Autor: Oscar Cullmann

Který den se narodil Ježíš? Kdy se začaly slavit Vánoce? Proč je východní církve oslavují 6. ledna, zatímco my na západě 25. prosince? Je původ Vánoc skutečně křesťanský nebo má svůj počátek v pohanském svátku? Proč máme vánoční stromek? A proč jej zdobíme? – Tyto a jiné otázky nás mohou s nadcházejícími vánočními svátky napadnout. Následující miniseriál se na ně pokusí odpovědět. Předlohou pro něj byla kniha Die Entstehung des Weihnachtsfestes und die Herkunft des Weihnachtsbaumes luteránského teologa a historika Oskara Cullmanna, jejíž druhé vydání připravilo nakladatelství Quell Verlag, Stuttgart 1990. Můžeme tím i vzdát hold této obdivuhodné postavě na poli teologie a ekumenizmu 20. století.

Naši slavnost Vánoc 25. prosince křesťané v prvních třech stoletích neznali. Až do začátku 4. století byl tento den, později jedno z hlavních dat církevního roku, zcela opomíjen. Nepřipadala na něj žádná zvláštní bohoslužba ani nebylo zmiňováno Kristovo narození. Naopak uvidíme dále, že v pohanském Římském impériu bylo období 25. prosince zasvěceno svátku slunce.

Ještě dříve, než se na Západě začalo slavit Kristovo narození 25. prosince, na Východě (a později také na Západě) se připomínalo jiný den, konkrétně 6. ledna. Zpočátku nebylo důležité spojovat tuto slavnost s nějakým konkrétním datem, a to z prostého důvodu: ačkoli se objevily mnohé pokusy spočítat datum Kristova narození, církev byla prakticky zajedno, že tento den je neznámý. A tak je nabízí první otázka: je možné zjistit, který den se Ježíš narodil?


Datum Ježíšova narození
Nahlédneme-li do evangelií, konkrétní odpověď na naši otázku nenajdeme. Událost narození, jak ji najdeme u Lukáše, a fakt, že se v ní zmiňují pastýři na pastvině, nás může vést k úsudku, do kterého období bylo situováno toto vyprávění o Ježíšově narození. V Palestině zůstávají pastýři na pastvinách od března/dubna až do listopadu: v úvahu by tedy přicházelo jaro, léto nebo podzim. Víc se o datu narození z evangelijního vyprávění nedovíme.

Protože chybí jakékoli přesnější určení, někteří křesťané v prvních stoletích se snažili toto datum odvodit za pomoci nejrůznějších spekulací, které ovšem nemají žádnou historickou cenu a v každém případě nebyly oficiálně antickou církví přijaty. Jednotlivé pokusy výpočtů se navzájem rozcházejí, ale zajímavé je již to, že dávají Kristovo narození do souvislosti s kosmickými událostmi. Uveďme pár příkladů…

V jednom spise z roku 243 najdeme jako den Kristova narození 28. březen. Proč právě tento den? Autor výpočtu vychází z první knihy Mojžíšovy – Genesis. Podle ní Bůh při stvoření oddělil světlo od temnoty, a tak v tom okamžiku byly světlo a temnota stejné. Stvoření se tedy muselo odehrát v den, kdy jsou den i noc stejně dlouhé. V římském kalendáři připadala jarní rovnodennost na 25. března. Tedy 25. březen je prvním dnem stvoření. Podle dalšího vyprávění Genesis stvořil Bůh slunce čtvrtý den, tedy 28. března. A podle Mal 3, 20 je pro křesťany Mesiáš „sluncem spravedlnosti“, Ježíš tedy musel přijít na svět právě v tento den, 28. března.

I jiné prameny z prvních třech století, jako např. Pseudoklementinský román, zasazují Ježíšovo narození do jarního období. Ale navzájem spolu moc nesouvisejí. Na základě nejrozmanitějších výpočtů a úvah označují jako den Narození 19. či 20. duben. Najdeme i datum 2. dubna. Vidíme zřejmou preference pro jarní měsíce, jednak proto, že stvoření bylo podle tehdejšího přesvědčení situováno právě do tohoto období, jednak proto, že Ježíš na jaře zemřel a podle rozšířeného názoru musel svých 33 let dovršit na den přesně.

Vzácně bylo Ježíšovo narození zasazeno do zimního období, počítání ovšem zase začínalo na jaře v tom smyslu, že početí se odehrálo na jaře a narození devět měsíců poté, tedy v zimě. Takto je citován i 25. prosinec, vzhledem k tomu, že početí bylo devět měsíců před tím 25. března. Tento den byl považován za den stvoření, za den Ježíšova početí i smrti. Zdá se však, že až do první poloviny 4. století nebyla této hypotéze přičítána větší hodnota než těm zmiňovaným výše. Na základě podobné úvahy byl někdy počítán 6. leden (devět měsíců po 6. dubnu, který byl v tomto případě považován za den početí a smrti).

Fakt, že se křesťané mohli klidně věnovat těmto výpočetním hříčkám, mimo jiné znamená, že pro prvotní církev nemělo datum Ježíšova narození žádný rozhodující dogmatický význam. Na konci 2. století se Klement Alexandrijský dokonce vysmíval všem, kdo chtěli objevit den Ježíšova narození podobným způsobem.

Z knihy O. CULLMANN, Die Entstehung des Weihnachtsfestes und die Herkunft des Weihnachtsbaumes, Quell Verlag, Stuttgart 1990 vybral a připravil TEAM katolik.cz

Více informací o autorovi

Zpět na obsah o vánocích