Základy křesťanské víry
Kapitola 14.Od protestu k požadavkům
Dosud jsme viděli, jak Ježíš u vůdců lidu vyvolává pohoršení a vzbuzuje
rozporný dojem svým protestem. Nyní se musíme zabývat také jeho požadavky.
Řekněme to hned: jsou to požadavky neslýchané, radikální. I ty vyvolávají
pohoršení nebo obdiv, odmítnutí nebo následování. Shrňme krátce
nejdůležitější z nich:
"Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům:"Nezabiješ". Kdo by zabil, propadne soudu. Ale já vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu." (Mt 5,21-22) Nebo: "Slyšeli jste, že bylo řečeno:°Nezcizoložíš°. Ale já vám říkám: Každý, kdo se dívá na ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém srdci.(Mt 5,27-28) Nebo: "Slyšeli jste...°Miluj svého bližního° a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují." (Mt 5,43-44)Atd.
Ježíš neustále zdůrazňuje protiklad mezi tím, co bylo Zákonem pro "předky", a mezi tím, co nyní požaduje on. Stále znovu se posluchači setkávají se slovy "ale já vám říkám".
Ježíšův požadavek prohlubuje obsah Zákona. Je patrné stále postupující zniternění: člověka neodcizuje Bohu pouze skutek, ale už myšlenka a motiv. Konkrétně: člověk se neproviňuje pouze vraždou, ale už hněvem a nadávkou. Jiné zákony ze své vůle mění: už nesmíte nenávidět své nepřátele, nýbrž máte je milovat a modlit se za ně.
Ježíš se nejen staví do protikladu k náboženským názorům své doby, nýbrž klade nové požadavky. Židovské zákony sahaly až k Mojžíšovi. Mojžíš přijal přikázání od Boha. Ježíš nyní sám sebe činí autoritou a stávající autoritu uvádí v pochybnost. Tím se v očích tehdejších lidí staví do pozice Mojžíše, ba více, staví se na místo Boha.
Tento Ježíšův nárok se ještě zvyšuje tím, že požaduje rozhodnutí vzhledem ke své vlastní osobě. Bohatému mládenci, který nechce opustit svůj majetek, říká: "Prodej všechno... pak přijď a následuj mě!" Anebo: "Kdo není se mnou, je proti mně." Ježíš od svých posluchačů žádá nejen, aby poslouchali Boha více než lidi, nýbrž zároveň požaduje: "Slyšte mne a následujte mne." Jeho osoba je směrodatná. Ježíš nárokuje sám pro sebe autoritu a postavení, které patří jedině Bohu.
Při tom všem Ježíš ví, že je zajedno s vůlí Boží. To, co požaduje a činí, je v naprosté shodě s tím, co chce i Bůh. Znovu nutně vzniká otázka: "Kdo je tento muž?" A odpověď? "Kdo přijímá Ježíše, přijímá v Ježíšovi Boha." Tato odpověď je stále zjevnější. (Viz kap. 10)
"Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům:"Nezabiješ". Kdo by zabil, propadne soudu. Ale já vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu." (Mt 5,21-22) Nebo: "Slyšeli jste, že bylo řečeno:°Nezcizoložíš°. Ale já vám říkám: Každý, kdo se dívá na ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém srdci.(Mt 5,27-28) Nebo: "Slyšeli jste...°Miluj svého bližního° a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují." (Mt 5,43-44)Atd.
Ježíš neustále zdůrazňuje protiklad mezi tím, co bylo Zákonem pro "předky", a mezi tím, co nyní požaduje on. Stále znovu se posluchači setkávají se slovy "ale já vám říkám".
Ježíšův požadavek prohlubuje obsah Zákona. Je patrné stále postupující zniternění: člověka neodcizuje Bohu pouze skutek, ale už myšlenka a motiv. Konkrétně: člověk se neproviňuje pouze vraždou, ale už hněvem a nadávkou. Jiné zákony ze své vůle mění: už nesmíte nenávidět své nepřátele, nýbrž máte je milovat a modlit se za ně.
Ježíš se nejen staví do protikladu k náboženským názorům své doby, nýbrž klade nové požadavky. Židovské zákony sahaly až k Mojžíšovi. Mojžíš přijal přikázání od Boha. Ježíš nyní sám sebe činí autoritou a stávající autoritu uvádí v pochybnost. Tím se v očích tehdejších lidí staví do pozice Mojžíše, ba více, staví se na místo Boha.
Tento Ježíšův nárok se ještě zvyšuje tím, že požaduje rozhodnutí vzhledem ke své vlastní osobě. Bohatému mládenci, který nechce opustit svůj majetek, říká: "Prodej všechno... pak přijď a následuj mě!" Anebo: "Kdo není se mnou, je proti mně." Ježíš od svých posluchačů žádá nejen, aby poslouchali Boha více než lidi, nýbrž zároveň požaduje: "Slyšte mne a následujte mne." Jeho osoba je směrodatná. Ježíš nárokuje sám pro sebe autoritu a postavení, které patří jedině Bohu.
Při tom všem Ježíš ví, že je zajedno s vůlí Boží. To, co požaduje a činí, je v naprosté shodě s tím, co chce i Bůh. Znovu nutně vzniká otázka: "Kdo je tento muž?" A odpověď? "Kdo přijímá Ježíše, přijímá v Ježíšovi Boha." Tato odpověď je stále zjevnější. (Viz kap. 10)
* Co víš o Ježíšově učení ?
