Datum: 24.9.2002
Kostelník nevěří svým očím. Paní Majerová klečí zbožně v lavici, před sebou modlitební knihu a vedle ní umělý chrup.
"Asi vás ruší při modlitbě," ptá se se zájmem.
"Ale kde, ten chrup patří mému Emilovi. Musela jsem mu ho vzít, on by mi mezitím snědl doma bábovku."

Datum: 26.4.2002
Můj přítel má velký problém. Je ze smíšeného manželství. Jeho matka byla Svědkyně Jehovova a jeho otec ateista. A on, chudák, každé ráno cestou do práce obchází domy v sousedství, ťuká lidem na dveře a když otevřou, nemá, co by jim řekl.

Datum: 26.4.2002
Nejčastější poslední věty před smrtí

- A teď mě vyfoť na té skále
- Zprava dobrý!
- Pust mě k tomu, já tomu rozumím.
- Zbijme ho, vzdyť je sám.
- Klídek chlapi, to je nulák.
- Neboj, není nabitá.
- Hoď mi sem to kladivo!
- Divné, cítim plyn, rozsviť!
- Ty, že jsi mafián? Nevěřím!
- Pejsku, pojď sem!
- OK trenére, v příštím kole ho knokautuju.
- Drahá, nechceš řídit?
- Brzdy jsou hotové, jdu je vyzkoušet.
- Mohla byste mi přidat té vynikající houbové omáčky?
- Ti chlapi z rozvědky nestojí za nic. Žádné miny tu nejsou.
- Hele, užovka!
- Tady je silný led, to přejdeme.

Datum: 26.4.2002
Z totality: Je poledne, v městské restauraci sedí místní straničtí funkcionáři a pozorují vesnického sedláka v holínkách, jak si objednává jídlo. Když mu ho přinesou, obřadně se pokřižuje a pustí do jídla. "Pojďte, uděláme si z něj srandu." Tak jo.
Přisednou k němu a předseda se ptá:
"Otče, to se před jídlem vždycky přežehnáte?" "Ano, vždycky."
"A tak to dělají u vás ve vesnici všichni?" Sedlák spolkne sousto a řekne:
"Jasně, všichni." To už se nedá vydržet, tak naléhají: "To není možné. Vážně všichni?"
Sedlák se zamyslí a pak říká: "Máte pravdu, všichni ne. Vůl a prase, ti přijdou ke korytu a hned žerou bez modlení."

Datum: 26.4.2002
Muž a žena se srazí v autech. Bouračka je ošklivá. Obe jejich auta jsou úplně na maděru, ale ani jednomu z nich se nic nestalo... Když se vysoukali z aut, povídá žena muži: "Tak vy jste muž, to je zajímavé. Já jsem žena. Hmm, podívejte na naše auta! Nic z nich nezbylo, ale my jsme zranění nebyli. To musí být znamení od Boha. Měli jsme se setkat, stát se přáteli a žít spolu až do smrti. Muž přitakal: "To jo, to muselo být určitě znamení od Boha!" Žena pokračovala: "A podívejte se na tohle, další zázrak. Moje auto je totálně na mraky, ale tahle láhev vína je naprosto v pořádku. Bůh si určitě přeje, aby jsme toto víno vypili a oslavili tím naše štěstí." Potom podala láhev muži. Ten souhlasně přikývl, otevřel láhev a polovinu vypil. Pak ji podal zpět žene. Ta vzala láhev, zavřela ji a vrátila muži do rukou. Ten se jí zeptal: "Vy nebudete?" Načež mu odpověděla: "Ne. Jen počkám na policii."

Datum: 2.2.2002
Vloupe se v noci zloděj do domu, vleze do chodby a slyší varovný hlas:
"Ježíš tě vidí !"
Zloděj se rozhlídne, ale nikoho nevidí, tak se opatrně pohybuje dál. Dojde do kuchyně a tajemný hlas se znovu ozve:
"Ježíš tě vidí!"
Zloděj pořád nikoho nevidí, v baráku tma a krom toho hlasu úplné ticho, tak jde dál do obýváku a tam sedí na bidýlku papoušek. Zloděj se začne smát:
"Hehe, tak to je dobrý... to sem se teda vyděsil... ty a Ježíš... Kterej blbec tě pojmenoval Ježíš ?!?"
"Ale ne... mně pojmenoval Jidáš. Ježíš je ten pitbull za tebou."

Datum: 2.2.2002
Malý klouček napjatě sleduje kněze, který hřebíkem přibíjí oznámení na vývěsku.
"Chceš si přečíst, co nového tady oznamuji?" ptá se kněz.
"No, spíš chci slyšet, co budete říkat, až se klepnete do prstu."

Datum: 2.2.2002
Jeden kněz navštívil druhého, když se zrovna modlil breviář, a překvapeně mu říká: "Ty se modlíš breviář a při-tom kouříš ?"
"No ano, ale já to mám povoleno od biskupa," odpovídá tázaný.
Zakrátko ho navštíví znovu a říká mu: "Tak já jsem se ptal biskupa a ten mi to nepovolil."
"A jak ses ptal ?"
"Jestli smím kouřit, když se modlím breviář, a biskup mi odpověděl, že by to bylo neuctivé."
"Tak to ses zeptal špatně. Já jsem se zeptal, jestli se smím modlit, když kouřím, a biskup mi řekl, že ano, že dobře využiji čas."

Datum: 2.2.2002
Rybaří takhle jeden farář ve Vltavě pod Vyšehradem a vytáhne zlatou rybku. Jak už to tak zlaté rybky dělají, tak i tato prosí, že když bude puštěna zpátky do vody, splní svému dobrodinci přání. Farář se podiví, že se rybce chce nazpátek do té špinavé vody, pak ji však pustí a vyslovuje své přání:
"Co kdybys udělala něco s tou válkou v Afgánistánu..."
"Hele", odvětí rybka, "já jsem jenom obyčejná malá vltavská zlatá rybka... Války - to je na mne moc. Zkus si přát něco jinýho."
"Taky bych si přál, aby farníci v mém sboru byli zbožní, trpěliví a milí."
Rybička se chvilku zamyslí a pak říká: "Kde že je ta válka...?"

Datum: 2.2.2002
Po kázání přijde k faráři kostelník a s autoritou školníkům a kostelníkům vlastní ho kárá:
"Dneska jste to kázání nějak odflákl, pane faráři. Dokonce i já jsem mu rozuměl!"