Základy křesťanské víry
Kapitola 18.V dohledu je kříž
Když se přeneseme do situace a nazírání Ježíšových současníků, pochopíme,
že Ježíš působil na autoritu nutně provokativně. Není proto divu, že se ve
zprávách evangelií neustále objevují formulace jako: "Farizeové šli hned ven
a s herodovci se proti němu radili, jak by ho zahubili." (Mk 3,16). Nebo:
"Hleděli se ho zmocnit." (Mk 12,12). Také sám Ježíš stále jasněji viděl, do
jaké situace se dostal, a předpovídal: "Syn člověka bude vydán lidem do
rukou a zabijí ho." (Mk 9,31).
Situace se přiostřuje. Rýsuje se konec
Ježíšovy činnosti. Kříž se stává neodvratným; je to logický důsledek jeho
jednání. Zůstane Ježíš za těchto okolností věrný svému nároku, své nabídce?
Bude i nadále stát při svých celnících a hříšnících? Bude svým vystupováním
i nadále lidi konfrontovat s Bohem? Nebo se toho všeho vzdá, aby se
zachránil?
Odpověď evangelií je jednoznačná: Ježíš byl zatčen a
předveden před veleradu.
"Velekněží a celá velerada hledali proti
Ježíšovi lživé svědectví, aby ho mohli odsoudit na smrt, ale nenašli,
třebaže se dostavilo mnoho falešných svědků. Velekněz povstal a zeptal se
ho: "Nic neodpovídáš na to, co tito (lidé) proti tobě vypovídají?" Ježíš
však mlčel. Tu mu velekněz řekl: "Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám
řekl, zdali jsi Mesiáš, syn Boží!" Ježíš mu odpověděl: "Tys (to) řekl. Ale
říkám vám: Od této chvíle uvidíte Syna člověka, jak sedí po pravici
Všemohoucího a jak přichází v nebeských oblacích."
"Tu roztrhl velekněz
své roucho a řekl: "Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Právě jste sami
slyšeli rouhání. Co o tom soudíte?" Odpověděli: "Hoden je smrti." (Mt 26,59
nn).
Římský prokurátor Pontius Pilát po krátkém zdráhání potvrdil
rozsudek velerady a odsuzuje Ježíše k ukřižování. Rozsudek byl vykonán v
pátek před Velikonocemi kolem poledne na návrší Kalvárii. Po několika
hodinách těžkého utrpení Ježíš zemřel...
Kříž nelze snižovat na nemilou
příhodu, na nehodu v Ježíšově životě. Skrze kříž se naopak jeho činy a slova
ocitají ve zcela novém světle.
Ježíš svou smrtí ratifikuje svůj život.
Jeho život nabývá své poslední věrohodnosti: tento člověk nic nechtěl a nic
si nenárokoval pro sebe. Každá námitka, že Ježíš byl ctižádostivý a chtivý
moci, je křížem znicotněna. Všechno, co Ježíš ve svém životě konal, se dělo
pro člověka.
Kříž se stává znakem nezištnosti a služby; je obratem
Ježíšovy historie, výchozím bodem nové epochy. Nastává doba Nového zákona,
zákona lásky.
1. Jak Ježíš zemřel ?
2. Kdy a kde to bylo ?