Základy křesťanské víry
Kapitola 39.Smrt a věčný život
Mnozí vidí ve smrti zeď, na níž život neodvratně ztroskotává. Budoucnost
po smrti? Hodně lidí má podezření, že naděje na posmrtnou odplatu je podvod,
který má utěšit prosté lidi.
Avšak v každém člověku se cosi vzpírá proti
myšlence, že bychom měli úplně zahynout. Mocná touha po nesmrtelnosti vyvěrá
z podstatné složky člověka, z jeho nesmrtelné duše.
Co říká o
budoucnosti člověka víra? Kristus přislíbil: "Já jsem vzkříšení a život. Kdo
věří ve mne, i když umřel, bude žít, a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře
navěky!" (Jan 11,25-26)
Ale nejen věřící bude žít po smrti, žít budou i
ti, kdo nevěřili v nic a posmrtný život považovali za nesmyslnou pověru. V
listě Židům se píše: "...je lidem určeno, že musí jednou umřít a pak
(nastane) soud." (9,27)
Písmo kromě tohoto "osobního soudu" mluví též o
tzv. "obecném soudu" nad celým lidstvem: "Přichází hodina, kdy všichni v
hrobech uslyší jeho (Kristův) hlas a vyjdou: ti, kdo konali dobro, budou
vzkříšeni k životu, kdo páchali zlo, budou vzkříšeni k odsouzení." (Jan
5,28-29)
Jak tedy vyplývá z Písma, je člověk při smrti podroben tzv.
"osobnímu soudu", na rozdíl od "obecného soudu", který se bude konat nad
celým vzkříšeným lidstvem při druhém Kristově příchodu.
1. Existuje život po smrti ?
2. Co přislíbil Kristus ?
3. Jaký je
rozdíl mezi "osobním" a "obecným soudem" ?
Další kapitola: 40.Osobní soud
Zpět