Autor: Oscar Cullmann

Odkud se vzal vánoční stromek

Viděli jsme, že původ slavnosti Vánoc se vysvětluje, bez ohledu na problém data, na základě křesťanského myšlení o Zjevení a Vtělení Krista. Víme již také, že pozdější spojení Vánoc s konkrétními dny přijme a pokřesťanští smysl, se kterým jsou tyto dny původně spojeny. Kristovo spasitelné dílo obnovuje celý vesmír. Podobné spojení mezi vykoupením a stvořením dalo původ i vánočního stromku.

Jestliže se dnes zeptáme nějakého křesťana či nekřesťana, jaký je původ vánočního stromku, ve většině případů obdržíme odpověď, že se jedná o pohanský zvyk. Toto vysvětlení není úplně mylné. Ovšem nevystihuje situaci zcela, neboť je pravdivé jen pro počáteční stádium našeho zdobeného stromku, ale nikoli pro použití stromku jako takového. Vzdor všeobecnému mínění je zvyk zdobit stromky starý sotva 400 let a jeho hlavní původ je odlišný od té nejrannější formy.

Pouze nejstarší křesťanská forma je spojena s pohanskými rity: na jedné straně s kultem stromů, na druhé straně s antickým slavením zimního slunovratu. Tyto pohanské prvky se v nejstarší křesťanské formě spojily s křesťanskými myšlenkami, a to tím spíše, že ve Starém Zákoně najdeme stopy kultu stromů a že křesťanské Vánoce byly situovány v období 25. prosince nebo 6. ledna.

Ozdobená jedlička, nám důvěrně známá, má především jiný význam, na který odkazují ozdoby se stromkem spojené. Symbolizuje křesťanské přesvědčení, které zde krátce formuluji, abych usnadnil následující argumentaci: lidský hřích, který je v Bibli spojen se stromem v Ráji a jeho plodem (později identifikovaný s jablkem) vzbudícím pokušení, je odčiněn v noci ze 24 na 25 prosince příchodem Krista na svět: symbolem je strom života.

Mezi pohanskými zvyky vázanými na cyklus přírody a zvyky, které jsou svázané s naším vánočním stromkem a jeho charakteristickým významem spojeným se stromem v Ráji, existuje období přechodu. Na začátku najdeme již křesťanské použití stromku více svázané se svátkem slunovratu, které spočívá ve zdobení domovů větvemi různých stromů, zvláště jedlemi. Toto použití je křesťanské, protože je zaměřeno na narození Krista a s ním souvisejících přírodních úkazů, ještě se však neodkazuje na Adama a Evu a na vyprávění o pokušení, jež je nakonec určujícím faktorem pro zvyk mít zdobenou jedličku i v domovech.

Následně tedy rozdělíme dvě fáze křesťanského vývoje: 1. zvyk slavnostní vánoční výzdoby za pomocí větví a stromků a 2. zrod našeho zdobeného vánočního stromku. Zde nemohu vynechat důležitou poznámku: rozdíl, který jsme zmínili, nespočívá ve smyslu striktně časovém, i když v hlavních liniích tyto dvě fáze následují jedna po druhé. To, co se ve druhé fázi ukazuje jako zřejmé, může již být obsaženo alespoň okrajově dříve. Ve skutečnosti se již ve středověku připravovalo, jak uvidíme, těsné spojení stromu pokušení se stromem života, jasně je pak patrné na začátku 17. století. A naopak v pozdějších fázích nikdy zcela nevymizela připomínka křesťanské interpretace slunovratu.

Co se týče chronologie jednotlivých fenoménů, kterými se budeme zabývat, nelze se na ni dostatečně spoléhat, protože první historické doložení nelze časově spojit s jeho existencí. Ve skutečnosti může být praxe o desítky let starší a první svědectví dokládá, že zvyk je starší než svědectví. Jen jeden příklad: na zobrazení B. Zixe v příloze třetí edice Alemannische Gedichte J. P. Hebela z roku 1806 máme poprvé doloženo, že stromek nebyl vždy postaven na podlaze, ale často byl zavěšen na stropním trámu. Tento zvyk je jistě mnohem starší a byl používán všude tam, kde nebylo pro stromek na podlaze dost místa.

Z knihy O. CULLMANN, Die Entstehung des Weihnachtsfestes und die Herkunft des Weihnachtsbaumes, Quell Verlag, Stuttgart 1990 vybral a připravil TEAM katolik.cz

Více informací o autorovi

Zpět na obsah o vánocích