Výpis dotazů z rubriky: Duchovní život
| Předchozí stránka | Další stránka |
Datum zveřejění: 28.11.2003
Otázka:
Zdravím,
hrozně mě zajímá, jak je to s tzv.pozvedáním od Boha.Má kmotra říkala že skutky které nejsou činěny z opravdové lásky, tzn.čistě pro Boha, jsou v Božích očích téměř zbytečné.Zkoušela jsem to tedy a brzy jsem totálně ztroskotala, protože jsem nevěděla, co si přitom představovat, jak se chovat, měla jsem pocit, že jsem jako kdyby stažená a nemůžu se na tu činnost soustředit.Také mám vážné zdravotní problémy, což mi moc nepřidalo.Tak jsem toho radši nechala.Jeden čas jsem pobývala v klášteře, bylo to tam moc pěkné, myslím že tam právě šlo o to "pozvedání Pánem", všimla jsem si, že některé zkušené sestry jakoby létají při práci a byly plné radosti a šťastné.Můžete mi to blíže vysvětlit?Může to zvládnout každý člověk nebo je to dost náročné?Děkuji
Datum zveřejění: 20.11.2003
Otázka:
Modlitba je osobní rozhovor s Bohem.
Po zpovědi dostáváme "dostiučinění", prostě trest za hříchy, a to ve formě modlitby.
Může být rozhovor s Bohem dáván jako trest za hříchy?
Datum zveřejění: 13.10.2003
Otázka:
Setkal jsem se s pojmy "duch rozlišování", "dar rozlišování".
Co to je za pojmy a jaké druhy darů představují? Děkuji za odpověď.
Datum zveřejění: 10.10.2003
Otázka:
Doporučuje se společná modlitba, že prý je silnější a účinnější a Bůh jí spíše vyhoví. Operuje se při tom s veršem Mt 18,20 "Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich." To se týká ale třeba mše nebo pochodů pro život atd.
Pro modlitbu přece platí něco jiného: Mt 6,6: "Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí." Takže modlit se má každý sám, ne? Poradíte mi? Děkuji.
Datum zveřejění: 29.9.2003
Otázka:
Potřebovala bych poradit, zda mohu cvičit jógu a zústat dobrým křesťanem, tj jestli tyto věci nejdou zcela proti sobě. Myslím tím to-sama za sebe- že mám alergie, astma, mizernou fyzickou kondici a jóga jakožto systém cvičení se mi jeví jako řešení. Nechci však nic činit proti Pánu Bohu. Děkuji za odpověď a mějte se pěkně!
Datum zveřejění: 24.9.2003
Otázka:
Dobrý den,
zajímá mne názor na výklad snů a snáře v dnešní době.
Předem děkuji za odpověď.
Datum zveřejění: 20.8.2003
Otázka:
Častokrát slýchám, že Bůh na nikoho z nás nenaloží více, než unese. Co to v praxi znamená?
Datum zveřejění: 10.8.2003
Otázka:
Pomalu každý kněz požaduje po věřících: Pravidelné čtení písma, konání dobrých skutků, růženec, pokoru, pravidelnou účast na mši. Ptám se k čemu mi je pravidelné memorování Písma když mi je skryt jeho vnitřní smysl? Kdo mi ho vysvětlí, misto blbého moralizování a stupidních rad typu:za postní období přečti celé Písmo.Proč se mám modlit pravidelně růženec, když mysl není svěží, pokojná a otevřená? Není z toho chudák Panna Maria paf, když ji neustále říkám jak kolovrátek jedno a to samé? K čemu být upnut na historického Krista, když Kristus uvnitř mne neroste?
Datum zveřejění: 9.8.2003
Otázka:
Ahoj!
Mám takový dost velký problém. Bydlím na vesnici, kde také chodím do kostela. Tedy až dosud jsem tady chodila. Když jsme se sem před osmi lety přestěhovali, začala jsem tu s mým bratrem ministrovat - žádné jiné děcka sem nechodily, věkový průměr je až dosud 60 let..., občas někdo umře...
Bratr postupně odmítl do tohoto kostela chodit - jezdí každý týden radši do vedlejší vesnice, kde má kamaráda, jsou tam i jiné děcka, mladý kněz...
Já jsem tady vždycky ministrovala ráda, ale v posledních letech mi začalo vadit, že stále musím ministrovat, že není kdo jiný, člověk je fakt jako uvázaný(navíc už je mi 20).
Taky mi velmi vadí to, že mše jsou v sobotu ve dvě hodiny odpoledne
, kněz neumí dát v kázání poučení do všedního života, ačkoli jinak si ho velmi vážím. Taky se často už stalo, že nám spojil tu jedinou sobotní mši - s nedělní platností - s pohřbem...
Už poslední měsíc tady nechodím, prostě nemůžu. Věřte mi, že já z té mše nic nemám, raději jezdím do nedalekého města na mši v neděli.
Proč Vám ale tohle všechno píšu - setkala jsem se totiž spíše s negativními reakcemi na své chování, proto Vás prosím o jedno - dělám vůbec dobře?
Já osobně si myslím, že asi spíš ano.
Taky bych byla ráda, pokud má někdo podobný problém, nebo zkušenosti, aby mi o tom napsal. Možná, že pak budu mít na celou věc trochu jiný - ne tak subjektivní pohled.
Datum zveřejění: 5.8.2003
Otázka:
Dobrý den. Mám otázku ohledně hříchů neúmyslně nevyznaných při svátosti smíření (zpovědi). Je to tak, že: a) je třeba takové hříchy, dejme tomu dokonce těžké, vyznat při další zpovědi, nebo b) už to není třeba, protože ony určité hříchy už byly ve svátosti smíření, při které byly neúmyslně nevyznány, odpuštěny? Věřím, že platí b); a že je slučitelné i s KKC 1493 („Kdo chce dosáhnout smíření s Bohem a s církví, musí vyznat knězi všechny těžké hříchy, které ještě nevyznal [tzn. úmyslně nevyznal?] a na něž si po pečlivém zpytování svědomí vzpomíná.“).
Ptám se, protože jsem byl u své první zpovědi před dvěma lety a byl tehdy nervózní: i když jsem měl své vyznání napsáno - pravda, poněkud nepřehledně - myslím, že jsem něco z toho, co jsem měl napsáno či připraveno, přehlédl a nevyznal. Ale nemyslím, že to bylo skutečně úmyslné či vědomé, spíš zapracovala nervozita a zmatenost.
Kromě toho jsem po první zpovědi po delší době objevil nezanedbatelné hříchy, které předcházely mé první zpovědi a které jsem nevyznal a ani si je ke zpovědi nepřipravil či nenapsal, protože jsem si na ně při přípravě na první zpověď nevzpomněl. Zase si nemyslím, že to bylo skutečně úmyslné či vědomé.
Chci však radši znát i Vaši odpověď na otázku, kterou jsem položil na začátku. Ke svátosti smíření totiž chodím pravidelně a mrzelo by mne, kdybych k ní přistupoval jaksi „nečistě“ a polovičatě.
Děkuji mnohokrát za Vaši odpověď (která mi už dvakrát určité věci objasnila). Mějte se dobře.
Datum zveřejění: 22.5.2003
Otázka:
Dobrý den,
prosím Vás chtěla jsem se zeptat na Váš názor. Čím nebo kým je vyvolán pocit strachu u člověka, zda-li je možné ho mírnit či eliminovat modlitbou a prosbou, nebo zda-li je to spíše záležitost pro psychology, hypnotyzéry a podobné čaroděje. Moc děkuji za odpověď. Laďka
Datum zveřejění: 9.5.2003
Otázka:
Dobrý den v tomto Svatém týdnu
rád bych see Vás zeptal jaké podmínky musí člověk splňovat, aby se mohl stát biřmovacím kmotrem? A jaké jsou pak jeho povinnosti (krom2 modlitby)?
Děkuji předem za odpověd´ a omlouvám se jestli otázka zní příliš farizejsky
Bud´te s Bohem
Datum zveřejění: 6.5.2003
Otázka:
Srdečně Vás zdravím a prosím Vás o radu týkající se jedné z nejvyšších ctností, a to ctnosti pokory. Zajímala by mě její pozice v hierarchii ostatních ctností a zda existuje dostupná literatura, která by se tomuto tématu věnovala. Zatím jsem hledala v teologický ch slovnících, které jsou v tomto směru velmi stručné, a u Tomáše Akvinského, jehož dílo trpí zase opačným problémem. Je příliš rozsáhlé a nevím, jak se v něm správně orientovat.
Snad je to z mého dotazu částečně patrné, ale přece jen, aby byl správně pochopen - jsem studentkou FF a o pokoře bych chtěla napsat seminární práci. Zatím marně pátrám po literatuře, které zřejmě mnoho není /vhodné by byly i práce naopak o pýše, a nebo třeba o poslušnosti/, a zároveň při této cestě objevuji neskonalý význam této ctnosti.
Děkuji za trpělivost při čtení mého dotazu a za Vaši odpověď.
S pozdravem
Mirka J.
Datum zveřejění: 30.4.2003
Otázka:
Svátost smíření, mám příliš přecitlivělé svědomí ?
Je mi 24, byl jsem u svátostí smíření asi po sedmi letech. Pečlivě jsem se připravoval, chci znovu začít. Vše jsem se snažil vyznat, jak jsem myslel, že je to nejlepší. Z nervozity jsem MOŽNÁ nepřečetl jeden hřích vůbec, nebo přesně tak jak jsem to měl sepsáno. Opravdu nevím a také jsem mohl vše vyznat správně. Rozhodně to nebylo úmyslné. A teď, pořád mě hlodá svědomí, i když si řeknu, vždyť jsem nic schválně nezamlčel a kněz mi navíc před rozhřešením řekl, že se mi odpouštějí i hříchy, na které jsem zapomněl, abych prý mohl
být klidný.
Dále jsem si vzpomněl na toto: Když jsem byl asi v 6, nebo 7 třídě, kdosi nám říkal, že nemáme Bohu přísahat s něčím, co nevíme, jestli můžeme splnit a že nejlépe je nepřísahat vůbec. Matně si vzpomínám, že jsem prohlásil cosi jako, že přísahám že nikdy nebudu pít pivo, nebo alkohol, či chodit do hospody, opravdu nevím přesně a nevím jestli jsem to přísahal i Bohu.
Od té doby jsem toho samozřejmě vypil dost :-)
Jak se teda mám zachovat ? Přece na posezení u piva s přáteli není nic špatného (když se to nepřehání).
Sám sobě říkám, že jsou to hlouposti a že Bohu snad nezáleží na takovýchto věcech a jednotlivých slovech, ALE proč mi jdou pořád na mysl? Proč nemůžu pocítit opravdovou radost z odpuštění ? Mám jít znovu ke zpovědi ? Mám strach, že se do všeho ještě více zamotám, že vyvstanou nové a nové pochybnosti a já skončím jako před tím.
A já si tolik přeji vrátit se zase k Bohu, protože jsem poznal, že bez Boha byl můj život k ničemu. Chtěl bych zlepšit svůj život a jednání, přistupovat konečně pravidelně k sv. přijímání a tyhle věci jakoby mi chtěli stát v cestě. Je možné, že je tohle „hlodání svědomí“ formou, jak se ďábel snaží mě zmást a znovu odvést z cesty k Bohu ? Mám to brát jako zkoušku, kterou musím projít? Mám méně poslouchat svoje svědomí?
Rád bych udělal za svou pochybnou minulostí tlustou čáru a řekl Bohu svoje ANO, tady jsem, už nechci hřešit. Místo toho mám strach, jestli mi Bůh odpustil, jestli se nedopouštím dalšího hříchu.
Děkuji za Vaši odpověď a zároveň Vám děkuji za tuhle službu, kterou na internetu děláte.
Mezi tolika zlem a komercí, zde má své místo i Bůh a to je moc dobře.
S pozdravem Radek
Datum zveřejění: 28.4.2003
Otázka:
Zdravím Vás,
mám jeden takový problém.Je mi 15 let a chodím na přípravu k biřmování.Myslím, že se od té doby změnil můj přístup k Bohu.(K lepšímu).když jsem byla u zpovědi, řekla jsem sice, že jsem byla naposledy u zpovědi před rokem, ale aniž bych si to uvědomila, řekla jsem pouze hříchy asi za poslední měsíc.Došlo mi to až těsně před svatým přijímáním.Na přijímání jsem šla-dopustila jsem se svatokrádeže? A ještě jeden háček:když se mě pan děkan u zpovědi zeptal , jestli se modlím ráno a večer, řekla jsem ano, i když se modlím jen někdy.
Děkuji za Vaši ochotu, odpovědět na můj dotaz.
Datum zveřejění: 24.4.2003
Otázka:
Moc vás všechny zdravím:
Ráda bych se nechala pokřtít, vím, že je nutná příprava u kněze a zajímalo by mě co vše je nutné nastudovat a které knihy doporučujete. Studuji jinde než mám trvalé bydliště, je tedy nutné absolvovat přípravu na farnosti ke které připadám, nebo je možné ji absolvovat v podstatě kdekoliv? Děkuji
Datum zveřejění: 15.4.2003
Otázka:
Velice by me zajimalo neco o Katerine Laboure, nebo alespon odkaz na nejakou knihu, kde by bylo mozne si o tom precist neco vic. Mela jsem moznost navstivit kostel La Chapelle des Apparitions v Parizi kde lezi jeji neporusene telo a velice se me to citove dotklo. Dekuji a srdecne zdravim
Datum zveřejění: 15.4.2003
Otázka:
Snažím se chodit 1x za měsíc ke zpovědi a ke sv. příjímání - ale v poslední době se cítím lhostejná k Ježíší zvláště ve sv. příjímání. Chyba je samozřejmě u mě, ale nevím, kde mám hledat její kořeny. Děkuji
Datum zveřejění: 10.4.2003
Otázka:
Dobrý den, chtěla bych se dotázat na služby svého anděla. Otec František píše ve své knize Věřím v Boha II. díl, že bychom měli více využívat služeb svých andělů. Nerada bych využívala, ale co si mám představit pod "využitím služeb svého anděla"? Jak se vůbec chovat, aby mu bylo jasné, že o jeho "doprovodu" vím? Stačí vzpomenout si a oslovovat ho v modlitbách?
Děkuji.
Datum zveřejění: 10.4.2003
Otázka:
Pán ať je s Vámi, pokoj Vám!
Prosím Vás, pokud je to možné o vysvětlení pojmů a nejen pojmů
Mám problémy s tím pochopit vztahy uvnitř sebe sama : rozum, vůle, srdce,mysl,cit,duše,duch,vnitřní síla,tělo-duše (to mi je asi nejvíce jasné),tělo-duch, srdce-vůle,duše-cit.
Například: při zpytování svědomí za uplynulý den,před večerní modlitbou, si vzpomenu na událost, kterou jsem prožil a kam ji zařadit, byl to projev srdce,nebo rozumu,nebo citu či vůle ?
Oproti předchozímu plánu jsem nejdříve vyřídil jinou záležitost, protože to bylo na cestě - předpokládám vliv rozumu, ale současně jsem si uvědomil, že jsou tam sympatičtější lidé - možná,že právě proto jsem tam šel nejdříve, tedy cit zdůvodněný rozumem?Pokud to vypadá malicherně tak to možná pro ten kulhající příklad, ale některé své projevy mám opravdovou potřebu zařadit a také se mi neustále objevuje slovo s r d c e (prohledal jsem celý archiv) a především k tomu hledám vztahovost. Vždy si pokládám otázku vyšlo to z mého srdce? Nebyl to chladný kalkul rozumu?
Děkuji a nezlobte se, možná jsem puntíčkář.
Dobrořečím Bohu za všechno jeho stvoření a také za to, že i na nepatrné shlíží a zabývá se jejich problémky.
Děkuji.
Otázka:
Zdravím,
hrozně mě zajímá, jak je to s tzv.pozvedáním od Boha.Má kmotra říkala že skutky které nejsou činěny z opravdové lásky, tzn.čistě pro Boha, jsou v Božích očích téměř zbytečné.Zkoušela jsem to tedy a brzy jsem totálně ztroskotala, protože jsem nevěděla, co si přitom představovat, jak se chovat, měla jsem pocit, že jsem jako kdyby stažená a nemůžu se na tu činnost soustředit.Také mám vážné zdravotní problémy, což mi moc nepřidalo.Tak jsem toho radši nechala.Jeden čas jsem pobývala v klášteře, bylo to tam moc pěkné, myslím že tam právě šlo o to "pozvedání Pánem", všimla jsem si, že některé zkušené sestry jakoby létají při práci a byly plné radosti a šťastné.Můžete mi to blíže vysvětlit?Může to zvládnout každý člověk nebo je to dost náročné?Děkuji
Datum zveřejění: 20.11.2003
Otázka:
Modlitba je osobní rozhovor s Bohem.
Po zpovědi dostáváme "dostiučinění", prostě trest za hříchy, a to ve formě modlitby.
Může být rozhovor s Bohem dáván jako trest za hříchy?
Datum zveřejění: 13.10.2003
Otázka:
Setkal jsem se s pojmy "duch rozlišování", "dar rozlišování".
Co to je za pojmy a jaké druhy darů představují? Děkuji za odpověď.
Datum zveřejění: 10.10.2003
Otázka:
Doporučuje se společná modlitba, že prý je silnější a účinnější a Bůh jí spíše vyhoví. Operuje se při tom s veršem Mt 18,20 "Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich." To se týká ale třeba mše nebo pochodů pro život atd.
Pro modlitbu přece platí něco jiného: Mt 6,6: "Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí." Takže modlit se má každý sám, ne? Poradíte mi? Děkuji.
Datum zveřejění: 29.9.2003
Otázka:
Potřebovala bych poradit, zda mohu cvičit jógu a zústat dobrým křesťanem, tj jestli tyto věci nejdou zcela proti sobě. Myslím tím to-sama za sebe- že mám alergie, astma, mizernou fyzickou kondici a jóga jakožto systém cvičení se mi jeví jako řešení. Nechci však nic činit proti Pánu Bohu. Děkuji za odpověď a mějte se pěkně!
Datum zveřejění: 24.9.2003
Otázka:
Dobrý den,
zajímá mne názor na výklad snů a snáře v dnešní době.
Předem děkuji za odpověď.
Datum zveřejění: 20.8.2003
Otázka:
Častokrát slýchám, že Bůh na nikoho z nás nenaloží více, než unese. Co to v praxi znamená?
Datum zveřejění: 10.8.2003
Otázka:
Pomalu každý kněz požaduje po věřících: Pravidelné čtení písma, konání dobrých skutků, růženec, pokoru, pravidelnou účast na mši. Ptám se k čemu mi je pravidelné memorování Písma když mi je skryt jeho vnitřní smysl? Kdo mi ho vysvětlí, misto blbého moralizování a stupidních rad typu:za postní období přečti celé Písmo.Proč se mám modlit pravidelně růženec, když mysl není svěží, pokojná a otevřená? Není z toho chudák Panna Maria paf, když ji neustále říkám jak kolovrátek jedno a to samé? K čemu být upnut na historického Krista, když Kristus uvnitř mne neroste?
Datum zveřejění: 9.8.2003
Otázka:
Ahoj!
Mám takový dost velký problém. Bydlím na vesnici, kde také chodím do kostela. Tedy až dosud jsem tady chodila. Když jsme se sem před osmi lety přestěhovali, začala jsem tu s mým bratrem ministrovat - žádné jiné děcka sem nechodily, věkový průměr je až dosud 60 let..., občas někdo umře...
Bratr postupně odmítl do tohoto kostela chodit - jezdí každý týden radši do vedlejší vesnice, kde má kamaráda, jsou tam i jiné děcka, mladý kněz...
Já jsem tady vždycky ministrovala ráda, ale v posledních letech mi začalo vadit, že stále musím ministrovat, že není kdo jiný, člověk je fakt jako uvázaný(navíc už je mi 20).
Taky mi velmi vadí to, že mše jsou v sobotu ve dvě hodiny odpoledne
, kněz neumí dát v kázání poučení do všedního života, ačkoli jinak si ho velmi vážím. Taky se často už stalo, že nám spojil tu jedinou sobotní mši - s nedělní platností - s pohřbem...
Už poslední měsíc tady nechodím, prostě nemůžu. Věřte mi, že já z té mše nic nemám, raději jezdím do nedalekého města na mši v neděli.
Proč Vám ale tohle všechno píšu - setkala jsem se totiž spíše s negativními reakcemi na své chování, proto Vás prosím o jedno - dělám vůbec dobře?
Já osobně si myslím, že asi spíš ano.
Taky bych byla ráda, pokud má někdo podobný problém, nebo zkušenosti, aby mi o tom napsal. Možná, že pak budu mít na celou věc trochu jiný - ne tak subjektivní pohled.
Datum zveřejění: 5.8.2003
Otázka:
Dobrý den. Mám otázku ohledně hříchů neúmyslně nevyznaných při svátosti smíření (zpovědi). Je to tak, že: a) je třeba takové hříchy, dejme tomu dokonce těžké, vyznat při další zpovědi, nebo b) už to není třeba, protože ony určité hříchy už byly ve svátosti smíření, při které byly neúmyslně nevyznány, odpuštěny? Věřím, že platí b); a že je slučitelné i s KKC 1493 („Kdo chce dosáhnout smíření s Bohem a s církví, musí vyznat knězi všechny těžké hříchy, které ještě nevyznal [tzn. úmyslně nevyznal?] a na něž si po pečlivém zpytování svědomí vzpomíná.“).
Ptám se, protože jsem byl u své první zpovědi před dvěma lety a byl tehdy nervózní: i když jsem měl své vyznání napsáno - pravda, poněkud nepřehledně - myslím, že jsem něco z toho, co jsem měl napsáno či připraveno, přehlédl a nevyznal. Ale nemyslím, že to bylo skutečně úmyslné či vědomé, spíš zapracovala nervozita a zmatenost.
Kromě toho jsem po první zpovědi po delší době objevil nezanedbatelné hříchy, které předcházely mé první zpovědi a které jsem nevyznal a ani si je ke zpovědi nepřipravil či nenapsal, protože jsem si na ně při přípravě na první zpověď nevzpomněl. Zase si nemyslím, že to bylo skutečně úmyslné či vědomé.
Chci však radši znát i Vaši odpověď na otázku, kterou jsem položil na začátku. Ke svátosti smíření totiž chodím pravidelně a mrzelo by mne, kdybych k ní přistupoval jaksi „nečistě“ a polovičatě.
Děkuji mnohokrát za Vaši odpověď (která mi už dvakrát určité věci objasnila). Mějte se dobře.
Datum zveřejění: 22.5.2003
Otázka:
Dobrý den,
prosím Vás chtěla jsem se zeptat na Váš názor. Čím nebo kým je vyvolán pocit strachu u člověka, zda-li je možné ho mírnit či eliminovat modlitbou a prosbou, nebo zda-li je to spíše záležitost pro psychology, hypnotyzéry a podobné čaroděje. Moc děkuji za odpověď. Laďka
Datum zveřejění: 9.5.2003
Otázka:
Dobrý den v tomto Svatém týdnu
rád bych see Vás zeptal jaké podmínky musí člověk splňovat, aby se mohl stát biřmovacím kmotrem? A jaké jsou pak jeho povinnosti (krom2 modlitby)?
Děkuji předem za odpověd´ a omlouvám se jestli otázka zní příliš farizejsky
Bud´te s Bohem
Datum zveřejění: 6.5.2003
Otázka:
Srdečně Vás zdravím a prosím Vás o radu týkající se jedné z nejvyšších ctností, a to ctnosti pokory. Zajímala by mě její pozice v hierarchii ostatních ctností a zda existuje dostupná literatura, která by se tomuto tématu věnovala. Zatím jsem hledala v teologický ch slovnících, které jsou v tomto směru velmi stručné, a u Tomáše Akvinského, jehož dílo trpí zase opačným problémem. Je příliš rozsáhlé a nevím, jak se v něm správně orientovat.
Snad je to z mého dotazu částečně patrné, ale přece jen, aby byl správně pochopen - jsem studentkou FF a o pokoře bych chtěla napsat seminární práci. Zatím marně pátrám po literatuře, které zřejmě mnoho není /vhodné by byly i práce naopak o pýše, a nebo třeba o poslušnosti/, a zároveň při této cestě objevuji neskonalý význam této ctnosti.
Děkuji za trpělivost při čtení mého dotazu a za Vaši odpověď.
S pozdravem
Mirka J.
Datum zveřejění: 30.4.2003
Otázka:
Svátost smíření, mám příliš přecitlivělé svědomí ?
Je mi 24, byl jsem u svátostí smíření asi po sedmi letech. Pečlivě jsem se připravoval, chci znovu začít. Vše jsem se snažil vyznat, jak jsem myslel, že je to nejlepší. Z nervozity jsem MOŽNÁ nepřečetl jeden hřích vůbec, nebo přesně tak jak jsem to měl sepsáno. Opravdu nevím a také jsem mohl vše vyznat správně. Rozhodně to nebylo úmyslné. A teď, pořád mě hlodá svědomí, i když si řeknu, vždyť jsem nic schválně nezamlčel a kněz mi navíc před rozhřešením řekl, že se mi odpouštějí i hříchy, na které jsem zapomněl, abych prý mohl
být klidný.
Dále jsem si vzpomněl na toto: Když jsem byl asi v 6, nebo 7 třídě, kdosi nám říkal, že nemáme Bohu přísahat s něčím, co nevíme, jestli můžeme splnit a že nejlépe je nepřísahat vůbec. Matně si vzpomínám, že jsem prohlásil cosi jako, že přísahám že nikdy nebudu pít pivo, nebo alkohol, či chodit do hospody, opravdu nevím přesně a nevím jestli jsem to přísahal i Bohu.
Od té doby jsem toho samozřejmě vypil dost :-)
Jak se teda mám zachovat ? Přece na posezení u piva s přáteli není nic špatného (když se to nepřehání).
Sám sobě říkám, že jsou to hlouposti a že Bohu snad nezáleží na takovýchto věcech a jednotlivých slovech, ALE proč mi jdou pořád na mysl? Proč nemůžu pocítit opravdovou radost z odpuštění ? Mám jít znovu ke zpovědi ? Mám strach, že se do všeho ještě více zamotám, že vyvstanou nové a nové pochybnosti a já skončím jako před tím.
A já si tolik přeji vrátit se zase k Bohu, protože jsem poznal, že bez Boha byl můj život k ničemu. Chtěl bych zlepšit svůj život a jednání, přistupovat konečně pravidelně k sv. přijímání a tyhle věci jakoby mi chtěli stát v cestě. Je možné, že je tohle „hlodání svědomí“ formou, jak se ďábel snaží mě zmást a znovu odvést z cesty k Bohu ? Mám to brát jako zkoušku, kterou musím projít? Mám méně poslouchat svoje svědomí?
Rád bych udělal za svou pochybnou minulostí tlustou čáru a řekl Bohu svoje ANO, tady jsem, už nechci hřešit. Místo toho mám strach, jestli mi Bůh odpustil, jestli se nedopouštím dalšího hříchu.
Děkuji za Vaši odpověď a zároveň Vám děkuji za tuhle službu, kterou na internetu děláte.
Mezi tolika zlem a komercí, zde má své místo i Bůh a to je moc dobře.
S pozdravem Radek
Datum zveřejění: 28.4.2003
Otázka:
Zdravím Vás,
mám jeden takový problém.Je mi 15 let a chodím na přípravu k biřmování.Myslím, že se od té doby změnil můj přístup k Bohu.(K lepšímu).když jsem byla u zpovědi, řekla jsem sice, že jsem byla naposledy u zpovědi před rokem, ale aniž bych si to uvědomila, řekla jsem pouze hříchy asi za poslední měsíc.Došlo mi to až těsně před svatým přijímáním.Na přijímání jsem šla-dopustila jsem se svatokrádeže? A ještě jeden háček:když se mě pan děkan u zpovědi zeptal , jestli se modlím ráno a večer, řekla jsem ano, i když se modlím jen někdy.
Děkuji za Vaši ochotu, odpovědět na můj dotaz.
Datum zveřejění: 24.4.2003
Otázka:
Moc vás všechny zdravím:
Ráda bych se nechala pokřtít, vím, že je nutná příprava u kněze a zajímalo by mě co vše je nutné nastudovat a které knihy doporučujete. Studuji jinde než mám trvalé bydliště, je tedy nutné absolvovat přípravu na farnosti ke které připadám, nebo je možné ji absolvovat v podstatě kdekoliv? Děkuji
Datum zveřejění: 15.4.2003
Otázka:
Velice by me zajimalo neco o Katerine Laboure, nebo alespon odkaz na nejakou knihu, kde by bylo mozne si o tom precist neco vic. Mela jsem moznost navstivit kostel La Chapelle des Apparitions v Parizi kde lezi jeji neporusene telo a velice se me to citove dotklo. Dekuji a srdecne zdravim
Datum zveřejění: 15.4.2003
Otázka:
Snažím se chodit 1x za měsíc ke zpovědi a ke sv. příjímání - ale v poslední době se cítím lhostejná k Ježíší zvláště ve sv. příjímání. Chyba je samozřejmě u mě, ale nevím, kde mám hledat její kořeny. Děkuji
Datum zveřejění: 10.4.2003
Otázka:
Dobrý den, chtěla bych se dotázat na služby svého anděla. Otec František píše ve své knize Věřím v Boha II. díl, že bychom měli více využívat služeb svých andělů. Nerada bych využívala, ale co si mám představit pod "využitím služeb svého anděla"? Jak se vůbec chovat, aby mu bylo jasné, že o jeho "doprovodu" vím? Stačí vzpomenout si a oslovovat ho v modlitbách?
Děkuji.
Datum zveřejění: 10.4.2003
Otázka:
Pán ať je s Vámi, pokoj Vám!
Prosím Vás, pokud je to možné o vysvětlení pojmů a nejen pojmů
Mám problémy s tím pochopit vztahy uvnitř sebe sama : rozum, vůle, srdce,mysl,cit,duše,duch,vnitřní síla,tělo-duše (to mi je asi nejvíce jasné),tělo-duch, srdce-vůle,duše-cit.
Například: při zpytování svědomí za uplynulý den,před večerní modlitbou, si vzpomenu na událost, kterou jsem prožil a kam ji zařadit, byl to projev srdce,nebo rozumu,nebo citu či vůle ?
Oproti předchozímu plánu jsem nejdříve vyřídil jinou záležitost, protože to bylo na cestě - předpokládám vliv rozumu, ale současně jsem si uvědomil, že jsou tam sympatičtější lidé - možná,že právě proto jsem tam šel nejdříve, tedy cit zdůvodněný rozumem?Pokud to vypadá malicherně tak to možná pro ten kulhající příklad, ale některé své projevy mám opravdovou potřebu zařadit a také se mi neustále objevuje slovo s r d c e (prohledal jsem celý archiv) a především k tomu hledám vztahovost. Vždy si pokládám otázku vyšlo to z mého srdce? Nebyl to chladný kalkul rozumu?
Děkuji a nezlobte se, možná jsem puntíčkář.
Dobrořečím Bohu za všechno jeho stvoření a také za to, že i na nepatrné shlíží a zabývá se jejich problémky.
Děkuji.
Zpět na otázky
