Datum zveřejnění: 28.8.2002
Rubrika: Etika a morálka
Počet reakcí: 4
Otázka:
Nevím, zda je dnes vhodná doba otevřít otázku svědomí, snad právě ona však může být „klíčovou otázkou“ naší civilizace. Je vůbec možné dobrat se pravdy o tomto „mechanismu“, který v sobě každý člověk nese? Jde pouze o výchovou daný algoritmus, nebo to může být jakýsi tajemný hlas dobra, který spí v hloubi každého z nás? Je to něco přirozeného, nebo v tom může být i jakýsi tajemný dotek Boha? Je to hlas, s nímž máme bojovat a který je třeba potlačovat, či jde o hlas, který nás může vést k životu (k tomu kdo je „Cesta, Pravda a Život“)? Je to víc než 12 let, co stáli v Praze proti sobě na jedné straně mladí kluci (snad ještě děti - komando) s plexisklovými štíty a na straně druhé lidé, studenti. Ti kluci tam tehdy brečeli. Byla to jen lítost nad sebou, nebo v tom mohlo být něco víc? Bylo to jejich svědomí? Jak se mohl člověk dočíst např. v knížce „Strana světí prostředky“, žije prý dodnes v Praze jistý pan Mácha, který to před více než padesáti lety nemálo „osolil“ faráři z východočeské Číhoště, kterého prý „uvyslýchal“ k smrti. Asi i on musel mít patrně nějaký důvod, aby se věnoval panu Toufarovi s tak láskyplnou péčí (viz ony dokumenty „Strana světí prostředky“, Tilia 2001). I on musel být zřejmě něčím puzen ke své nepříčetnosti. Je to tajemství jeho svědomí, jež v sobě tento starý pán dodnes nese??? Evangeličtí křesťané letničního typu dokáží označit hlas svědomí přímo jako Ducha Svatého. Musí být člověk už z principu neschopen rozlišit jakým „duchem“ je jeho vnitřní hlas veden, či daní na svoje ideály, na ten „hlas dobra v sobě“ může vést k životu, k něčemu dobrému – „ke spáse“ ?

V době, kdy probíhaly krvavé boje v nedalekém Rumunsku, vozili před 12 lety studenti jež „psali revoluci“ na venkov videokazety. Jedna z nich byla o potlačení studentských demonstrací v Číně na jaře roku 1989. Komentoval to brečící angličtinou hlas dívky, která byla poslední z organizátorů, která ještě přežila. Studenti se utábořili ve stanech na náměstí a odmítli se rozejít. V noci přijeli tanky – to bylo vidět pouze z dálky, ale i to bylo zřetelné – studenty ve stanech rozjezdili, pak polili benzínem a zapálili a pak už bylo vidět jen plápolavý oheň a následně cisterny, které to k ránu umývaly… A věřte - Tento amatérský dokument rozbrečel i ty, s nimiž už tak mnoho nepohne. A studenti v Číně šli proti tankům a společně zpívali Internacionálu. To, za co umírali, byli ideály lepší společnosti. Mnoho starších lidí zakusilo i u nás utrpení komunismu a následky těchto myšlenek pociťujeme dodnes. Bylo však umučení čínských studentů a to, k čemu je vedlo jejich svědomí jen zbytečné a „trestné“, nebo v tom mohlo být i něco ze záměru Boha, jehož láska je odpovědí na mnohá „proč“ lidé zde na Zemi vůbec mohou existovat, proč vůbec se odvažuje existovat Vesmír ?

To tedy pár prostých otázek k tématu lidského svědomí. Troufnete-li si připsat i něco k těmto „tajům“ lidské duše děkuji předem za vaši odpověď.

M.

---

Datum zveřejnění: 11.6.2002
Rubrika: Biblistika
Počet reakcí: 4
Otázka:
Předkládáme světu pravdivý obraz Boha?
O Bohu tvrdíme, že je nekonečně dobrý, milující, spravedlivý, že se za nás na kříži obětoval, atd.
Ale na druhé straně, když např. některé mamince zemře dítě, říkáme, že to byla Boží vůle, Pán Bůh dal, Pán Bůh vzal. Anebo když zemře člověk spravedlivý a užitečný na zákeřnou, nevyléčitelnou chorobu, který se modlil za své uzdravení i se svou rodinou a přáteli, říkáme, že "Pán povolal svého učedníka", tedy opět Boží vůle, záměr. Ale čím tato tvrzení můžeme doložit?
Přitom snadno můžeme doložit, že přáním Boha, tedy Boží vůlí bylo a je, aby byl ráj na zemi. Proč tomu tak není, dobře víme, netřeba rozebírat.
Když se v Lurdech stane nějaké zázračné uzdravení a dotyčný vyhlašuje, že je to Boží zásah, sejde se církevní komise, aby celou záležitost náležitě prošetřila i z lékařského hlediska. Myslím si, že je to hlavně z toho důvodu, aby se Církev nestala předmětem posměchu, kdyby se jednalo o věc přirozenou, omyl, nebo podvod.
Ale když se stane něco, co se z hlediska věcného nebo světského práva jeví jako naprosté bezpráví, např. trest smrti nevinnému, spravedlivému, či bezúhonnému člověku, a někdo vyhlašuje, že se jedná o Boží záměr, žádná komise se nesejde, asi ani neexistuje. A přitom se tím také stáváme terčem posměchu, nepochopení a odsuzování.
Samozřejmě vím, že existuje nezávislost přírodních sil, což znamená, že Bůh neřídí pohyb každého bacilu a viru v každém okamžiku, ani nedává neustále příkazy všem vlasům na našich hlavách, aby zůstaly, nebo vypadly.
Z fyziky si zase matně vzpomínám na princip neurčitosti, který nám říká, že náhoda v přírodě nejenže existuje, ale je tam přímo i uzákoněna.
Ale je toto jasné i lidem hledajícím nebo kritikům Církve?
Jestliže podsouváme nějakému člověku zlý úmysl, který nemůžeme dokázat, je to pomluva, křivé svědectví proti bližnímu svému.
Ale když něco podobného podsouváme Bohu, není to ještě o mnoho horší?

---

Datum zveřejnění: 11.6.2002
Rubrika: Biblistika
Počet reakcí: 4
Otázka:
Dobry den. Chtela bych se zeptat, jestli neslo vypsat co Katolicka cirkev bere jako Dogma.Dekuji za odpoved. Preji krasny den.

---

Datum zveřejnění: 21.5.2002
Rubrika: Biblistika
Počet reakcí: 4
Otázka:
Dobrý den, zajímalo by mně vysvětlení pojmu "nebeská církev". Při rozhovoru s panem farářem jsem dostal za cíl zabývat se nebeskou církví, tj. svatými, kteří se za nás přimlouvají a modlit se za jejich úmysly. Kde bych našel na internetu historii svatých?. Děkuji.

---

Datum zveřejnění: 15.5.2002
Rubrika: Duchovní život
Počet reakcí: 4
Otázka:
Hříšníkovi, tedy člověku bez milosti posvěcující, je leccos odepřeno. Někde jsem slyšela, že "jeho modlitba nemá smysl". Myslím ale, že se často může onen člověk k Bohu obracet daleko intenzívněji než v dobách relativního klidu. Třeba také tím, že prosí o sílu překonat svou slabost a zkoncovat se svojí hříšností. Jeho modlitba přeci můsí mít smysl, když prosí za dobro pro druhé i pro sebe, když chválí Boha, i když proti tomu stojí námitka, že Boha uráží setrváním v hříchu....
Předem děkuji za vysvětlení.

---

Datum zveřejnění: 13.5.2002
Rubrika: Duchovní život
Počet reakcí: 4
Otázka:
Je měsíc květen, v římskokatolických kostelech se většinou konají tzv. májové pobožnosti a při nich se většinou zpívají tzv. loretánské litanie. Nevím jak vám, ale mně se zdají příliš jednostranně zaměřené (samé teologické tituly, příliš konsolidační role P. M. nebo zase na druhé straně příliš triumfalistické pojetí ap.), chybí mi v nich více akce, která je přirozeným vyústěním kontemplace (např. invokace "bojovnice za práva nenarozených", "bojovnice za práva chudých") a dále pak více přátelské hledisko (např. invokace "Maria, přítelkyně") a hledisko "lidem blíž" (např. invokace "Maria, sestro ve víře"). Co si o tom myslíte osobně (!!!) vy sám! Má smysl odhrkávat něco, co nekonvenuje s mou cestou duchovního života?

---

Datum zveřejnění: 3.5.2002
Rubrika: Katolická církev a církve, Církevní právo
Počet reakcí: 4
Otázka:
Slyšela jsem, že jsou hříchy, od kerých může dát rozhřešení pouze biskup a od některých pouze papež. Prosila bych o bližší informaci, neboť se mi zatím nepodařilo nikde najít nějaký seznam, z kterého by toto bylo jasné. Prý dokonce v letošním roce mělo dojít k nějakému zpřísnění ohledně účasti katolíků na Bohoslužbách jiných církví. Děkuji za objasnění této otázky. Velmi mě to zajímá, protože můj partner není katolík, ale je členem církve Československé husitské.

---

Datum zveřejnění: 30.4.2002
Rubrika: Ostatní
Počet reakcí: 4
Otázka:
Byli na foru mladeze ve Zdaru nad Sazavou take nekteri cirkevni predstavitele, kteri rikaji, ze se o mladez zajimaji, pisou o ni a nebo take o ni prednaseji? (Mam na mysli P. Ales Opatrny, Kristan, Kaplanek, .....) Jestli nebyli - proc? Nebyli pozvani???Dekuji.

---

Datum zveřejnění: 18.3.2002
Rubrika: Ostatní
Počet reakcí: 4
Otázka:
Rovněž by mne zajímalo, jaké jsou nové skutečnosti okolo možného zázraku v Číhošti?

---

Datum zveřejnění: 14.3.2002
Rubrika: Duchovní život
Počet reakcí: 4
Otázka:
Dobrý den. Chtěla bych Vás požádat o radu. Velmi často se dostávám do situace, kdy se s někým nepohodnu, pak nezvládám tak dobře svoje povinnosti (důsledkem stresu)a tím pádem se mi dostaví výčitky svědomí. Abych to ujasnila, uvedu příklad toho, co jsem zažila včerejší den:
Nepohodla jsem se se svým přítelem. Vlastně jsem byla smutná z toho, že už mi třetí den sliboval, že se mnou půjde na společnou procházku. Dopadlo to tak, že si šel lehnout a řekl že půjdeme za půl hodiny. Po půlhodině se ale vymluvil že je unavený a že mu není dobře. Byla jsem z toho smutná. Nejdřív se mi s ním nechtělo ani mluvit, ale pak jsem mu řekla, že je mi moc líto, když neplní to, co mi slíbí. Ale odpustila jsem mu to. Taky jsme se ten den bavili na téma pohřbu. Mému příteli totiž nedávno zemřela babička Jana. Věci kolem pohřbu zařizoval jeho táta, který s Janou žil v jednom bytě. Dopadlo to tak, že jí ani pohřeb nezařídil. Na parte bylo pouze napsáno: "Na přání zesnulé byla kremace provedena v tichosti". Myslím ale, že ona si to tak nepřála. Když jsem to četla, docela mě to šokovalo. Víte, ještě nikdy předtím jsem se nesetkala s tím, že by zemřelý člověk neměl pohřeb. Ze strany otce mého přítele mě to docela překvapilo. Připadalo mi to, jako kdyby k zesnulé po její smrti už neměl žádnou úctu a jako kdyby ho to dál už nezajímalo. Jako kdyby mu už potom bylo jedno, co s ní bude. Nechápu, jaktože ani necítil potřebu se s ní rozloučit. Nevím, ale napadala mě i myšlenka, že to prostě tak udělal z vlastní pohodlnosti. Jako by uvažoval tahle: "Vždyť bez pohřbu to je přece jednodušší, člověk s tím nemá tolik starostí, nemusí se dostavit na žádný pohřeb, komu by se tam chtělo chodit a kromě toho, Jana už je přece mrtvá, nikdo jí nepomůže a ona už o ničem neví. Nebudu si přece dělat ještě navíc zbytečné starosti s phřbem. Takhle je to pro nás jednosušší a pohodlnější." Já nemůžu vědět, jaký důvod měl otec mého přítele Janu takhle "odbít", jenom si to nedokážu nijak logicky vysvětlit. V mé duši to zanechalo velkou stopu a se vším jsem se svěřila svému přítleli a jak jsem to všechno teď popsala Vám, tak jsem to od srdce řekla i jemu. Jeho reakce na to byla taková, že zesmutněl, ihned se urazil a nemluvil se mnou. Já jsem se ho slušně ptala, proč a z jakého důvodu se mnou nemluví, když jsem jemu osobně nic nevyčítala, jenom jsem mu řekla, že mě přístup jeho otce k zesnulé Janě docela překvapil. Dlouho se mnou nemluvil. Pak jsem si to zase já začala vyčítat, že jsem svému příteli možná něčím z toho co jsem řekla ublížila - i když vlastně nevím čím konkrétně. Neřekla jsem nic proti němu. Nakonec, když už se mnou začal zase mluvit, jsem mu řekla, že si myslím, že si jeho babička aspoň ten pohřeb zasloužila a jaký na to má názor on. Na to mi řekl, že nad tím nepřemýšlí, a že tím pádem neví. Moje výčitky svědomí se k večeru ještě zvýšily tím, že jsem se nedostavila na jednu schůzi, na kterou jsem jedné osobě slíbila, že asi určitě přijdu. Vlastně jsem tam v takovém stavu ani nebyla schopna dojít.
Vlastně ani teď nevím, jestli jsem hodna po tom všem přisoupit ke svatému přijímání. Nejsem si vědoma žádného úmyslně spáchaného těžkého hříchu, kterého bych se dopustila právě v tomto dni, který jsem Vám tak podrobně popsala. Výčitek svědomí se však nemůžu zbavit. Nejvíce mě totiž raní, když někoho rozesmutním, a to se včera stalo. Poraďte mi prosím, co mám dělat. Jsem ještě hodna přijímat eucharistii? Co se týká těch rozepří: Jak se v takových situacích chovat? Nebo raději, jak takovým situacím předcházet?
Předem děkuji za Váš čas věnovaný mému delšímu dotazu a za Vaši odpověď. P.M.P.

---

Datum zveřejnění: 22.2.2002
Rubrika: Biblistika
Počet reakcí: 4
Otázka:
Mám pro Vás více dotazů, zasílám je najednou, doufám, že to pro Vás bude jednodušší, samozřejmě chápu, že na odpověď si asi budu muset počkat trochu delší dobu. 1. Nikdy jsem neměl problém modlit se vlastními slovy, vždycky jsem to naopak dělal rád, protože jsem to považoval za dobré pro osobní vztah k Bohu. Poslední dobou s tím mám ale velké problémy. Nejde mi o samotnou podstatu osobní modlitby, ale o oslovování Boha. Dělá mi problém pochopení Nejsvětější Trojice a dvojí podstaty Ježíše Krista. Když říkám můj Pane a Bože, nechápu zcela jasně koho tím myslím. Když říkám přijď Duchu Svatý říkám si jak je možné mluvit jen s jednou božskou osobou a ostatní dvě z toho vynechat. Když o něco Boha prosím a modlitbu končím slovy "prosím Tě o to skrze Tvého syna našeho Pána Ježíše Krista" říkám si jestli jsem se modlil "i" k Ježíši nebo jestli Ježíše o nic prosit nemohu. A když mluvím o Ježíši, kterou z jeho přirozeností mám na mysli? 2. Co je to přímluva svatých. Mohou nám být na přímluvu našich patronů či jiných svatých odpuštěny časné tresty, nebo tak můžeme získat jejich vlastnosti? 3. Když jsem u těch svatých, docela nepříjemně mě překvapilo, že někteří z nich (Jiří, Kryštof, Kateřina) byli vyřazeni, pro nedostatečně potvrzenou existenci. Když to tak vezmu, o některých svatých z Ježíšovy doby máme jen velice málo údajů. Co třeba svatý Josef, vždyť o něm máme jen pár řádek z evangelií. A když to vezmu fakt hodně drsně a ad absurdum, nevim jestli by podle těchto měříte svatořečena Panna Maria. Předem děkuji za odpovědi S pozdravem Vít Ludvík Grundman

---

Datum zveřejnění: 25.1.2002
Rubrika: Věrouka
Počet reakcí: 4
Otázka:
Dobry den, prosim Vas o vylozeni:
Mark 13:13  Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
14  Když pak uvidíte `znesvěcující ohavnost´ stát tam, kde být nemá - kdo čte, rozuměj - tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor;
15  kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal;
16  a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť.
17  Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!
18  Modlete se, aby to nebylo v zimě.
19  S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku světa, který stvořil Bůh, až do dneška nikdy nebude.
20  A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny.

Jak spravne chapat: "Běda těhotným a kojícím..."
A vyrok: "...aby to nebylo v zime."
Jaky je tam skryty vyznam?
Srdecne zdravi M.J.

---

Datum zveřejnění: 5.12.2001
Rubrika: Církevní právo, Ostatní
Počet reakcí: 4
Otázka:
Jsem duševně nemocný, prý, přepracování epilepsie atd. zjevují se mi v depresích různé obrazy....nedokážuji si je vysvětlit. Rád bych studoval internátně teologii. Tíží mě v současné době deprese apod. pracoval jsem jako programátor. odpovíte mi???

---

Datum zveřejnění: 27.11.2001
Rubrika: Liturgika
Počet reakcí: 4
Otázka:
Salve... ráda bych se zeptala, kdy se behem mse svate , behem obradu promeny, meni chleb v Krista a vino v jeho krev. Ktery je to okamzik? Kdy je jeste jen oplatek, a kdy uz je to Pan? A proc rikame "tvou smrt zvestujeme"? A proc pri svatem prijimani prijimame jen Telo, nikoliv Krev? Je to prece krev, ktera se proleva "za nas za vsechny na odpusteni hrichu". Znamena to, ze kdyz nam pan farar neda pro sv. prijimani Krev, ze nam Pan neodpousti hrichy? A co kdyz je nekdo knezem, a vlastne psychicky knezem neni, takze se vnitrne, hluboce nemodli... sestoupi i tehdy nas Pan na oltar? Prijimame i potom Jeho Telo? diky moc za vysvetleni. solveig

---

Datum zveřejnění: 21.11.2001
Rubrika: Ostatní
Počet reakcí: 4
Otázka:
Vážený bratře, prosím o odpověď, pokud je to možné v této věci: Můj strýc byl komunistou, když resp. než se stal členem musel podepsat a víceméně podepsal dobrovoně "vypsání z víry,z církve" tedy římskokatolické,v této chvíli jde o to, že když s ním jeho matka,moje babička hovořila o Pánu, odvolával se na tuto skutečnost s tím,že "já nemůžu nic dělat,protože jsem se nechal vypsat z víry,z církve.prosím o sdělení co je možno s tímto dělat? Děkuji vám velmi

---

Datum zveřejnění: 16.11.2001
Rubrika: Duchovní život
Počet reakcí: 4
Otázka:
Moc vás zdravím.Chtěla bych se zeptat,zda je urážkou pro Boha pozdní příchod na mši svatou a nebo když z ní člověk musí z vážných důvodů odejít o trochu dříve. Předem děkuji.

---

Datum zveřejnění: 3.11.2001
Rubrika: Etika a morálka
Počet reakcí: 4
Otázka:
Mám nejasnost týkající se svátosti smírení. Když jsem naposledy byla u svátosti smírení, zpovídala jsem se jednomu knezi z toho, že jsem jednou rekla rouhavou vetu proti Bohu. Ve skutecnosti k tomu došlo tak, že me jistá osoba necím velmi ranila a zklamala a já jsem v zoufalosti rekla, že všeho lituju, i toho, že jsem se narodila. Vím, že to bylo rouhání proti Bohu. Proto jsem se rozhodla jít ke svátosti smírení, ale knež, kterému jsem to rekla mi odpovedel, že je to rouhání proti Duchu Svatému a že tento hrích patrí ke hríchum, které lidem nebudou odpušteny. Rozhrešení mi však dal. Chci se Vás proto zeptat, jestli mi Buh tento hrích odpustil. Já tohoto hríchu velmi lituji, hodne jsem kvuli nemu trpela, mela jsem bolesti hlavy, ale vyzpovídala jsem se z neho. Tak nechápu, proc by mne Buh tento hrích neodpustil. Mela jsem za to, že když se clovek ke všem hríchum u zpovedi prižná, lituje jich a dá si predsevzetí, že už je delat nebude, že mu Buh ve svém nekonecném milosrdenství urcite odupustí. Co bych pro odpuštení mela ješte více udelat? Mohu vubec po tom všem pristupovat ke svatému prijímání? Byla bych moc neštastná, kdyby mne Buh neodpustil. Prosím Vás o radu a o vaše vyjádrení. Dekuji

---

Datum zveřejnění: 27.10.2001
Rubrika: Duchovní život
Počet reakcí: 4
Otázka:
Rád bych se zeptal,zdali člověk,který nedokáže příjmout své povolání(kněžství nebo řeholní život) a dejme tomu ožení se,je navždy "zatracen" a Bůh mu přestane žehnat.Děkuji

---

Datum zveřejnění: 8.8.2001
Rubrika: Ostatní
Počet reakcí: 4
Otázka:
Zajimalo by me, kdy bude u knezi v rimskokatolicke cirkvi dobrovolnost celibatu? Mohli by jste na toto tema sepsat petici?

---

Datum zveřejnění: 6.8.2001
Rubrika: Liturgika
Počet reakcí: 4
Otázka:
Chvála Kristu! Zajímaly by mě prosím předpisy a nařízení Svatého stolce ohledně podávání eucharistie a podmínky možných vyjímek daných biskupstvími. A to jak ve způsobu (tím myslím na ruku, vkleče, má-li se pohybovat kněz či věřící atd.), tak stanovení, kdo smí nejsvětější svátost podávat (podmínky pro laiky včetně pohlaví, řeholních bratrů, sester atd.). Díky za Vaši službu. Ze srdce přeji požehnané dny!

---