Výpis dotazů z rubriky: Duchovní život
| Předchozí stránka | Další stránka |
Datum zveřejění: 2.5.2002
Otázka:
Prosil bych o radu jak se správně zpovídat resp. zpytovat svědomí. Jde o to, že dříve jsem se měl z čeho zpovídat. Skutky jako lež, podvod, pomluva, odsuzování, hříchy proti čistotě atd. byly „součástí“ mého života. Dnes se snažím jít každý měsíc ke zpovědi, mám stále pocit velké hříšnosti, ale v podstatě neumím konkrétně pojmenovat své hříchy nebo nemám naprosto jasno, zda-li to hřích byl či ne. Není mi např. jasné, zda-li je hřích když např. v práci neřeknu pravdu proto, abych někomu neublížil resp. nešířil o něm něco co je sice pravda, ale není mojí kompetencí to posuzovat a sdělovat. Nebo naprosté dilema mám v otázce čistoty. Např. při pohledu nebo setkání s ženou mně přijde na mysl nečistá myšlenka (touha), kterou okamžitě zavrhnu. Abych se vystříhal těchto představ, nedívám se již roky na televizi apod. Nicméně ve smyslu slov Pána Ježíše „ Mt 5,28 Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.“ mám pocit velké hříšnosti. Takže ještě jedna otázka: co dělat proti tomuto pokušení?
Datum zveřejění: 2.5.2002
Otázka:
Dobrý den, četla jsem si odpovědi na různé otázky. Hodně lidí píše o tom , jak nás má Bůh rád se všemi chybami a tak. Jak to můžete vědět, jak tomu mohu věřit? Jsem věřící, ale silně pochybující. Prosím proto o odpověd víc lidí - třeba vlastní zkušenosti. Ale takovýto Bůh je láska, má tě rád - to je fajn, ale jaksi tomu nemohu uvěřit. Dá se s tím něco dělat? Ráda bych tomu věřila. Děkuji předem za odpověd
Datum zveřejění: 24.4.2002
Otázka:
Mám velmi staré prarodiče(devadesát let) a jsou ještě poměrně čilí a zajímají se o dění ve světě, hodně čtou a mají bystrý úsudek. Nikdy nebyli praktikujícími křesťany a ke katolické círvi měli mnoho výhrad. Nyní už se ostré antipatie otupily. Poslouchají bohoslužby každou neděli na stanici "Praha". Ale přesto nemají zájem o život v Církvi(svátosti). Bojím se, aby neumřeli nesmířeni s Bohem. Už vícekrát měli "na kahánku". Už jsem zkoušel s nimi mluvit o svátosti pomazání nemocných, ale říkají "až někdy později". Jsem s nimi v kontaktu max.4x do roka. Co mohu pro jejich spásu maximálně udělat? Posílám jim letáčky, mluvím s nimi o spáse, modlím se za ně.Je nutné, aby přijali svátost pomazání nemocných nebo stačí se modlit ze jejich spásu, např. korunku k Božímu milosrdenství?
Datum zveřejění: 23.4.2002
Otázka:
Dobrý vecer,
již dlouhou dobu hledám kde mne Pán Buh chce mít a nejak mne to táhne k reholnímu životu. Myslíte si že by bylo možno v nekterém kláštere pobýt spolu s mnichy pár dní? Dekuji Vám za odpoved.
Datum zveřejění: 19.4.2002
Otázka:
Zdravim Vas,
mnoho se v dnesnich dnech diskutuje na internetu o pravosti zjeveni v Medjugoriji, slysel jsem ze to jsou udajne posledni prave zjeveni a ze potom bude jeste nekolik zjeveni jinde ve svete, ale ty uz nebudou prave. Chci se zeptat, jaky je Vas nazor na Medjugorji a taky na Litmanovou, kde zacala zjeveni pozdeji a tudiz by mely byt podle slov Panny Marie falesne. Jak se rika ze vsechno se pozna podle toho jake to nese ovoce tak jak v Medjugirji tak Litmanove je spoustu obraceni a uzdraveni.Osobne si myslim ze k obraceni nebo uzdraveni muze dojit kdekoliv ve svete kde se schazeji lide v dobre vire, modlidbe a doufaji v pomoc od Boha. Logicky, cim vic lidi se modli tim vetsi sila to musi byt. Dekuji za odpoved a preji krasny zbytek dne.
Datum zveřejění: 19.4.2002
Otázka:
Jeden můj dobrý kamarád opravdu žije víru. Boha poznal asi před 5 lety,ale stále nemůže pochopit jednu věc týkající se zpovědi. Říká, že ke zpovědi jde asi tak max. 2x do roka, protože víckrát do zpovědnice nemusí, protože se Bohu zpovídá a lituje svých prohřešků každodenně při rozhovoru s Ním. Nevím co mu mám na to říct a jak mu to všechno vysvětlit, protože se mi zdá, že má v podstatě pravdu, i když já chodím ke zpovědi 1x za měsíc, i častěji, když je potřeba.
Můj druhý dotaz se také týká svátosti smíření. Když jdu ke sv. zpovědi a úmyslně neřeknu před knězem a tím pádem i před Bohem nějaký hřích, znamená to, že je celá tato zpověď neplatná a řečené hříchy se mi neodpustí?
Datum zveřejění: 16.4.2002
Otázka:
Abychom mohli milovat druhé, musíme nejprve milovat sami sebe... Základní věc, ale zdá se mi, že vůbec ne jednoduchá. Můžete poradit, co má člověk dělat pro to, aby skutečně sám sebe miloval a přijímal? Vím, skvělé jsou např. knížky M. Quista, J. Augustyna, exercicie atd. Z vlastních zkušeností a neustálých "pádů do hlubin" jsem však přesvědčená, že člověk se sám z bahna nevytáhne. Je to tedy vše otázka modlitby a Boží milosti? Ale když v tomto směru nic nedělám, nespoléhám pak opovážlivě na Boha, že vše udělá za mne? Kde je hranice? Nedávno mě zaskočil zpovědník dotazem, co s neláskou vůči sobě dělám. Dá se vůbec něco dělat?
Datum zveřejění: 15.4.2002
Otázka:
Dobrý den. Chtěl bych Vás poprosit alespoň o krátký komentář k mému problému a nebo o odkaz na dostupnou literaturu či odkaz na internetu. Chcete-li můžete otázku i odpověď zveřejnit na internetu. Můj problém se týká svátosti smíření. Mám pocit, že se nezpovídám správně. Vlastně ani nevím, jak se mám zpovídat. Vezmu-li u úvahu například délku zpovědi. Většina lidí stráví ve zpovědnici v průmeru tak kolem 10 minut. Já jsem vždy "hotov" za 3-4 minuty. Rozhodně to není tím, že bych málo hříšný. Dále jsem se setkal se spoustou téměř shodných svědectví ve kterých lidé říkají, jak moc je tato svátost posiluje. Já bych to tak asi formulovat nemohl. Nevím, kde je chyba a prosím o pomoc. Za odpověď děkuji.
Datum zveřejění: 26.3.2002
Otázka:
V jednom podobenství Pán Ježíš mluví o Božím království jako o perle, kterou když jeden kupec objevil,
prodal všechno co má a koupil tu perlu. V duchu tohoto podobenství bych se chtěl zeptat asi takto:
jak mám stále více objevovat perlu křesťanství (křesťanského života), abych žil skutečným křesťanským
životem stále méně z povinnosti, sebepřekonávání atd. a stále více z jakési "přirozené" touhy a s radostí ?
Jak být stále více křesťanem ze srdce (a ne jen z rozumu) ? Jak si celé křesťanství uvědomit (pochopit jej),
aby to nebylo něco k čemu se utíkám až v těžkých chvílích popř. když se to hodí mým (sobeckým) zájmům ?
Datum zveřejění: 18.3.2002
Otázka:
Je špatné pokušení(je to hřích),když jsou velmi rouhavá,ale rozhodně s nimi nesouhlasím?Jak se pokušením mám bránit?
Datum zveřejění: 14.3.2002
Otázka:
Dobrý den. Chtěla bych Vás požádat o radu. Velmi často se dostávám do situace, kdy se s někým nepohodnu, pak nezvládám tak dobře svoje povinnosti (důsledkem stresu)a tím pádem se mi dostaví výčitky svědomí. Abych to ujasnila, uvedu příklad toho, co jsem zažila včerejší den:
Nepohodla jsem se se svým přítelem. Vlastně jsem byla smutná z toho, že už mi třetí den sliboval, že se mnou půjde na společnou procházku. Dopadlo to tak, že si šel lehnout a řekl že půjdeme za půl hodiny. Po půlhodině se ale vymluvil že je unavený a že mu není dobře. Byla jsem z toho smutná. Nejdřív se mi s ním nechtělo ani mluvit, ale pak jsem mu řekla, že je mi moc líto, když neplní to, co mi slíbí. Ale odpustila jsem mu to. Taky jsme se ten den bavili na téma pohřbu. Mému příteli totiž nedávno zemřela babička Jana. Věci kolem pohřbu zařizoval jeho táta, který s Janou žil v jednom bytě. Dopadlo to tak, že jí ani pohřeb nezařídil. Na parte bylo pouze napsáno: "Na přání zesnulé byla kremace provedena v tichosti". Myslím ale, že ona si to tak nepřála. Když jsem to četla, docela mě to šokovalo. Víte, ještě nikdy předtím jsem se nesetkala s tím, že by zemřelý člověk neměl pohřeb. Ze strany otce mého přítele mě to docela překvapilo. Připadalo mi to, jako kdyby k zesnulé po její smrti už neměl žádnou úctu a jako kdyby ho to dál už nezajímalo. Jako kdyby mu už potom bylo jedno, co s ní bude. Nechápu, jaktože ani necítil potřebu se s ní rozloučit. Nevím, ale napadala mě i myšlenka, že to prostě tak udělal z vlastní pohodlnosti. Jako by uvažoval tahle: "Vždyť bez pohřbu to je přece jednodušší, člověk s tím nemá tolik starostí, nemusí se dostavit na žádný pohřeb, komu by se tam chtělo chodit a kromě toho, Jana už je přece mrtvá, nikdo jí nepomůže a ona už o ničem neví. Nebudu si přece dělat ještě navíc zbytečné starosti s phřbem. Takhle je to pro nás jednosušší a pohodlnější." Já nemůžu vědět, jaký důvod měl otec mého přítele Janu takhle "odbít", jenom si to nedokážu nijak logicky vysvětlit. V mé duši to zanechalo velkou stopu a se vším jsem se svěřila svému přítleli a jak jsem to všechno teď popsala Vám, tak jsem to od srdce řekla i jemu. Jeho reakce na to byla taková, že zesmutněl, ihned se urazil a nemluvil se mnou. Já jsem se ho slušně ptala, proč a z jakého důvodu se mnou nemluví, když jsem jemu osobně nic nevyčítala, jenom jsem mu řekla, že mě přístup jeho otce k zesnulé Janě docela překvapil. Dlouho se mnou nemluvil. Pak jsem si to zase já začala vyčítat, že jsem svému příteli možná něčím z toho co jsem řekla ublížila - i když vlastně nevím čím konkrétně. Neřekla jsem nic proti němu. Nakonec, když už se mnou začal zase mluvit, jsem mu řekla, že si myslím, že si jeho babička aspoň ten pohřeb zasloužila a jaký na to má názor on. Na to mi řekl, že nad tím nepřemýšlí, a že tím pádem neví. Moje výčitky svědomí se k večeru ještě zvýšily tím, že jsem se nedostavila na jednu schůzi, na kterou jsem jedné osobě slíbila, že asi určitě přijdu. Vlastně jsem tam v takovém stavu ani nebyla schopna dojít.
Vlastně ani teď nevím, jestli jsem hodna po tom všem přisoupit ke svatému přijímání. Nejsem si vědoma žádného úmyslně spáchaného těžkého hříchu, kterého bych se dopustila právě v tomto dni, který jsem Vám tak podrobně popsala. Výčitek svědomí se však nemůžu zbavit. Nejvíce mě totiž raní, když někoho rozesmutním, a to se včera stalo. Poraďte mi prosím, co mám dělat. Jsem ještě hodna přijímat eucharistii? Co se týká těch rozepří: Jak se v takových situacích chovat? Nebo raději, jak takovým situacím předcházet?
Předem děkuji za Váš čas věnovaný mému delšímu dotazu a za Vaši odpověď. P.M.P.
Datum zveřejění: 7.3.2002
Otázka:
Nevím, jak katolíci přišli na to, že je Bůh spravedlivý?!
Tak já celý život žiji v postech, kajících skutcích a odříkání, a jiní si dopřávají, žijí v požitcích, smyslnosti a prostopášnostech, v nevěrách, pohodlí a v zajištěnosti, a pak máme mít stejný úděl? A to je ta spravedlnost? Jen na smrtelné posteli řeknou: Bože, sorry! a mají to dobré? S tím nemohu souhlasit!!!
A že mám pravdu, mohu doložit: Lukáš 15,4-10: "Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne? Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena, a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: `Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.´ Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují. Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: `Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.´ Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání."
Takže nad tím rošťákem, který se má celý život dobře, bude Pán plesat, a ti dobrodušní trotlové budou stát pokorně v hloučku někde na okraji jako celý život a němě přihlížet. Tohle katolíci fakt hlásají?
Datum zveřejění: 6.3.2002
Otázka:
Co je to mystika? Provozuje se ještě i dnes? Co je jejím obsahem? Nesouvisí s nějakým okultismem? Děkuji za odpověď.
Datum zveřejění: 5.3.2002
Otázka:
Prosím Vás, jak správně rozlišit: lpění na tvorech a lásku k lidem?
Co se přesně míní lpění na tvorech?
Děkuji Vám za bezvadné stránky, zvláště za tyto otázky a odpovědi!! Zdraví M.J.
Datum zveřejění: 1.3.2002
Otázka:
Četla jsem už několikrát v duchovní literatuře pojem "dělat apoštolát" a tomuto termínu moc nerozumím. Pochopila jsem, že apoštolát může dělat každý člověk, v jakémkoliv věku. Ale co to přesně znamená? Něco jako evangelizovat? Nevím si s tím rady. Chtěla jsem Vás poprosit, zda byste mi to mohli trochu osvětlit. Děkuji, Dana
Datum zveřejění: 27.2.2002
Otázka:
Dobrý den, zajímalo by mě co znamená komplentativní/konplentativní (nevím jak se to přesně píše). Vím, že jsou komplentativní řády, ale slyšela jsem to i v jiné souvislosti. Děkuji Jana
Datum zveřejění: 19.2.2002
Otázka:
Jak mám žít/modlit se ke skutečnému Bohu a ne jen k nějaké mojí představě Boha ? Jak si skutečnost Boží uvědomit ?
Datum zveřejění: 11.2.2002
Otázka:
prosím můžete mi zdělit, který katolický řád byl založen jako vůbec první ve světě. Děkuji za odpověď
Datum zveřejění: 16.1.2002
Otázka:
Chtěl bych se stát svatým. Co pro to mám udělat a kolik to stojí, aby mě katolická církev prohlásila za svatého?
Datum zveřejění: 4.1.2002
Otázka:
Nevím,jestli se už na tuto otázku někdo neptal,ale já jsem ji tady nenašla.Co je to vůbec breviář-vím,říká se modlitba církve.Ale proč se má modlit,co je to za texty,kdy vznikly,...?Děkuji moc za odpověď.
Otázka:
Prosil bych o radu jak se správně zpovídat resp. zpytovat svědomí. Jde o to, že dříve jsem se měl z čeho zpovídat. Skutky jako lež, podvod, pomluva, odsuzování, hříchy proti čistotě atd. byly „součástí“ mého života. Dnes se snažím jít každý měsíc ke zpovědi, mám stále pocit velké hříšnosti, ale v podstatě neumím konkrétně pojmenovat své hříchy nebo nemám naprosto jasno, zda-li to hřích byl či ne. Není mi např. jasné, zda-li je hřích když např. v práci neřeknu pravdu proto, abych někomu neublížil resp. nešířil o něm něco co je sice pravda, ale není mojí kompetencí to posuzovat a sdělovat. Nebo naprosté dilema mám v otázce čistoty. Např. při pohledu nebo setkání s ženou mně přijde na mysl nečistá myšlenka (touha), kterou okamžitě zavrhnu. Abych se vystříhal těchto představ, nedívám se již roky na televizi apod. Nicméně ve smyslu slov Pána Ježíše „ Mt 5,28 Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.“ mám pocit velké hříšnosti. Takže ještě jedna otázka: co dělat proti tomuto pokušení?
Datum zveřejění: 2.5.2002
Otázka:
Dobrý den, četla jsem si odpovědi na různé otázky. Hodně lidí píše o tom , jak nás má Bůh rád se všemi chybami a tak. Jak to můžete vědět, jak tomu mohu věřit? Jsem věřící, ale silně pochybující. Prosím proto o odpověd víc lidí - třeba vlastní zkušenosti. Ale takovýto Bůh je láska, má tě rád - to je fajn, ale jaksi tomu nemohu uvěřit. Dá se s tím něco dělat? Ráda bych tomu věřila. Děkuji předem za odpověd
Datum zveřejění: 24.4.2002
Otázka:
Mám velmi staré prarodiče(devadesát let) a jsou ještě poměrně čilí a zajímají se o dění ve světě, hodně čtou a mají bystrý úsudek. Nikdy nebyli praktikujícími křesťany a ke katolické círvi měli mnoho výhrad. Nyní už se ostré antipatie otupily. Poslouchají bohoslužby každou neděli na stanici "Praha". Ale přesto nemají zájem o život v Církvi(svátosti). Bojím se, aby neumřeli nesmířeni s Bohem. Už vícekrát měli "na kahánku". Už jsem zkoušel s nimi mluvit o svátosti pomazání nemocných, ale říkají "až někdy později". Jsem s nimi v kontaktu max.4x do roka. Co mohu pro jejich spásu maximálně udělat? Posílám jim letáčky, mluvím s nimi o spáse, modlím se za ně.Je nutné, aby přijali svátost pomazání nemocných nebo stačí se modlit ze jejich spásu, např. korunku k Božímu milosrdenství?
Datum zveřejění: 23.4.2002
Otázka:
Dobrý vecer,
již dlouhou dobu hledám kde mne Pán Buh chce mít a nejak mne to táhne k reholnímu životu. Myslíte si že by bylo možno v nekterém kláštere pobýt spolu s mnichy pár dní? Dekuji Vám za odpoved.
Datum zveřejění: 19.4.2002
Otázka:
Zdravim Vas,
mnoho se v dnesnich dnech diskutuje na internetu o pravosti zjeveni v Medjugoriji, slysel jsem ze to jsou udajne posledni prave zjeveni a ze potom bude jeste nekolik zjeveni jinde ve svete, ale ty uz nebudou prave. Chci se zeptat, jaky je Vas nazor na Medjugorji a taky na Litmanovou, kde zacala zjeveni pozdeji a tudiz by mely byt podle slov Panny Marie falesne. Jak se rika ze vsechno se pozna podle toho jake to nese ovoce tak jak v Medjugirji tak Litmanove je spoustu obraceni a uzdraveni.Osobne si myslim ze k obraceni nebo uzdraveni muze dojit kdekoliv ve svete kde se schazeji lide v dobre vire, modlidbe a doufaji v pomoc od Boha. Logicky, cim vic lidi se modli tim vetsi sila to musi byt. Dekuji za odpoved a preji krasny zbytek dne.
Datum zveřejění: 19.4.2002
Otázka:
Jeden můj dobrý kamarád opravdu žije víru. Boha poznal asi před 5 lety,ale stále nemůže pochopit jednu věc týkající se zpovědi. Říká, že ke zpovědi jde asi tak max. 2x do roka, protože víckrát do zpovědnice nemusí, protože se Bohu zpovídá a lituje svých prohřešků každodenně při rozhovoru s Ním. Nevím co mu mám na to říct a jak mu to všechno vysvětlit, protože se mi zdá, že má v podstatě pravdu, i když já chodím ke zpovědi 1x za měsíc, i častěji, když je potřeba.
Můj druhý dotaz se také týká svátosti smíření. Když jdu ke sv. zpovědi a úmyslně neřeknu před knězem a tím pádem i před Bohem nějaký hřích, znamená to, že je celá tato zpověď neplatná a řečené hříchy se mi neodpustí?
Datum zveřejění: 16.4.2002
Otázka:
Abychom mohli milovat druhé, musíme nejprve milovat sami sebe... Základní věc, ale zdá se mi, že vůbec ne jednoduchá. Můžete poradit, co má člověk dělat pro to, aby skutečně sám sebe miloval a přijímal? Vím, skvělé jsou např. knížky M. Quista, J. Augustyna, exercicie atd. Z vlastních zkušeností a neustálých "pádů do hlubin" jsem však přesvědčená, že člověk se sám z bahna nevytáhne. Je to tedy vše otázka modlitby a Boží milosti? Ale když v tomto směru nic nedělám, nespoléhám pak opovážlivě na Boha, že vše udělá za mne? Kde je hranice? Nedávno mě zaskočil zpovědník dotazem, co s neláskou vůči sobě dělám. Dá se vůbec něco dělat?
Datum zveřejění: 15.4.2002
Otázka:
Dobrý den. Chtěl bych Vás poprosit alespoň o krátký komentář k mému problému a nebo o odkaz na dostupnou literaturu či odkaz na internetu. Chcete-li můžete otázku i odpověď zveřejnit na internetu. Můj problém se týká svátosti smíření. Mám pocit, že se nezpovídám správně. Vlastně ani nevím, jak se mám zpovídat. Vezmu-li u úvahu například délku zpovědi. Většina lidí stráví ve zpovědnici v průmeru tak kolem 10 minut. Já jsem vždy "hotov" za 3-4 minuty. Rozhodně to není tím, že bych málo hříšný. Dále jsem se setkal se spoustou téměř shodných svědectví ve kterých lidé říkají, jak moc je tato svátost posiluje. Já bych to tak asi formulovat nemohl. Nevím, kde je chyba a prosím o pomoc. Za odpověď děkuji.
Datum zveřejění: 26.3.2002
Otázka:
V jednom podobenství Pán Ježíš mluví o Božím království jako o perle, kterou když jeden kupec objevil,
prodal všechno co má a koupil tu perlu. V duchu tohoto podobenství bych se chtěl zeptat asi takto:
jak mám stále více objevovat perlu křesťanství (křesťanského života), abych žil skutečným křesťanským
životem stále méně z povinnosti, sebepřekonávání atd. a stále více z jakési "přirozené" touhy a s radostí ?
Jak být stále více křesťanem ze srdce (a ne jen z rozumu) ? Jak si celé křesťanství uvědomit (pochopit jej),
aby to nebylo něco k čemu se utíkám až v těžkých chvílích popř. když se to hodí mým (sobeckým) zájmům ?
Datum zveřejění: 18.3.2002
Otázka:
Je špatné pokušení(je to hřích),když jsou velmi rouhavá,ale rozhodně s nimi nesouhlasím?Jak se pokušením mám bránit?
Datum zveřejění: 14.3.2002
Otázka:
Dobrý den. Chtěla bych Vás požádat o radu. Velmi často se dostávám do situace, kdy se s někým nepohodnu, pak nezvládám tak dobře svoje povinnosti (důsledkem stresu)a tím pádem se mi dostaví výčitky svědomí. Abych to ujasnila, uvedu příklad toho, co jsem zažila včerejší den:
Nepohodla jsem se se svým přítelem. Vlastně jsem byla smutná z toho, že už mi třetí den sliboval, že se mnou půjde na společnou procházku. Dopadlo to tak, že si šel lehnout a řekl že půjdeme za půl hodiny. Po půlhodině se ale vymluvil že je unavený a že mu není dobře. Byla jsem z toho smutná. Nejdřív se mi s ním nechtělo ani mluvit, ale pak jsem mu řekla, že je mi moc líto, když neplní to, co mi slíbí. Ale odpustila jsem mu to. Taky jsme se ten den bavili na téma pohřbu. Mému příteli totiž nedávno zemřela babička Jana. Věci kolem pohřbu zařizoval jeho táta, který s Janou žil v jednom bytě. Dopadlo to tak, že jí ani pohřeb nezařídil. Na parte bylo pouze napsáno: "Na přání zesnulé byla kremace provedena v tichosti". Myslím ale, že ona si to tak nepřála. Když jsem to četla, docela mě to šokovalo. Víte, ještě nikdy předtím jsem se nesetkala s tím, že by zemřelý člověk neměl pohřeb. Ze strany otce mého přítele mě to docela překvapilo. Připadalo mi to, jako kdyby k zesnulé po její smrti už neměl žádnou úctu a jako kdyby ho to dál už nezajímalo. Jako kdyby mu už potom bylo jedno, co s ní bude. Nechápu, jaktože ani necítil potřebu se s ní rozloučit. Nevím, ale napadala mě i myšlenka, že to prostě tak udělal z vlastní pohodlnosti. Jako by uvažoval tahle: "Vždyť bez pohřbu to je přece jednodušší, člověk s tím nemá tolik starostí, nemusí se dostavit na žádný pohřeb, komu by se tam chtělo chodit a kromě toho, Jana už je přece mrtvá, nikdo jí nepomůže a ona už o ničem neví. Nebudu si přece dělat ještě navíc zbytečné starosti s phřbem. Takhle je to pro nás jednosušší a pohodlnější." Já nemůžu vědět, jaký důvod měl otec mého přítele Janu takhle "odbít", jenom si to nedokážu nijak logicky vysvětlit. V mé duši to zanechalo velkou stopu a se vším jsem se svěřila svému přítleli a jak jsem to všechno teď popsala Vám, tak jsem to od srdce řekla i jemu. Jeho reakce na to byla taková, že zesmutněl, ihned se urazil a nemluvil se mnou. Já jsem se ho slušně ptala, proč a z jakého důvodu se mnou nemluví, když jsem jemu osobně nic nevyčítala, jenom jsem mu řekla, že mě přístup jeho otce k zesnulé Janě docela překvapil. Dlouho se mnou nemluvil. Pak jsem si to zase já začala vyčítat, že jsem svému příteli možná něčím z toho co jsem řekla ublížila - i když vlastně nevím čím konkrétně. Neřekla jsem nic proti němu. Nakonec, když už se mnou začal zase mluvit, jsem mu řekla, že si myslím, že si jeho babička aspoň ten pohřeb zasloužila a jaký na to má názor on. Na to mi řekl, že nad tím nepřemýšlí, a že tím pádem neví. Moje výčitky svědomí se k večeru ještě zvýšily tím, že jsem se nedostavila na jednu schůzi, na kterou jsem jedné osobě slíbila, že asi určitě přijdu. Vlastně jsem tam v takovém stavu ani nebyla schopna dojít.
Vlastně ani teď nevím, jestli jsem hodna po tom všem přisoupit ke svatému přijímání. Nejsem si vědoma žádného úmyslně spáchaného těžkého hříchu, kterého bych se dopustila právě v tomto dni, který jsem Vám tak podrobně popsala. Výčitek svědomí se však nemůžu zbavit. Nejvíce mě totiž raní, když někoho rozesmutním, a to se včera stalo. Poraďte mi prosím, co mám dělat. Jsem ještě hodna přijímat eucharistii? Co se týká těch rozepří: Jak se v takových situacích chovat? Nebo raději, jak takovým situacím předcházet?
Předem děkuji za Váš čas věnovaný mému delšímu dotazu a za Vaši odpověď. P.M.P.
Datum zveřejění: 7.3.2002
Otázka:
Nevím, jak katolíci přišli na to, že je Bůh spravedlivý?!
Tak já celý život žiji v postech, kajících skutcích a odříkání, a jiní si dopřávají, žijí v požitcích, smyslnosti a prostopášnostech, v nevěrách, pohodlí a v zajištěnosti, a pak máme mít stejný úděl? A to je ta spravedlnost? Jen na smrtelné posteli řeknou: Bože, sorry! a mají to dobré? S tím nemohu souhlasit!!!
A že mám pravdu, mohu doložit: Lukáš 15,4-10: "Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne? Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena, a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: `Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.´ Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují. Nebo má-li nějaká žena deset stříbrných mincí a ztratí jednu z nich, což nerozsvítí lampu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? A když ji nalezne, svolá své přítelkyně a sousedky a řekne: `Radujte se se mnou, poněvadž jsem nalezla peníz, který jsem ztratila.´ Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání."
Takže nad tím rošťákem, který se má celý život dobře, bude Pán plesat, a ti dobrodušní trotlové budou stát pokorně v hloučku někde na okraji jako celý život a němě přihlížet. Tohle katolíci fakt hlásají?
Datum zveřejění: 6.3.2002
Otázka:
Co je to mystika? Provozuje se ještě i dnes? Co je jejím obsahem? Nesouvisí s nějakým okultismem? Děkuji za odpověď.
Datum zveřejění: 5.3.2002
Otázka:
Prosím Vás, jak správně rozlišit: lpění na tvorech a lásku k lidem?
Co se přesně míní lpění na tvorech?
Děkuji Vám za bezvadné stránky, zvláště za tyto otázky a odpovědi!! Zdraví M.J.
Datum zveřejění: 1.3.2002
Otázka:
Četla jsem už několikrát v duchovní literatuře pojem "dělat apoštolát" a tomuto termínu moc nerozumím. Pochopila jsem, že apoštolát může dělat každý člověk, v jakémkoliv věku. Ale co to přesně znamená? Něco jako evangelizovat? Nevím si s tím rady. Chtěla jsem Vás poprosit, zda byste mi to mohli trochu osvětlit. Děkuji, Dana
Datum zveřejění: 27.2.2002
Otázka:
Dobrý den, zajímalo by mě co znamená komplentativní/konplentativní (nevím jak se to přesně píše). Vím, že jsou komplentativní řády, ale slyšela jsem to i v jiné souvislosti. Děkuji Jana
Datum zveřejění: 19.2.2002
Otázka:
Jak mám žít/modlit se ke skutečnému Bohu a ne jen k nějaké mojí představě Boha ? Jak si skutečnost Boží uvědomit ?
Datum zveřejění: 11.2.2002
Otázka:
prosím můžete mi zdělit, který katolický řád byl založen jako vůbec první ve světě. Děkuji za odpověď
Datum zveřejění: 16.1.2002
Otázka:
Chtěl bych se stát svatým. Co pro to mám udělat a kolik to stojí, aby mě katolická církev prohlásila za svatého?
Datum zveřejění: 4.1.2002
Otázka:
Nevím,jestli se už na tuto otázku někdo neptal,ale já jsem ji tady nenašla.Co je to vůbec breviář-vím,říká se modlitba církve.Ale proč se má modlit,co je to za texty,kdy vznikly,...?Děkuji moc za odpověď.
Zpět na otázky
