Druhé přikázání
Nebudeš zneužívat mého jména

"Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval."
(5 Mojž 5,11)
      U starých Izraelitů se zneužitím jména Hospodinova mínily zaklínací praktiky, jaké byly obvyklé u národů kolem nich. Ti se pokoušeli donutit bohy zaklínacími rituály, aby splnili přání lidí. Izraelita měl vědět, že Boha Izraele není třeba zaklínat a uprošovat, protože on sám je vždy pro člověka, je Jahve - Bůh zde přítomný.
      Jaký význam má druhé přikázání pro nás dnes? Hřeší proti němu ten, kdo bere jméno Boží nadarmo, kdo kleje, kdo nedodrží daný slib, kdo křivě přísahá. Tak se to učíme v katechismu.
      Braní jména Božího, svatých osob a věcí nadarmo děje se často nejen u nevěřících, ale i mezi námi, kteří se považujeme za věřící křesťany; mezi námi, kteří máme jméno Boží oslavovat - viz prosbu Otčenáše: posvěť se jméno tvé.
      Jak k tomu mohlo dojít, že lidé - a nejvíc starší "věřící" generace, tak snadno proti druhému přikázání desatera hřeší? Kdesi v dávné minulosti byl zbožný zvyk vyjadřovat trvalý vztah k Bohu častým zbožným vyslovováním jeho jména. Dnes z toho zbyla bezmyšlenkovitá vycpávka, prázdný zvuk: "Ach Bože, to ten čas letí!" - "Ále, Bóže, copak na tom záleží!" - "No, pozdrav pánbu, tys tomu dal!" - "Jéžiši, to jsem ráda!" - "Šmarjájosef, ať nehapáš!"
      Co bylo kdysi svědectím hluboké víry, je dnes bezduchým žvaněním, svědectvím malověrnosti a neúcty k Bohu.
      Kdo to se svou vírou chce brát jen trochu doopravdy, ten takhle nemluví. A co si myslet o člověku, který v neděli už cestou z kostela kleje, krucifixuje, himlhergotuje? Buď tím chce říct: "Lidi, já sice do kostela jdu, ale neberte to vážně, já jsem ve skutečnosti nevěrec." - A to je ošklivé. Nebo tím vyjadřuje: "Lidi, neberte vážně nic, co říkám. Já plácám, co mi slina na jazyk přinese." A to je ubožácké.
      Proto vás vyzývám, všechny, co mně nasloucháte: nechme my křesťané už jednou pohanům tohle rouhání a braní jména Božího nadarmo.
      Pak je tu druhá podoba zneužívání jména Božího: lehkomyslné slibování a nedodržení, křivá přísaha. V horském kázání po nás Pán Ježíš žádá jednoznačně: Ty, křesťane, ty nepřísahej! Nedělej slavnostní sliby. Tvá řeč ať je ano/ano, ne/ne. Jsi-li věrohodný, pravdivý, pak to stačí.
      Všelijaká ta ujištování: "Na mou čest! Čestné slovo!" - ta jsou známkou, že ten člověk zpravidla lže a ví, že ho lidé mají za lháře; a tak se domáhá, aby mu aspoň tentokrát věřili.
      Pak je tu třetí podoba zneužití Božího jména - to když někdo příliš rychle svou vůli vydává za vůli Boží. V každém člověku je jakýsi prapud k poroučlivosti. Dělá nám dobře, když druzí musí tancovat, jak my pískáme. A nejen vladaři vyhlašovali své války a zákony ve jménu Božím, i dnešní panovační lidé rádi svou poroučlivost podkládají vůlí Boží. Ta se ovšem vždy podivuhodně shoduje s tím, co chtějí oni. To je ošklivá podoba braní jména Božího nadarmo ke zneužívání moci. Vždyť Bůh bible, Otec Ježíše Krista, se nestaví na stranu mocných a panujících - diktátorů ve státě či v rodině, ale staví se po bok slabých a utlačovaných. Jak často hřešíme proti druhému přikázání, když se těm nad sebou uctivě klaníme a ty pod sebou panovačně kopeme.
      Každý máme nad někým moc, a máme ji používat tak, jak to dělá Bůh: Být věrní i vůči nevěrným. Být laskaví i vůči zlostníkovi. Brát ohled i na bezohledného. Usmívat se i na zamračeného. Být.stále ochoten ke smíru. Tak může jednat mocnější jen v síle moci Boží.
      Pro nás lidi se Bůh nazval jménem Jahve, což znamená: Jsem ten, který je tu pro vás. Pro nás lidi přijal Boží Syn jméno Ježíš. A i toto jméno je celá věta: Bůh je pomoc. Ano. Ve jménu Božím, s pomocí Boží, můžeme zvládnout vše, - i smrt.
      Proto je dobře každý den i každý významnější čin začínat "ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého."


Jak si dnešní úvahu zapamatujeme?

1. Naše víra se projevuje také v tom, jak vyslovujeme Boží jméno.
2. Nemusíme mnohým modlením Boha donucovat, aby nám pomohl. On je vždy při nás.
3. Máme však svým dobrým životem jméno Boží ctít a oslavovat. Dej, Bože, at'žijeme jako tvoji přátelé.

   Myšlenka na zapamatování:
      Nezneužívej jména Hospodinova!
      Nemusíme dlouhým modlením Boha donucovat, aby nám pomohl.
      Máme svým dobrým životem Boha oslavovat.

Čteme z bible: 5 Mojž 5,11 + Mt 5,33-37

» Úvodní stránka «	» Slovíčko na úvod «
» Promluvy - obsah «	» Následující zamyšlení «