Odpověď:

Faktem je, že biblické zprávy jsou v eschatologickém ohledu dosti skoupé, jak to bude vypadat po smrti, skutečně nevíme. Nebe se popisuje jako stav blaženosti, peklo naopak jako stav zžírající a neuhasitelné touhy. Protože zřejmě nikdo z lidí nemá o těchto stavech vlastní zkušenost, pomáháme si různými představami či příklady.
Nicméně se domnívám, že křesťané nemají o nebi a pekle stejné představy jako v islámu. Tam je obraz nebe vylíčen skutečně velmi "materiálně" a lákavě; že by měli katolíci podobné vize, s tím jsem se nesetkal (Jan Drda teolog rozhodně nebyl...). Proto se domnívám, že v okruhu katolické či křesťanské teologie vůbec by byla "touha po zapálení ráje a uhašení pekla" celkem zbytečná (chápu ovšem, že to říkala islámská teoložka). Nakonec Písmo samo mluví o "výtečné hostině" (nebe) či "věčném žáru" (peklo). Asi proto, abychom my, přízemní lidé, našli alespoň nějakou motivaci.
Přesto bych v současném životě nekladl důraz na "intelektuální přiblížení nebe a pekla člověku", ale spíše na přiblížení člověka nebi. Co nás tam čeká, nevíme, ale určitě to nebude nuda :-) (srv. 1Kor 2,9).
Katolická církev se snažila vysvětlit stav nebe, pekla a očistce v KKC 1023-1037. Myslím, že to je docela srozumitelné a nakonec jediné, co se o tom dá říci.

PS: Asi máte pravdu, že "nekonečný život" by musela být hrozná nuda. Naštěstí se nejedná o nekonečnost, ale o věčnost, která se časem měřit nedá... (pro pochopení a rozlišení doporučuji Vyznání od sv. Augustina, zvláště poslední kapitolky o čase a věčnosti).