam na věci, kulturu, práci a informaci o tom, co vede k „plnohodnotnému“ životu, roste doslova jako hub po dešti. Upřímně řečeno, musíme si přiznat, že se často necháme napálit a mnohé „perfektní“ výrobky - jsou docela průměrné -končí v koši. Ovšem s tím rozdílem, že jsme za ně zaplatili podstatně více. A návody na plnohodnotný život začínající tělesným cvičením, pokračující přes zdravou výživu, různé východní meditace, končí často u znehodnocení života. 

Co s tím, abychom nestáli v řadě lidi, kteří se nechali napálit? 
Předně je třeba říct, že všechny tyto reklamy působí tak, aby člověka přesvědčily. Často se vydávají pod společným jmenovatelem: Tvůj život bude snadnější, krásnější, budeš Pan Někdo… V této vidině se člověk často rozhodně nabídku přijmout. Co na tom, že někdo rozhodne za nás? Reklamy a informace jsou vyráběny tak, aby se člověku stále podbízely a podrývaly v něm jeho postoj. Jak ale bude život znehodnocen, jestliže ho již nemám ve vlastních rukou? Nedávejme příležitost manipulace s naším životem. 

Jak zacházet s reklamami a vybírat ty potřebné?
Předně: Měj na mysli zacílení svého života a nechej si poradit. Při narození jsme se vydali na cestu, máme „cestovní kufr“ který je velmi omezený, proto si do něj dávejme jen to opravdu potřebné. Zaplňujme ho tím, co nám pomůže stát se více člověkem, co nebude zátěží, ale pomocí. Pozor! Jak snadné je zasypat se různými nesmyly! Kdo nám může dobře poradit? Jen ten, kdo nás má opravdu rád! Je potřebné, abychom si všimli jejich lásky k nám. 

Nezbytný postoj:
Zachovej si chladnou hlavu, doba, kdy pečení holubi létají sami do „huby“, zde stále ještě není, a kdo ví, zda bude. Mnohé reklamy nutí člověka k rychlému jednání. Např. „ještě dva dny…“ „máme několik posledních míst…“ „sleva platí do vyprodání zásob…“ Oproti tomu, co reklamou v tobě roste, si řekněme: No a co…? 

Dovolím si takovou vsuvku: 
Výrobci reklam mnohokrát zvažují každé slovo, snaží se aby tam byla ta, která nejvíce vystihují věc a nejvíce působí na lidi. Vše je totiž o penězích a čím delší reklama, tím více peněz stojí. Učme se od výrobců také zvažovat každé slovo, než je přijmeme! 

Co když to tak vůbec není?
Kolik bolestí a zklamání prožívají mladí lidé, kterým druzí říkají: „Mám tě rád,“ přitom to nemyslí vážně? Kolik utrpení prožívá svět, kterému pod jménem pravdy byla nucena lež? Kolik těžkostí vzniklo tam, kde pod rouškou spravedlnosti byla praktikována nespravedlnost? V čem je problém? Sice je to prý normální, že se čas od času mění význam slov, ale přece jenom jsou slova, která se zaměnit nedají. Určitou roli sehrává také neupřímnost. Snažme se hledat pravý význam jednotlivých slov, třeba v Písmu nebo u dobrých lidí, a budeme uchráněni bolestí.